Fantasmagorické přepisování dějin, říká Ščerbakovová k ruské manipulaci historie

Nahrávám video

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

První signály přepisování historie v postsovětském Rusku se podle Sčerbakovové objevily na začátku vlády Vladimira Putina.

„Byly velice výrazné. (Putin) vrátil sovětskou hymnu, trochu změnil slova, ale byl to stejný základ, stejný rytmus, stejná hudba. Stejně tak se vrátila k ruské armádě rudá vlajka. A takto se postupně vytvářela Putinova ideologie, která je založena na velice silném, agresivním nacionalismu.“

Za Putinovy vlády vznikly desítky nových pomníků sovětského diktátora Josifa Stalina a přepisují se i učebnice dějepisu, připomněla.

„Ze zákona o rehabilitaci obětí politických represí zmizelo, že se jednalo o masové represe. Takže se dostáváme do fantasmagorického přepisování historie. Mluvíme tady o dvanácti milionech lidí, a pokud vyškrtneme, že jsou to masové oběti, tak co jiného to je než přepisování dějin.“

Orwell, Kafka a Absurdistán

Nynější školáci se už třeba právě o stalinistických represích nemají jak dozvědět, pokud se po tom nebudou sami pídit, neboť v nových učebnicích o tom není podle Ščerbakovové ani čárka.

„Vypadá to, že dnes je to ještě horší než v době, kdy jsem já chodila do školy. Učebnice, které vychází dnes, jsou ještě horší než učebnice historie, které existovaly za Sovětského svazu, podle kterých jsem se učila dějepis já. Je to skutečně Orwell nebo Kafka, je to skutečný Absurdistán.“

Současný ruský režim podle ní sice připouští, že se represe děly, ale tvrdí, že stát není ničím vinen.

„(Putin tvrdí) Ano, represe možná byly, ale my přece nemůžeme říct, že naše země nebyla velká. A pokud to říkáme, pak to znamená, že takový stát má právo na všechno, protože je tak velký a vynikající. Má právo na cokoli, má právo naložit s člověkem, jakkoli bude chtít, cokoli bude pokládat za potřebné, u jednotlivce nejsou práva žádná,“ popisuje Ščerbakovová následky takového uvažování.

Velká část Memorialu je v emigraci

Organizaci Memorial, kterou Ščerbakovová spoluzakládala, Rusko v roce 2021 zakázalo a rozpustilo. „Celá řada kolegů nadále pracuje na tématech, pomáhají lidem vyhledávat materiály v archivech. Velká část Memorialu ale odjela (do zahraničí), stejně jako já jsem byla nucena odjet do emigrace.“

Řada dalších se ocitla ve vězení. „Uvězněn byl například i kolega Oleg Orlov,“ připomněla dalšího ze zakladatelů sdružení, který byl v Rusku odsouzen za kritiku vedení Kremlu kvůli agresi proti Ukrajině. Na svobodu se dostal v rámci letošní velké výměny vězňů mezi Moskvou a několika západními zeměmi a tento týden se v Praze zúčastnil otevření výstavy o nesvobodě v současném Rusku.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...