Gruzínská policie v noci na pátek použila slzný plyn i vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kteří protestovali proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s EU. Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová se přidala k demonstrantům.
„Demonstranti zůstávají na Rustaveliho třídě a stavějí nové barikády poté, co ty předchozí odstranila policie vodním dělem,“ psal na sociální síti Telegram kanál Paper Kartuli, který také zveřejnil záběry ze zatýkání demonstrantů.
Policie si počínala brutálně a vodní děla použila za teplot pohybujících se v Tbilisi okolo nuly, napsal web civil.ge. Podle něj byl zraněn i kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej. Policisté napadli i další novináře a zranili také dvě opoziční političky.
Jedna z nemocnic ve Tbilisi podle ruské nestátní agentury Interfax sdělila, že žádný z hospitalizovaných účastníků protestu není v ohrožení života.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že policie zadržela 43 lidí za neuposlechnutí pokynů policistů a za drobné výtržnosti. Zranění podle něj utrpělo 32 policistů; o zraněných na straně demonstrantů se ministerstvo nezmínilo.
„Komu sloužíte? Gruzii, anebo Rusku?“ ptala se policejních těžkooděnců proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová, která se podle serveru Gruzija Online přidala k demonstrantům.
Podle serveru civil.ge se k protestním akcím připojily některé tbiliské vysoké školy, dočasně uzavřené jsou tři soukromé. „Kvůli současné situaci v zemi přerušujeme výuku. Domníváme se, že prvotní povinností nás všech je vrátit Gruzii na cestu k evropské budoucnosti,“ uvedla v prohlášení soukromá Gruzínská univerzita.
Vstup do EU má Gruzie v ústavě
Měsíc po parlamentních volbách, které vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen a které kvůli nesrovnalostem a přehmatům kritizovala opozice, se v Tbilisi i dalších městech shromáždily tisíce lidí. Demonstranti v hlavním městě mávali vlajkami Evropské unie a Gruzie a blokovali dopravu před parlamentem a sídlem vládní strany, kterou kritici obviňují, že sklouzává k autoritářskému vládnutí v ruském stylu.
„Gruzínský sen nevyhrál volby, ale zinscenoval převrat. V Gruzii není žádný parlament ani legitimní vláda,“ řekl AFP dvacetiletý demonstrant Šota Sabašvili. „Nedovolíme, aby samozvaný premiér zničil naši evropskou budoucnost.“
„Dali jasně najevo, že nechtějí žádné spojení s Evropskou unií. Také odmítli veškeré fondy z EU. Kvůli tomu se cítíme naprosto bezmocní,“ uvedla demonstrantka Tekle Machašviliová.
Vstup do EU má Gruzie jako svůj cíl zakotvený v ústavě. Premiér Irakli Kobachidze ale ve čtvrtek prohlásil, že země sice bude pokračovat ve snahách připojit se k EU, ale „otázku otevření jednání s EU nezařadí na pořad dne do roku 2028“. Vládní strana se tak rozhodla vzhledem ke „kaskádám urážek“ ze strany sedmadvacítky.
Evropský parlament ve čtvrtek přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby nebyly svobodné a spravedlivé a že byly dalším projevem propadu demokracie v zemi, „za který je plně odpovědný Gruzínský sen“. Europoslanci vyzvali, aby se během roku volby konaly znovu, uspořádaly je nezávislé úřady a aby byly pod důkladným mezinárodním dohledem. Chtějí, aby sedmadvacítka uvalila sankce na gruzínskou vládu a omezila s ní kontakty.
V reakci na to gruzínský premiér obvinil Evropský parlament a „některé evropské politiky“ z „vydírání“.
„Demokratické instituce zmizely“
Gruzie oficiálně získala status kandidáta na členství v prosinci 2023, ale Brusel od té doby proces zmrazil a obvinil vládu Gruzínského snu z vážných prohřešků proti demokracii. Premiér naopak kritizoval EU i USA a tvrdil, že chtějí Gruzii zatáhnout do války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Prezidentka, jejíž role je hlavně ceremoniální, již dříve řekla, že „vládnoucí strana vyhlásila válku svým vlastním lidem, své minulosti a budoucnosti“. Politička příští měsíc v úřadu skončí a Gruzínský sen na prezidentský post nominoval kritika Západu Michaila Kavelašviliho, bývalého profesionálního fotbalistu.
„Demokratické instituce zmizely, gruzínský stát čelí existenční krizi,“ řekl AFP jeden z autorů gruzínské ústavy Vachtang Chmaladze.
„To, co se stalo včera (ve čtvrtek), je jasně v rozporu (…) s politikou všech předchozích gruzínských vlád i s přáním velké většiny obyvatel Gruzie,“ komentoval rozhodnutí gruzínské vládnoucí strany přerušit přístupová jednání velvyslanec EU v Gruzii Pawel Herczyński. Podle průzkumů veřejného mínění podporuje členství své země v Unii osmdesát procent Gruzínců. Herczyński také uvedl, že se situací v zemi budou zabývat unijní ministři zahraničí na své schůzce 16. prosince.
„Oni (EU) po nás nechtějí reformy. Žádají kroky, které by znamenaly ztrátu důstojnosti. Chtějí zrušení zákonů o transparentnosti nevládních organizací a zákazu LGBT propagandy,“ uvedl Kobachidze.
Právě toto vystoupení premiéra odsoudila více než stovka gruzínských diplomatů v otevřeném dopisu jako protiústavní. Jedná se o pracovníky ministerstva zahraničí působící jak v Gruzii, tak na jejích zastupitelských úřadech.
Podle portálu civil.ge v dopise varovali, že „okno pro rozšíření EU, které je nyní otevřené, už znovu otevřené být nemusí“. Píší, že pokud země sejde z proevropské cesty, riskuje izolaci. „Bez podpory západních partnerů bude Gruzie nadále čelit hrozbám, které zesílí v souvislosti s aktuálním vývojem v mezinárodním a bezpečnostním prostředí,“ uvedli diplomaté.
