Frontex čelí obviněním z podílu na ilegálních deportacích. Agenturu vyšetřuje Evropský parlament

Nahrávám video

Evropská agentura Frontex – instituce, která má na starosti ochranu vnějších hranic Evropské unie – čelí obviněním z podílu na nelegálních deportacích migrantů ve Středomoří. Její vedení vinu popírá. Vyšetřování Frontexu v úterý prostřednictvím pracovní skupiny, tvořené zástupci všech frakcí, zahájili poslanci Evropského parlamentu (EP).

Podle zahraničního zpravodaje Václava Černohorského tvoří pracovní skupinu celkem čtrnáct členů, po dvou poslancích z každé frakce EP. Ti mají během příštích čtyř měsíců za úkol shromáždit veškeré důkazy, které budou použity v rámci vyšetřování obvinění Frontexu z porušování mezinárodního práva.

„Jedná se o výslechy svědků a analýzy dokumentů nebo videozáznamů,“ popisuje důkazy Černohorský. Podle něho se ovšem nejedná o jedinou instituci, která se Frontexem zabývá. Kvůli nesrovnalostem se o agenturu zajímá také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). „Ten sice neřekl, čím přesně se zabývá, podle zpráv z evropských médií se ale také jedná o obvinění z ilegálních deportací nebo podílu na nich,“ podotkl zpravodaj.

Zároveň dodal, že OLAF vyšetřuje i samotné fungování agentury Frontex. V německých médiích se totiž objevily zprávy o tom, že se představitelé agentury setkávali s neregistrovanými lobbisty ze zbrojního průmyslu. Kritika na Frontex přitom nemíří jen z Evropy, agentura vzbudila také pozornost migračních úřadů OSN.

Frontex vinu popírá

Šéf Frontexu Fabrice Leggeri koncem loňského roku v Evropském parlamentu poslancům vysvětloval svou pozici a na obvinění reagoval, tvrdí Černohorský s tím, že se jeho výslech konal kvůli koronavirové pandemii online. Leggeri během slyšení uvedl, že žádné důkazy o tom, že by se důstojníci nebo personál Frontexu podíleli na ilegálních deportacích, neexistují.

Kromě vedení agentury se k odmítání obvinění přidala i řecká vláda, jejíž bezpečnostní složky měly s Frontexem při nelegálních deportacích spolupracovat. Její představitelé veškeré důkazy a obvinění označili za „fake news“ nebo tureckou propagandu s tím, že řecká pobřežní stráž nebo jiné složky se v ničem takovém neangažovaly.

Mezi důkazy jsou videa, svědectví i dokumenty

Podle Černohorského existují důkazy různého typu. Jedná se mimo jiné o videozáběry turecké pohraniční stráže, na kterých jsou zachyceny lodě řecké pobřežní stráže a neoznačená plavidla, která s nimi koordinovala.

„Jsou to plavidla Frontexu, která blokují čluny s migranty a brání jim v přístupu k řeckým ostrovům. Tyto neoznačené čluny na záběrech zachytávají plavidla s migranty. Je vidět, že používají zbraně nebo kovové nástroje k tomu, aby je donutili odplout z řeckých vod do tureckých,“ popisuje záběry zpravodaj.

Druhým typem důkazů jsou svědectví samotných migrantů a dokumenty, které se objevily v médiích.

Organizace Mare Liberum, která sídlí v Berlíně, uvádí, že podle jejích zdrojů bylo během těchto operací zachyceno přes devět tisíc lidí a migrantské čluny byly nelegálně vytlačeny z řeckých vod ve více než 320 případech. I tato organizace se zdrojově odvolává na svědectví a videozáznamy, pořízené migranty či tureckou pobřežní stráží.

„V roce 2020 bylo nelegálně vytlačeno téměř deset tisíc lidí v celkem 320 případech. Nejméně v šesti z nich máme důkazy o podílu agentury Frontex,“ tvrdí Hanna Farberová z organizace Mare Liberum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 41 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...