Při přípravných pracích v přírodní rezervaci na albánském pobřeží, kde má vzniknout rozsáhlý hotelový komplex spojený s rodinou Trumpových, dle nevládních organizací a vědců vznikly nenapravitelné škody. Výstavba podle nich ohrožuje krajinu i faunu, uvedla ve středu agentura AFP. Proti developerskému projektu spojenému s Trumpovou dcerou Ivankou a jejím manželem Jaredem Kushnerem se od konce května v albánské metropoli Tiraně konají pravidelné protesty.
„Buldozery na plážích už poškodily hnízdiště karet obecných, kterým hrozí vyhynutí,“ prohlásil mořský biolog Olsi Nika, který stojí v čele nevládní organizace EcoAlbania. Škody způsobené na březích laguny Narta mezi 5. a 30. květnem jsou podle něj „šokující“.
Podle satelitních snímků získaných AFP je patrné, že v tomto období dělníci vyčistili silnici, odlesnili celou oblast a postavili most přes vodní rameno, které spojuje lagunu s mořem. Duny v Nartě byly zničeny výstavbou přístupových silnic a do přilehlých pobřežních oblastí nalili pracovníci beton, což ohrožuje mnoho druhů ptáků.
Podle Niky jde o opravdovou katastrofu pro biodiverzitu na několika stovkách hektarů. „Zásahy do klíčového kanálu mezi lagunou a mořem výrazně narušily výměnu vody, která je nezbytná pro rovnováhu mokřadů,“ popsal.
O projektu v hodnotě více než 4,5 miliardy eur (téměř 109 miliard korun) Kushner poprvé hovořil v roce 2024. Počítá s výstavbou luxusních hotelů uprostřed kolonií plameňáků na opuštěném ostrově. Občanské organizace před záměrem varují již několik let.
Ostnatý drát a protesty
Rozsáhlý odpor veřejnosti však začal přibližně před šesti týdny, když se objevil ostnatý drát vymezující hranice komplexu. Demonstrace v oblasti potlačili soukromí bezpečnostní strážci, což spolu s následným prohlášením Ivanky Trumpové, že vlastní osm kilometrů pobřeží přímo naproti ostrovu, vyvolalo stále pokračující protesty.
Shromáždění v Tiraně jsou dle AFP v posledních týdnech méně častá, demonstrantům ale vyjádřila podporu popová hvězda Dua Lipa, která pochází z rodiny kosovských Albánců. Zpěvačka uvedla, že sdílí obavy ohledně podmínek, za kterých úřady udělují stavební povolení. Albánský zákon byl za tímto účelem v roce 2024 novelizován.
„Škody jsou z velké části nenapravitelné“
Ačkoli mobilizace demonstrantů v hlavním městě vedly k pozastavení prací, podle Ferdinanda Bega z Tiranské univerzity jsou „škody na kulturním dědictví, které vznikly již dlouho před zahájením výstavby, z velké části nenapravitelné“. Friedrich Schiemer z Vídeňské univerzity označil deltu za oblast s výjimečnou ochranářskou hodnotou a doplnil, že rozsáhlé projekty cílící na rozvoj cestovního ruchu by mohly „nenapravitelně poškodit její přírodní celistvost“.
V polovině června na místo zamířila skupina vědců, aby odhadla škody, které mohou přípravné práce způsobit. V následné petici experti poukázali na škody způsobené hnízdištím karety obecné, zásahy do kanálu či na dopady na několik druhů ptáků, které jsou na této oblasti závislé při hledání potravy, odpočinku a při rozmnožování.
Vláda albánského premiéra Ediho Ramy, která je u moci již třináct let, označuje stavbu za „nejkrásnější projekt v Evropě“ a obhajuje ho snahou o přilákání mezinárodního kapitálu, vytvoření nových pracovních míst a rozvoj albánského cestovního ruchu s cílem dohnat okolní Černou Horu, Řecko či Chorvatsko.
Do debaty ohledně projektu se zapojila i Evropská unie, k níž se chce Albánie připojit. „Ještě před začátkem těchto demonstrací jsme se s Albánií dohodli, že novelizace zákonů o chráněných územích a strategických investicích z roku 2024 budou v letošním roce zrušeny,“ prohlásila už dříve evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová.
