FAKTA: Nepokoje na jihovýchodě Ukrajiny řízené Moskvou koordinovanými aktéry v roce 2014

Po pádu režimu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče zahájil Kreml invazi na Krym. Hodlal také odtrhnout od Ukrajiny všechny další jižní a východní oblasti. K tomu mu měly dopomoci nepokoje, které se prostřednictvím svých agentů i místních aktivistů pokoušel v daných oblastech vyvolat a které se podle představ ruského vedení měly změnit ve velké proruské povstání.

Původním ruským cílem byl vznik „Novoruska“, tedy odtržení celé východní a jižní Ukrajiny včetně Krymu od zbytku státu a vytvoření ruského protektorátu na území těchto regionů.

Za tímto účelem byl na 22. února 2014 svolán do Charkova „sjezd zástupců jihovýchodních regionů Ukrajiny“, který měl podle představ Kremlu odtržení dotčených oblastí (Doněcké, Luhanské, Charkovské, Dněpropetrovské, Záporožské, Chersonské, Mykolajivské, Oděské a Krymu) od Ukrajiny vyhlásit. Plán ale zhatilo zhroucení režimu prezidenta Viktora Janukovyče a jeho útěk z Kyjeva. Proruští představitelé se ve světle těchto událostí z charkovského sjezdu stáhli, neobjevil se ani uprchlý Janukovyč a shromáždění se separatistickými projekty odmítlo zabývat.

Krymský scénář

Rusko poté zahájilo hybridní válku, jejímž prvním krokem bylo připojení Krymu. Kreml tvrdil, že s invazí na poloostrov nemá nic společného a že jde o akci tamní domobrany. Stejný scénář hodlal pak zopakovat i na celé jihovýchodní Ukrajině.

Koncem února proto vypukla v těchto regionech vlna proruských nepokojů, které organizovali Moskvou koordinovaní aktéři – ruští agenti, místní proruští aktivisté a organizace či provokatéři. V mnoha případech je řídili důstojníci ruských zpravodajských služeb FSB a GRU a podíleli se na nich placení demonstranti či „turisté“ z řad kriminálníků, chuligánů a nacionalistů z příhraničních ruských oblastí. Zejména na Donbasu je zpočátku financovali i místní oligarchové včetně klanu svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče nebo nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova, kteří se po Euromajdanu a Revoluci důstojnosti báli nových pořádků a chtěli nepokoje využít k oslabení centrální vlády. S odtržením regionu od Ukrajiny ale nepočítali.

Účastníci těchto akcí, které pokračovaly i na jaře, ale volali právě po odtržení příslušných oblastí od Ukrajiny a snažili se o obsazení úředních budov a sídel bezpečnostních složek. Cílem Kremlu bylo, aby tito noví „místní zástupci“ vyjádřili nedůvěru kyjevské vládě a obrátili se o pomoc do Moskvy.

Malá šance na úspěch

Kreml ale měl jen malou šanci na úspěch. Podle šetření z první poloviny února 2014, tedy ještě v době protestů na Majdanu a zhruba dva týdny před začátkem ruské agrese, podporovalo připojení svého regionu k Rusku 33 procent obyvatel Doněcké oblasti a 24 procent lidí v Luhanské a Oděské oblasti (ani na Krymu to tehdy nebyla většina, nýbrž 41 procent). V dalších regionech to bylo ještě výrazně méně a v rámci celé Ukrajiny 12,5 procenta lidí.

Podle průzkumu z dubna 2014, tedy zhruba po měsíci a půl brutální ruské propagandy, která místní ruskojazyčné Ukrajince a Rusy děsila výmysly o údajném nebezpečí hrozícím ze strany „kyjevských fašistů,“ souhlasilo s připojením k Rusku spíše nebo určitě jen patnáct procent obyvatel Kremlem projektovaného „Novoruska“ (průzkum se už netýkal okupovaného Krymu), zatímco sedmdesát procent bylo spíše nebo určitě proti. Nejnižší byla podpora tohoto kroku v Chersonské oblasti, jen tři a půl procenta. Ukrajinským úřadům se během jara podařilo nepokoje či pokusy o vyhlášení „lidových republik“ ve většině oblastí potlačit.

V Donbasu připojení k Rusku podporovalo v dubnu 29 procent lidí v Doněcké oblasti a třicet procent v Luhanské oblasti. Nadpoloviční většina ale byla i v obou těchto oblastech proti (shodně 52 procent). Moskvou koordinované akce – například „zvolení“ místního proruského aktivisty Pavla Gubareva „lidovým starostou“ davem v centru Doněcku na začátku března 2014 – nevedly ani na Donbasu ke kýženému proruskému povstání a uchvácení moci Moskvou koordinovanými aktéry.

Části Doněcké a Luhanské oblasti se tak Kremlu podařilo dostat pod kontrolu až za pomoci polovojenských oddílů složených z místních separatistů a koordinovaných ozbrojenci z Ruska, často příslušníky speciálních jednotek a žoldáky či agenty zpravodajských služeb, které v dubnu 2014 rozpoutaly na Donbasu válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 1 hhodinou

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 6 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.