Fingerland: Názory na jadernou dohodu nejsou jednotné ani ve Washingtonu, ani v Teheránu

Nahrávám video

Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem nemusí být jen důsledkem vzájemného sporu, ale také vnitřních rozepří ve Washingtonu a v Teheránu. V pořadu Interview ČT24 to řekl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Popsal také nedostatky jaderné dohody z roku 2015 a zájmy velmocí s ní spojené.

Fingerland v rozhovoru naznačil, že konflikt se nemusí odehrávat jen mezi Spojenými státy a Íránem, ale také mezi různými vlivovými skupinami v rámci těchto zemí. Například Donald Trump říká, že chce novou a lepší dohodu s Íránem, zatímco jeho poradce pro národní bezpečnost John Bolton mluví o tom, že je třeba řešit otázku budoucnosti celého íránského režimu.

Za nejpravděpodobnější Fingerland považuje to, že Trump touží po zahraničněpolitickém úspěchu v podobě nové dohody a po mediálně vděčné události podobné jeho setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Otázkou však je, s kým by se měl sejít.

„Pravděpodobně s prezidentem Hasanem Rouháním, i když právo veta má v Íránu někdo jiný,“ vysvětlil Fingerland s narážkou na Ajatolláha Chameneího.

O něm se však spekuluje, že je těžce nemocen. To vyvolává nejistotu v celém režimu, v němž se střetává několik ideových proudů. Jejich představitelé mají různé názory i na jadernou dohodu z roku 2015. Rouhání vsadil svůj politický osud na existenci dohody, prodej ropy a zisk finančních prostředků, které by vláda mohla investovat do zdecimované ekonomiky, upozornil publicista věnující se léta dění na Blízkém východě.

Hospodářství je totiž ve velkých problémech a lidé už mají potíže třeba i s nákupem léků. Od režimu se tak postupně odvracejí i Íránci na geografické i společenské periferii, kteří mu bývali největší oporou. Nevnímají, že by se naplňoval příslib spravedlivé společnosti, s nímž se islámská revoluce v roce 1979 odehrála. A přestože běžných lidí se podle Fingerlandovy zkušenosti režim na nic neptá, s případným masovým odporem musí počítat.

Režim není monolitní a jsou v něm i síly, pro něž je zachování embarga výhodné. Třeba revoluční gardy na něm vydělávají, protože mají prominentní přístup k dovozu různého zboží nebo platebním kanálům.

Rozpory v režimu mohou podle Fingerlanda být také za nedávnými útoky na tankery v Perském zálivu. „Nevíme, kdo to udělal,“ upozornil komentátor. Řekl, že to mohly být třeba revoluční gardy bez vědomí prezidenta Rouháního.

Írán opakovaně mluvil o tom, že zastavení provozu v Hormuzském průlivu je jednou z jeho silných zbraní. Také íránská propaganda tvrdí, že útoky na tankery jsou dílem režimu. „To však neznamená, že to skutečně byli Íránci,“ upozornil komentátor.

Strategické průlivy na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Sporná dohoda

Debata se věnovala také samotné jaderné dohodě mezi Íránem a světovými mocnostmi. Fingerland připustil, že byla vítězstvím pro Írán. Vývoj jaderné zbraně sice zpomalila, nezaručuje však, že ji nikdy nezíská.

Díky zrušení sankcí uvolnila velké prostředky z obnoveného prodeje ropy. Umožňuje mu také vývoj raket s dlouhým doletem a dalších souvisejících technologií. Nezabránila mu ani v prosazování vlastní politiky v regionu prostřednictvím spřízněných sil, jakou je například Hizballáh.

Dohoda sice zavázala Írán k obohacování uranu v pomalejším tempu a na nižší úroveň i k umožnění dohledu nad procesem. Spornou součástí tohoto bodu však je, že inspektoři se vždy musí poměrně dlouho dopředu ohlásit, což smysl inspekcí snižuje.

Tajná jaderná zařízení podle Fingerlanda v zemi existovat mohou. Nasvědčovalo by tomu, že Írán se opakovaně pokoušel části zbrojního programu tajit. Žádné důkazy však nyní k dispozici nejsou.

Existují pouze indicie, že vývoj zbraně pokračuje. Fingerland zmínil například dvě nedávné zprávy německé rozvědky, které konstatovaly, že Írán nakupuje zvláštní technologie pro zbraně hromadného ničení. Pozastavil se nad tím, že Německo jim nepřizpůsobuje svou politiku. „Pro evropské státy je dodržení dohody z roku 2015 cennější než jakýkoliv jiný alternativní krok,“ míní.

Zájmy velmocí

Evropa se v současné situaci snaží o zachování dohody, ale nemá pro to přiměřené nástroje. Některé se snaží budovat, například pracuje na platebním systému, který by úplně obešel dolar a platební kanály pod kontrolou Američanů. „Všichni se těšili, že Írán začne utrácet miliardy dolarů z prodeje ropy v zemích, jako je Německo, Francie a podobně,“ vysvětlil komentátor.

Rusko a Čína jsou podle něj ti třetí vzadu, kteří se smějí. Dohodu budou nadále hájit, ale například Rusko vydělá i na tom, když konkurenční íránská ropa z trhu zmizí. Pokud má Trump pravdu, že dohoda nezabraňuje v zisku jaderné zbraně, a podaří se mu vyjednat lepší, která by tomu zabraňovala, budou v Rusku a v Číně také rádi.

Na závěr komentátor upozornil, že mít obohacený uran ještě neznamená schopnost vyrobit zbraň a někam ji dopravit. Nehrozí, že by bylo hotovo za půl roku. Írán také nevnímá situaci binárně a hraje s řadou variant. Je možné třeba dosáhnout stavu, kdy režim jadernou zbraň nemá, ale je schopen ji rychle vyrobit. Nebo stavu, kdy ji má, ale nehodlá ji použít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 5 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 8 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 11 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.