Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Porušil smlouvu, EU odpoví společně, reaguje Brusel

Nahrávám video

Ruský plynárenský podnik Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že země nezaplatily v rublech. Gazprom konstatoval, že dodávky obnoví až poté, co země za plyn zaplatí. Země zdůrazňují, že krok porušuje uzavřené smlouvy. Podle Bruselu je Evropa připravena a zareaguje společně. Agentura Bloomberg informovala, že už čtyři evropské země platí Moskvě za plyn v rublech. Moskva musí platit pokutu za zastavení plynu, rubly platit nebudeme, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Už nad ránem došlo k dočasnému zastavení dodávek, posléze začal plyn opět proudit. Polská státní společnost PGNiG dříve avizovala, že dodávky přes Ukrajinu a Bělorusko budou přerušeny v osm hodin ráno, což se stalo. 

Gazprom zároveň varoval, že pokud si Polsko nebo Bulharsko jako tranzitní země odeberou plyn směřující skrze jejich území bez povolení, sníží objem dodávek o takové množství.

„To samé bychom měli udělat dalším zemím, které k nám nejsou přátelské,“ nechal se slyšet předseda ruské Státní dumy Vojačeslav Volodin.

Rusko porušilo smlouvu, reagují dotčené země

Požadavek ruské společnosti platit za surovinu v rublech se neslučuje s uzavřenými smlouvami, které počítají s platbami v eurech. „Ctíme všechny obchodní a právní závazky. Je jasné, že momentálně je plyn politickou a ekonomickou zbraní v současné válce,“ poznamenal bulharský energetický ministr Alexander Nikolov.

„Zastavení dodávek plynu porušuje smlouvu, PGNiG si vyhrazuje právo požadovat náhradu škody a využije všechny dostupné smluvní a právní prostředky,“ píše polská firma v prohlášení. Právní kroky avizoval rovněž polský prezident Andrzej Duda při návštěvě Prahy.

Hlavní toky plynu do Evropy
Zdroj: Wikipedia.org/ig.ft.com

Podle Varšavy Polsko nepotřebuje čerpat z rezerv, zásobníky jsou navíc naplněny ze 76 procent. Polsko patří mezi země, které usilují o nejtvrdší sankce proti Rusku za napadení svého souseda. Polská smlouva o dodávkách plynu s energetickým gigantem Gazprom je uzavřena na 10,2 miliardy metrů krychlových ročně a pokrývá přibližně polovinu národní spotřeby. 

Polsko učiní vše pro uložení smluvních pokut Rusku, které zastavilo dodávky plynu do země. Prohlásil to v úterý podle agentury Reuters polský premiér Mateusz Morawiecki. Potvrdil, že Varšava za ruský plyn nebude platit v rublech, jak to vyžaduje Moskva, a vyzval partnerské země, aby tak nečinily ani ony. „Učiníme vše pro to, aby byla Rusku uložena smluvní pokuta, protože tento krok není legální a neodpovídá smlouvě,“ řekl Morawiecki na tiskové konferenci. 

Jsme připraveni, odpovíme společně, řekla von der Leyenová

Varšava chce urychlit výstavbu terminálu na zkapalněný plyn. „Chceme toto zařízení mít v provozu v roce 2025, zrychlujeme. Původní plán počítal s rokem 2027,“ nastínil vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski.

Bulharsko nehodlá prodlužovat smlouvu s Gazpromem a bude hledat nové zdroje suroviny. V současnosti pracuje na dokončení plynovodu, který má jeho síť propojit s Řeckem. Projekt podle vicepremiéra Asena Vasileva výrazně zvýší dovozní kapacitu a zajistí spojení s plánovaným LNG terminálem v řeckém přístavu Alexandrupoli, který by měl zahájit provoz v příštím roce.

Nahrávám video

Evropská unie se chystá reagovat na zastavení dodávek společně, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok Gazpromu označila za pokus zneužít plyn k vydírání evropských zemí. Unijní exekutiva je podle ní na tento scénář připravena a je v kontaktu se všemi členskými zeměmi, s nimiž řeší zajištění dostatečných dodávek pro celou EU.

„Je to neoprávněné a nepřijatelné. A znovu to dokazuje, jakým je Rusko nespolehlivým dodavatelem plynu. My jsme na tento scénář připraveni,“ zdůraznila předsedkyně Komise.

Zmínila také  možnost vytvoření regionálních skupin, které by spolupracovaly a navzájem si vypomáhaly, uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. Dodal, že Komise pracuje na společných nákupech podobně jako tomu bylo u nákupů vakcín proti covidu-19. 

Ruský prezident Vladimir Putin vyzval „ne přátelské“ země, aby za dovoz plynu platily v rublech, což je požadavek, který splnilo jen několik odběratelů. Ukrajina obvinila Rusko, že vydírá Evropu kvůli energiím ve snaze zlomit její spojence.

„Konečným cílem ruského vedení není jen zmocnit se území Ukrajiny, ale rozparcelovat celý střed a východ Evropy a zasadit globální úder demokracii,“ prohlásil v úterý pozdě večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Náčelník ukrajinského generálního štábu Andrij Jermak uvedl, že Rusko „začíná s plynovým vydíráním Evropy“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že požadavek na platby v rublech vydíráním není. Trvá na tom, že Rusko je spolehlivým dodavatelem energií.

Čtyři evropské země už platí rubly

Podle agentury Bloomberg už čtyři evropští odběratelé plynu na ruský požadavek plateb v rublech přistoupili. Není jasné, jestli jde o členské země EU. Deset odběratelů si pak kvůli platbám otevřelo rublový účet u Gazprombank.

Rakouský kancléř Karl Nehammer ale popřel tvrzení ruských médií, že Vídeň na platby v rublech přistoupila. „Než se fake news ruské propagandy dále rozšíří. OMV platí za dodávky plynu z Ruska samozřejmě nadále v eurech. Rakousko plně dodržuje společně dohodnuté sankce Evropské unie,“ reagoval Nehammer na zprávu ruské státní agentury TASS.

Připustil zároveň, že Rakousko platí za plyn podle schématu, které počítá s tím, že zahraniční odběratel nejprve převede zahraniční měnu na zvláštní účet v Gazprombank a ta potom jménem daného odběratele za přijaté devizy nakoupí rubly. Nakoupenou ruskou měnu posléze převede na jiný zvláštní účet.

Pokud se Moskvě podaří západní země přinutit k platbám v rublech, značně se tím otupí účinnost sankcí, které Západ vůči Rusku zavedl, poznamenala už dříve agentura Reuters. Kurz rublu, který se ruská vláda po jeho prudkém oslabení bezprostředně po invazi rozhodla sérií intervencí a mimořádných opatření podpořit, je nyní vůči euru nejsilnější za více než dva roky.

Polsko to ustojí, Bulharsko je na tom hůře, míní expert

Pro Polsko v současnosti zastavení dodávek nepředstavuje žádný problém, domnívá se poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík, protože zásobníky na zkapalněný zemní plyn (LNG) jsou naplněny na 90 procent.

„Polsko v současné chvíli přežije velice dobře. To, co je potřeba dopředu, je otázka zásobování v zimě. To může být posíleno baltským plynovodem, který je devět měsíců ve výstavbě, jednak plynovodem, který by propojil budoucí terminál německý s terminálem polským,“ nastiňuje.

Polsko přitom podle Ludvíka už k poměrně radikální změně nakročilo právě konstrukcí terminálu na LNG. „V současné době asi 55 procent je dodávka z Ruska, zbytek je většinou z Norska a z terminálu kapalného plynu,“ vysvětluje odborník. Varšava dle jeho slov přes léto musí zrychlit výstavbu plynovodu z Norska a poté bude na ruském plynu v podstatě nezávislá.

„Bulharsko je na tom hůře, může brát nějaký plyn z Rumunska. Druhá možnost jsou tankery na LNG, které mají na palubě odpařovací stanici,“ zvažuje možnosti Ludvík. V takovém scénáři připluje k přístavu tanker, napojí se na plynovod a odpařováním posílá plyn přímo do sítě. V současnosti takto postupuje například Chorvatsko nebo Litva.

Nahrávám video

Cena plynu prudce narostla

Cena plynu pro evropský trh se ve středu ráno v reakci na krok Gazpromu zvýšila zhruba o pětinu a přechodně se dostala až na 125 eur (3064 korun) za megawatthodinu. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.

Kolem 10:00 SELČ se cena v TTF pohybovala kolem 117 eur, a vykazovala tak nárůst o více než deset procent. Začátkem března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, cena krátce vystoupila až na rekordních zhruba 345 eur za megawatthodinu. Před rokem se pohybovala kolem 18 eur.

Gazrom tvoří přes 90 procent svého zisku v EU, řekl Bartuška

To, co se ve středu stalo, je pouze první krok. Rusko bude vydírat Evropskou unii, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Dodal, že tedy hrozí zastavení dodávek energií i pro ČR.

Proč se vše děje až teď, když ruský prezident Vladimir Putin podepsal příslušný dekret o nutných platbách v rublech už počátkem dubna, je kvůli splatnosti faktur za uskutečněné dodávky plynu. K tomu dochází právě nyní. Ke konci května pak má dojít ke splácení faktur za duben u velkých západních odběratelů.

„Zemní plyn je od počátku v očích Putina jeho klíčová zbraň v Evropě,“ řekl s dovětkem, že ruský prezident je v šoku, že v Evropě už chybějí politici typu Gerharda Schrödera (po skončení ve funkci německého kancléře je nyní v dozorčí radě ruské ropné společnosti Rosněfť). Místo toho je Evropa od zahájení ruské invaze na Ukrajinu „jednotná a tvrdě podporuje Ukrajinu proti Rusku“.

Bartuška řekl, že nyní všichni západní odběratelé platí v eurech a pokud Rusové použijí  obezličku, že vytvoří účet, kde se eura převádí na rubly a ty jdou do Gazpromu, tak je to jako v českém přísloví „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. 

Gazprom je podle něho v zoufalé situaci, protože přes 90 procent svého zisku tvoří v Evropské unii. A pokud vypadne na měsíc na dva z evropského trhu, tak vypadne navždy, odhadl Bartuška. „A dobře to vědí.“ 

Náhrada ruského plynu v EU by sice byla bezpochyby obtížná – protože v průměru tvoří 40 procent její spotřeby – ale je to možné. Zasáhlo by to mnohé firmy i evropskou ekonomiku, ale lze to, domnívá se zmocněnec.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...