Finsko míří do NATO. Vstup oficiálně podpořili prezident a premiérka

Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství posílí bezpečnost Finska i celou Alianci. „Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ napsali finští lídři.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto ve čtvrtek prohlásil, že členství jeho země v Alianci zvýší bezpečnost pobaltské oblasti. V debatě s poslanci Evropského parlamentu zdůraznil, že Finsko může nabídnout 280 tisíc vojáků aktivních záloh připravených k boji a 900 tisíc mužů a žen v zálohách celkem. Armáda podle něj také hodlá modernizovat své vzdušné síly. „Jsme přesvědčeni, že Finsko přinese NATO přidanou hodnotu,“ řekl ministr.

Podotkl přitom, že jeho zemi v současnosti žádné bezprostřední nebezpečí ze strany Ruska nehrozí.

Sociálnědemokratická strana premiérky Marinové se musí rozhodnout do soboty, zda podání žádosti Finska o vstup do NATO podpoří. Tisková konference, na níž má být oznámeno „rozhodnutí týkající se finské bezpečnostní politiky“, je naplánovaná na neděli, napsala agentura AFP s odvoláním na úřad finského prezidenta.

Po přijetí stanoviska vládou bude o vstupu země ještě rozhodovat parlament. Předseda parlamentu Matti Vanhanen prohlásil, že čtvrteční prohlášení je významným krokem. „Byl to očekávaný a nesmírně důležitý krok v tomto procesu,“ řekl. Schůze poslanců je naplánovaná na pondělí.

Švédsko vezme finský postoj v úvahu

Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO je očekáváno v brzké době, při rozhodování o možném vstupu do NATO vezme v úvahu postoj Finska. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. 

„Finsko je nejbližším bezpečnostním a obranným partnerem Švédska a my musíme vzít finské stanovisko v úvahu,“ podotkla Lindeová. Uvedla, že má jasnou představu o tom, jaké bude rozhodnutí pro Švédsko, ještě ale není ochotna sdělit svůj názor.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg označil Finsko za jednoho z nejbližších partnerů Aliance a řekl, že finské členství by posílilo severskou zemi i celé NATO. „Rozhodne-li se Finsko podat žádost, bylo by do NATO vřele přivítáno a přijímací proces by byl hladký a svižný,“ uvedl Stoltenberg.

Podpora vstupu po ruské invazi na Ukrajinu prudce vzrostla

„My jsme připravovali Českou republiku a naši armádu dva roky. Myslím, že Finsko se může dostat do Severoatlantické aliance v době pod jeden rok. Záleží, jak budou vypadat ratifikační procesy v jednotlivých státech,“ uvedl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Připojení nového státu musí ratifikovat parlamenty všech členských zemí Aliance. NATO podle Šedivého získá „solidního spojence“, protože finská armáda je v dobré kondici.

„Finsko už delší dobu koketovalo s možností vstoupit do Severoatlantické aliance,“ upozornil Šedivý. Připomněl, že podpora takového kroku dlouho neměla většinovou podporu ve společnosti, to se však změnilo s ruskou invazí na Ukrajinu.

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění veřejnoprávní televize Yle nyní vstup podporuje 76 procent Finů, pouze dvanáct procent dotázaných se vyjádřilo proti. V předchozích letech přitom členství podporovala jen asi čtvrtina obyvatel Finska.

„Velká podpora obyvatelstva byla vyjádřena a odrazila se v postojích politických stran,“ uvedl ministr zahraničí Haavisto. Téměř všechny strany uspořádaly mimořádná jednání k otázce členství Finska v NATO, připomněl. 

„Bylo zapotřebí času, aby parlament a celá společnost přijaly k této otázce stanovisko. (…) Chtěli jsme dát diskusi potřebný prostor,“ stojí také v prohlášení prezidenta a premiérky země.

Nepředvídatelné Rusko je problém, řekl ministr

Haavisto doplnil, že invaze na Ukrajinu změnila pohled Finska v řadě ohledů. „Nepředvídatelné chování Ruska je bezprostředním problémem,“ míní. Tlak ze strany federace podle něj nutí sousední země mobilizovat své vojenské síly i obyvatelstvo.

„Mluví se i o tom, že Rusko je připraveno použít nekonvenční zbraně, to znamená jaderné a chemické,“ podotkl. Moskva podle něj navíc nerespektuje pravidla vedení války a porušením mezinárodních dohod znemožňuje nalézt mírové řešení konfliktu.

Niinistö ve čtvrtek po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem odmítl, že by případný vstup jeho země do NATO byl zaměřen proti jinému státu. Podotkl nicméně, že pokud Finsko vstoupí do NATO, může si za to ruský prezident Vladimir Putin sám. „Vy jste to způsobil. Podívejte se do zrcadla,“ řekl.

Osud Ukrajiny je pro Finsko zvlášť znepokojující. Skandinávská země sdílí s Ruskem třináct stovek kilometrů dlouhou hranici a v roce 1939 čelila invazi ze strany Sovětského svazu. Finsko se dlouho útoku úspěšně bránilo, nakonec ale v důsledku konfliktu přišlo o deset procent svého území.

Bývalý velvyslanec České republiky při NATO Karel Kovanda upozornil, že případným rozšířením Aliance o Finsko se zdvojnásobí délka přímé hranice mezi Ruskou federací a NATO. „Bude daleko delší hranice s Ruskem, kterou bude třeba chránit jakožto Aliance, nejenom jakožto Finsko. To bude vyžadovat další posílení aliančních sil při této hranici,“ uvedl.

Pokud by se navíc pro vstup rozhodlo i Švédsko, stane se Baltské moře, s výjimkou ruských vod, vnitřním mořem NATO. „Změní se situace z hlediska ruských pravidel. Švédsko bylo například před několika lety velmi překvapeno, když ve svých vodách našlo ruskou ponorku,“ přiblížil.

Zástupci NATO vyjádřili podporu. Kreml mluví o hrozbě

Zástupci Severoatlantické aliance včetně Česka ve čtvrtek vyjadřovali silnou podporu přijetí Finska. Pro rychlý proces se vyjádřily Estonsko a Dánsko. Zemi podpořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který po telefonu mluvil s prezidentem Niinistöm.

Reakce z Moskvy je naproti tomu negativní. Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance bude pro Rusko „rozhodně“ představovat hrozbu, uvedl ve čtvrtek mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.