FAKTA: Začátek ruské války na Donbasu

Po úspěšné invazi na Krym chtěl Kreml podobný scénář zopakovat i na celé východní a jižní Ukrajině. Když se mu to nepodařilo prostřednictvím proruského povstání, které se pokoušel v těchto regionech vyvolat, rozpoutal válku na Donbasu, jehož části se pak dostaly pod kontrolu Ruskem koordinovaných sil.

Už po rozhodnutí o ruském vpádu na ukrajinský poloostrov Krym z konce února 2014 začalo verbování žoldnéřů a dobrovolníků pro boje na Ukrajině a jejich infiltrace na Donbas.

Zároveň s tím organizovali Moskvou koordinovaní aktéři ve východních a jižních ukrajinských oblastech nepokoje, jejichž cílem bylo vyvolat proruské povstání a dosáhnout odtržení těchto regionů (Doněcké, Luhanské, Charkovské, Dněpropetrovské, Záporožské, Chersonské, Mykolajivské a Oděské oblasti) od Ukrajiny. Akce se ale minuly účinkem a ukrajinské úřady je na většině míst zpacifikovaly. Jen na Donbasu byly nepokoje místy schopné ohrozit autoritu Kyjeva, ale ani tam nevedly k proruskému povstání a převzetí moci Ruskem koordinovanými aktéry.

V dubnu 2014 začali na Donbas ve větších počtech pronikat příslušníci ruských speciálních sil a žoldnéři. Skupiny ozbrojenců bez označení se staly jádrem oddílů místních separatistů, které sestávaly z proruských aktivistů, bývalých členů ukrajinských pořádkových sil nebo lidí na okraji společnosti. Kromě důstojníků ruských zpravodajských služeb FSB a GRU a žoldáků je podporovali i ruští vojenští důstojníci „na dovolené“, kteří u oddílů působili jako školitelé a podléhali přímo ruskému armádnímu velitelství, dále řadoví vojáci, kozáci a dobrovolníci z řad pravicových i levicových extremistů.

Obsazení Slovjansku

Do akcí na Donbasu se zapojili i ruští nacionalisté a ruské jednotky podílející se předtím na invazi na Krym. Právě ruští nacionalisté z Krymu stáli za organizací davu, který 7. dubna 2014 obsadil sídla policie, bezpečnostní služby SBU a budovu správy Doněcké oblasti v Doněcku a vyhlásil takzvanou Doněckou lidovou republiku („DNR“). Také v Charkově obsadili Moskvou koordinovaní aktéři sídlo tamní oblastní správy a vyhlásili takzvanou Charkovskou lidovou republiku, ukrajinské speciální síly je ale rozehnaly.

O den později, 8. dubna 2014, asi třicítka ozbrojenců včetně agentů GRU opustila pod vedením bývalého důstojníka FSB Igora Girkina (Strelkova) Krym a zamířila do ruského Rostova na Donu, kde bylo sídlo zpravodajců. Po dalších konzultacích s Moskvou překročil Girkin hranici s Donbasem a 12. dubna obsadil s asi padesátkou převážně krymských bojovníků Slovjansk v Doněcké oblasti. Girkin, jehož skupina se stala největším uskupením Ruskem koordinovaných separatistů na Donbasu, se později chlubil, že to byl on, kdo zahájil válku, když spustil palbu na příslušníky ukrajinských bezpečnostních sil a jednoho z nich zabil.

V této počáteční fázi války ale působila na Donbasu řada podobných ozbrojených skupin, z nichž každá ovládala určité území, což vedlo k chaosu a anarchii. Rusko se je proto postupně snažilo zkonsolidovat a podřídit jednotnému velení.

Ukrajinská armáda sice byla po letech rozkladu za vlády prezidenta Viktora Janukovyče ve špatném stavu, na rozdíl od Krymu, kde se nezmohla na odpor proti ruské invazi, ale na ruskou válku na Donbasu zareagovala lépe. Pomohly jí nové dobrovolnické oddíly a během léta 2014 zatlačila Ruskem koordinované síly do defenzivy.

Ruské invaze

Moskva, která už tak ozbrojencům na Donbas dodávala pokročilé zbraňové systémy, jak dokázala i tragédie letu MH17 sestřeleného raketou Buk z výzbroje ruské armády v červenci 2014, nakonec musela poslat na Donbas své vlastní pravidelné pozemní síly, aby odvrátila porážku. Stalo se tak například v bitvě o Ilovajsk na přelomu srpna a září 2014, v bojích o doněcké letiště na přelomu let 2014 a 2015 či v bitvě o Debalceve v lednu a únoru 2015, přičemž ze všech třech bitev vyšly nakonec vítězně právě Ruskem koordinované síly.

V období od začátku války do podepsání minských dohod v únoru 2015, které ukončily nejprudší boje, ale konflikt nezastavily, dosáhla přítomnost vojáků pravidelné ruské armády vrcholu v prosinci 2014, kdy se jich na Ukrajině nacházelo přibližně deset tisíc. V blízkosti rusko-ukrajinské hranice rotovalo celkem 42 tisíc ruských vojáků, ať už zůstali rozmístěni za hranicí na ruském území, prováděli zpoza hranice dělostřeleckou palbu na ukrajinské cíle, nebo se přímo zapojili do bojů. Místních ozbrojenců bylo podle historika Andrewa Wilsona zhruba deset tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Opatření označil za nevyhnutelné. Podle italského ministerstva vnitra se nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnilo ministerstvo. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty.
před 1 hhodinou

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Mezinárodní fotbalová federace upustila od plánů prodat podíl na světových šampionátech soukromým investorům poté, co se tento záměr setkal s rozsáhlou kritikou. Oznámil to šéf FIFA Gianni Infantino.
02:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a třicet dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších třicet zranil, oznámily ukrajinské záchranné složky. V ukrajinské metropoli byly slyšet silné exploze. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot, kterých se Ukrajině podle Kyjeva nedostává.
02:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 8 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.