Debaty v Paříži, nepokoje v Nové Kaledonii. Kanakové se obávají oslabení vlivu

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

První střety s policií začaly v pondělí, když demonstranti zablokovali některé silnice. Podle vrchního zástupce Francie v Nové Kaledonii Loiuse le Franca pachatelé při nepokojích ničili obchody i obytné domy a v některých případech vyhnali lidi z jejich obydlí, načež domy zapálili. Podle policejních údajů jen v noci na úterý lehlo popelem více než osmdesát podniků a dvě stě aut.

Vrchní zástupce Francie dále doplnil, že na tamní policisty střílel někdo z pušek, to se obešlo bez ztrát na životech. Nejméně 36 lidí skončilo ve vazbě.

Nahrávám video

Násilnosti vypukly v době, kdy zastánci nezávislosti Nové Kaledonie protestují proti úpravě místní ústavy, o níž se začíná debatovat ve francouzském parlamentu. Změna by umožnila většímu počtu přistěhovalců z Francie hlasovat v místních volbách, což podle stoupenců osamostatnění oslabí vliv domorodých Kanaků.

Francouzské úřady mobilizovaly bezpečnostní složky, v hlavním městě a okolí zakázaly veškerá shromáždění, jakož i konzumaci alkoholu. Zákaz vycházení platí od úterních 18:00 (09:00 SELČ) do středečního rána, následně může být obnoven. Protestující v ulicích podle médií stavějí barikády.

Ministr vnitra Gerald Darmanin uvedl, že za poslední dva dny bylo zraněno 54 policistů. „Naší prioritou je obnovit pořádek a klid,“ prohlásil k nepokojům francouzský premiér Gabriel Attal. Upozornil také, že by rád viděl „lepší komunikaci mezi všemi zúčastněnými stranami“.

Související nepokoje vedly k tomu, že mezinárodní letiště v Nouméji přerušilo provoz, veškeré komerční lety byly zrušeny. Rovněž zavřené zůstaly v úterý mnohé školy v hlavním městě.

Nejistá budoucnost pod Francií

Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Žije tam zhruba 270 tisíc lidí, čtyřicet procent tamní populace tvoří Kanakové, vedle nich pak lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a pacifických území. Ostrov je třetím největším producentem niklu na světě.

Dosud tam na základě dohody z roku 1998 mohli hlasovat pouze Kanakové a přistěhovalci, kteří v místě v té době už žili. Nový zákon má rozšířit počet lidí s právem volit zastupitele na úrovni provincií – v zámořských územích nesmírně důležitým, protože tyto územní celky mají rozsáhlé pravomoci.

Kanakové se obávají, že jejich už teď slábnoucí vliv bude ještě upadat. Na jejich stranu se přidali i zastánci nezávislosti ostrova.

Paříž přitom tvrdí, že současný zákon neodpovídá demokratickým principům. Celá pětina voličů totiž nemůže ovlivnit složení zastupitelstev provincií. Volební právo mají nově mít všichni, kdo v Nové Kaledonii žijí víc než deset let. Změnu vláda prosadila po tamních neúspěšných referendech o nezávislosti.

Macron novelu podporuje

Projednávání sporné změny bude v dolní komoře francouzského parlamentu pokračovat. Poslanci by o ní mohli hlasovat ještě v úterý, píše agentura AFP. Podle představitelů vládního tábora nelze ustupovat násilí v ulicích. Levicové strany naopak vyzvaly k přerušení rozpravy o textu. „Uklidnění se nemůže uskutečnit jinak než prostřednictvím stažení návrhu na změny ústavy,“ prohlásil šéf komunistického klubu André Chassaigne. Pravicová opozice však podpořila vládní tábor a pokračování projednávání zákona.

Konečné schválení změny ústavy si vyžaduje hlasování obou komor na společném zasedání. Jinak by bylo nutné uspořádat referendum. Francouzský premiér Attal podle stanice BFM-TV řekl, že společné zasedání nebude svoláno okamžitě, což má vytvořit prostor pro další jednání se zastánci nezávislosti Nové Kaledonie, což navrhuje prezident Emmanuel Macron.

Francouzský senát už přitom změnu schválil. Úpravu ústavy podporuje i prezident Emmanuel Macron. Současně se ale snaží vášně zkrotit, proto oznámil, že s jejím definitivním potvrzením nebude spěchat.

Podle agentury Reuters je Nová Kaledonie „ústředním bodem plánu“ francouzského prezidenta Macrona na zvýšení vlivu Paříže v Tichomoří. Na ostrově se v uplynulých letech konala referenda o zachování vazeb na Paříž, s nimiž tamní obyvatelé souhlasili.

„Doufáme, že Národní shromáždění (dolní komora francouzského parlamentu) uslyší náš hlas, naši důstojnost a naši hrdost na to, že jsme Kanakové,“ řekl Reuters jeden z účastníků protestů. Těch se účastní zejména členové původních kmenů, někteří z nich demonstrují dokonce deset dní v řadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 30 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.