Fico v Pekingu jednal s Putinem. Ten ocenil „nezávislost slovenské diplomacie“

Nahrávám video

Rusko si cení nezávislé zahraniční politiky slovenské vlády, řekl ruský vládce Vladimir Putin během úterní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) v Pekingu. Podle šéfa Kremlu to má příznivý vliv na slovenské hospodářství, informovala slovenská agentura (TASR) s odkazem na zprávu ruské agentury TASS. Fico vyjádřil naději, že Rusové budou spolupracovat s Američany při výstavbě nového bloku jaderné elektrárny na Slovensku. Oba politici jsou proti členství Ukrajiny v NATO, proti jejímu vstupu do EU prý ale nic nenamítají.

„Velmi oceňujeme nezávislou zahraniční politiku, kterou vy a váš tým, vaše vláda, prosazujete. Tato politika přináší pozitivní výsledky. V prvé řadě mám na mysli ekonomické ukazatele,“ řekl Putin. Zároveň vyjádřil naději, že obchodní spolupráce mezi Bratislavou a Moskvou bude nadále pokračovat. „Některé vaše společnosti nadále úspěšně působí na ruském trhu, což je podle mého názoru prospěšné i pro slovenskou ekonomiku jako celek,“ poznamenal. Podle TASR rovněž zdůraznil, že Moskva „zůstává spolehlivým dodavatelem energetických zdrojů“.

Fico poděkoval Putinovi za bezpečné a pravidelné dodávky ruského zemního plynu a řekl, že tok plynovodem TurkStream na Slovensko postupně roste a blíží se čtyřem miliardám metrů krychlových ročně. Fico se také vyslovil pro standardizaci vztahů mezi oběma zeměmi a navrhl, aby se v blízké době uskutečnilo zasedání společné komise obou zemí.

Fico i Putin jsou proti členství Ukrajiny v NATO

Oba politici diskutovali i o Ukrajině a zopakovali svůj postoj, že se nemůže stát členským státem Severoatlantické aliance. „Ještě jednou zdůrazňuji to, co jsem říkal od začátku: Ukrajina se nemůže stát členem NATO. To je moje konečné rozhodnutí. Pokud však jde o její členství v Evropské unii, jsme připraveni s Ukrajinou v této oblasti spolupracovat,“ nechal se slyšet Fico.

Obavy evropských lídrů, že Rusko jednoho dne zaútočí hlouběji na evropském kontinentu, Putin označil za „hysterii“ a „hororové příběhy“. S odkazem na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022 zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Moskva byla s ohledem na vlastní bezpečnost nucena reagovat na údajnou snahu Západu pohltit skrz rozšiřování NATO celý postsovětský prostor.

„Nikdy jsme nebyli proti členství Ukrajiny v EU. Pokud jde o NATO, to je úplně jiná otázka, protože se týká dlouhodobé bezpečnosti Ruska,“ tvrdí Putin.

Před jedenácti lety nicméně reagoval na náznak úvah o členství sousední země v EU tvrdým tlakem na Kyjev, po němž následovala nelegální okupace Krymu Moskvou a vyvolání ozbrojených střetů na východě Ukrajiny mezi Ruskem koordinovanými silami a jednotkami kontrolovanými Kyjevem. Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 pak začal šéf Kremlu prohlašovat, že mu vstup Ukrajiny do EU nevadí.

Fico věří ve spolupráci Ruska a USA v jaderné energetice

Putin také v úterý podle agentury ČTK prohlásil, že případná mírová dohoda s Ukrajinou, která chce od svých západních spojenců získat bezpečnostní záruky, jež by odradily Moskvu od další invaze, nesmí ohrozit bezpečnost jeho země. Domnívá se nicméně, že je možné nalézt shodu na zajištění bezpečnosti obou států. „Ukrajina se sama rozhodne, jakým způsobem zajistí svou bezpečnost,“ řekl Putin na setkání s Ficem. „Ale její bezpečnost (...) nemůže být zaručena na úkor bezpečnosti jiných zemí, včetně Ruska,“ dodal šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi a půl lety vpadla do sousední země.

Fico během rozhovoru také vyjádřil naději, že Rusko bude spolupracovat se Spojenými státy při výstavbě nového bloku jaderné elektrárny na Slovensku. „Jsme v kontaktu s americkou společností Westinghouse. Víme, že všechny reaktory, které Slovensko má, jsou ruské nebo sovětské výroby. Slovenské jaderné elektrárny pokrývají více než polovinu energetické spotřeby země. Byl bych velmi rád, kdyby se v této oblasti navázala rusko-americká spolupráce,“ sdělil.

Oba političtí lídři přicestovali do Pekingu při příležitosti oslav 80. výročí ukončení druhé světové války. Fico bude během své třídenní návštěvy jednat i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Je jediným představitelem členské země EU, který přicestoval do Pekingu, aby se ve středu zúčastnil vojenské přehlídky. S Putinem se naposledy sešel v květnu na oslavách Dne vítězství nad fašismem. Slovenský premiér zastává zahraniční politiku takzvaných „čtyř azimutů“.

Fico připustil, že očekává, že bude za svou návštěvu Pekingu a setkání s ruským vládcem všeobecně terčem kritiky, podotkl nicméně, že je připraven po jejich setkání předat vedoucím představitelům Evropské unie případné ruské poselství.

Pellegrini obhajoval Ficovu schůzku, opozice ji kritizovala

Slovenský prezident Peter Pellegrini Ficovu schůzku s Putinem a jeho další plánovaná jednání označil za krok, který může přispět k ukončení války na Ukrajině. „Prezident Slovenské republiky Peter Pellegrini vítá jakákoliv diplomatická jednání na nejvyšší úrovni, která mohou přispět k obnově dialogu a následně i k ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině,“ uvedla v prohlášení kancelář Pellegriniho, který byl před loňským složením prezidentského slibu předsedou jedné z trojice nynějších vládních stran. Prezidentská kancelář rovněž poukázala na nadcházející jednání Fica s prezidenty Číny a Ukrajiny.

Slovenská opozice setkání kritizovala. Uvedla, že Fico se rozhodl vydat zemi ruským zájmům a vůči Putinovi se na společné schůzce v Číně choval jako sluha. V tomto duchu se vyjádřili předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka či předseda poslaneckého klubu Hnutie Slovensko (dříve OĽaNO) Michal Šipoš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...