Debaty v Paříži, nepokoje v Nové Kaledonii. Kanakové se obávají oslabení vlivu

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

První střety s policií začaly v pondělí, když demonstranti zablokovali některé silnice. Podle vrchního zástupce Francie v Nové Kaledonii Loiuse le Franca pachatelé při nepokojích ničili obchody i obytné domy a v některých případech vyhnali lidi z jejich obydlí, načež domy zapálili. Podle policejních údajů jen v noci na úterý lehlo popelem více než osmdesát podniků a dvě stě aut.

Vrchní zástupce Francie dále doplnil, že na tamní policisty střílel někdo z pušek, to se obešlo bez ztrát na životech. Nejméně 36 lidí skončilo ve vazbě.

Nahrávám video

Násilnosti vypukly v době, kdy zastánci nezávislosti Nové Kaledonie protestují proti úpravě místní ústavy, o níž se začíná debatovat ve francouzském parlamentu. Změna by umožnila většímu počtu přistěhovalců z Francie hlasovat v místních volbách, což podle stoupenců osamostatnění oslabí vliv domorodých Kanaků.

Francouzské úřady mobilizovaly bezpečnostní složky, v hlavním městě a okolí zakázaly veškerá shromáždění, jakož i konzumaci alkoholu. Zákaz vycházení platí od úterních 18:00 (09:00 SELČ) do středečního rána, následně může být obnoven. Protestující v ulicích podle médií stavějí barikády.

Ministr vnitra Gerald Darmanin uvedl, že za poslední dva dny bylo zraněno 54 policistů. „Naší prioritou je obnovit pořádek a klid,“ prohlásil k nepokojům francouzský premiér Gabriel Attal. Upozornil také, že by rád viděl „lepší komunikaci mezi všemi zúčastněnými stranami“.

Související nepokoje vedly k tomu, že mezinárodní letiště v Nouméji přerušilo provoz, veškeré komerční lety byly zrušeny. Rovněž zavřené zůstaly v úterý mnohé školy v hlavním městě.

Nejistá budoucnost pod Francií

Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Žije tam zhruba 270 tisíc lidí, čtyřicet procent tamní populace tvoří Kanakové, vedle nich pak lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a pacifických území. Ostrov je třetím největším producentem niklu na světě.

Dosud tam na základě dohody z roku 1998 mohli hlasovat pouze Kanakové a přistěhovalci, kteří v místě v té době už žili. Nový zákon má rozšířit počet lidí s právem volit zastupitele na úrovni provincií – v zámořských územích nesmírně důležitým, protože tyto územní celky mají rozsáhlé pravomoci.

Kanakové se obávají, že jejich už teď slábnoucí vliv bude ještě upadat. Na jejich stranu se přidali i zastánci nezávislosti ostrova.

Paříž přitom tvrdí, že současný zákon neodpovídá demokratickým principům. Celá pětina voličů totiž nemůže ovlivnit složení zastupitelstev provincií. Volební právo mají nově mít všichni, kdo v Nové Kaledonii žijí víc než deset let. Změnu vláda prosadila po tamních neúspěšných referendech o nezávislosti.

Macron novelu podporuje

Projednávání sporné změny bude v dolní komoře francouzského parlamentu pokračovat. Poslanci by o ní mohli hlasovat ještě v úterý, píše agentura AFP. Podle představitelů vládního tábora nelze ustupovat násilí v ulicích. Levicové strany naopak vyzvaly k přerušení rozpravy o textu. „Uklidnění se nemůže uskutečnit jinak než prostřednictvím stažení návrhu na změny ústavy,“ prohlásil šéf komunistického klubu André Chassaigne. Pravicová opozice však podpořila vládní tábor a pokračování projednávání zákona.

Konečné schválení změny ústavy si vyžaduje hlasování obou komor na společném zasedání. Jinak by bylo nutné uspořádat referendum. Francouzský premiér Attal podle stanice BFM-TV řekl, že společné zasedání nebude svoláno okamžitě, což má vytvořit prostor pro další jednání se zastánci nezávislosti Nové Kaledonie, což navrhuje prezident Emmanuel Macron.

Francouzský senát už přitom změnu schválil. Úpravu ústavy podporuje i prezident Emmanuel Macron. Současně se ale snaží vášně zkrotit, proto oznámil, že s jejím definitivním potvrzením nebude spěchat.

Podle agentury Reuters je Nová Kaledonie „ústředním bodem plánu“ francouzského prezidenta Macrona na zvýšení vlivu Paříže v Tichomoří. Na ostrově se v uplynulých letech konala referenda o zachování vazeb na Paříž, s nimiž tamní obyvatelé souhlasili.

„Doufáme, že Národní shromáždění (dolní komora francouzského parlamentu) uslyší náš hlas, naši důstojnost a naši hrdost na to, že jsme Kanakové,“ řekl Reuters jeden z účastníků protestů. Těch se účastní zejména členové původních kmenů, někteří z nich demonstrují dokonce deset dní v řadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...