V Gruzii panuje napětí po schválení zákona o zahraničním vlivu

Když poslanci o zákonu začali jednat, budova parlamentu připomínala pevnost s množstvím policistů a přistaveným vodním dělem, popisuje dění Reuters. „Policie obsadila vstupy k zadnímu vchodu, kam přicházeli koaliční a opoziční poslanci. Dá se předpokládat, že protesty před parlamentem budou pokračovat v následujících hodinách a možná i dnech,“ komentoval situaci v Tbilisi po druhé hodině odpoledne zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Před parlament přišly v úterý stovky demonstrantů. Luka Gvinijašvili přijel podpořit své přátele až z Paříže. Učitelka Anna Šimáková zase zrušila vyučování a před parlament dorazila i se studenty. „Oni se budou vzdalovat Evropě, přitom všichni, já si fakt troufám říct všichni, chtějí do Evropy,“ prohlásila Šimáková. „Naši rodiče stáli tady u parlamentu, aby už Gruzie nebyla v Sovětském svazu. Byly u nás tři revoluce a dvě války. A teď nás chtějí vrátit Rusku,“ kritizuje postup vlády Gvinijašvili.

„Atmosféra je tady bouřlivá a řekla bych i taková střídavá. Ze začátku jsou demonstranti vždy optimističtí, k večeru to pak nabírá navrch pesimismus, určitou agresi, ale i rozčarování. I když všichni věděli, že ten zákon pravděpodobně projde, tak tam bylo velké rozčarování. Na druhou stranu dnes demonstrantů nebylo tolik jako v minulých týdnech,“ přiblížila v úterý redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Na místě došlo podle novinářky k incidentu poté, co se dav dozvěděl o schválení legislativy. „Nejaktivnější demonstranti se pokusili prorazit železnou zábranu před hlavním vchodem do parlamentu. Chvíli poté na ně vyběhla policie, speciální jednotky se štíty, které byly ukryté na nádvoří parlamentu. Několik lidí bylo zatčeno, ostatní byli poměrně drsným způsobem vytlačeni na konec celého prostranství před parlamentem do postranních ulic,“ informovala Procházková.

Další potyčky mezi zákonodárci

Policie zadržela třináct demonstrantů kvůli neuposlechnutí pokynů a drobnému výtržnictví, oznámilo později gruzínské ministerstvo vnitra.

Gruzínská televize později odvysílala záběry, na kterých jsou vidět potyčky mezi zákonodárci vládnoucí strany a opozičními poslanci, kteří se strkali a rozzlobeně gestikulovali. Kanál Nexta na sociální síti X zveřejnil záběry, které podle něj vřavu zachycují. Potyčka se odehrála v parlamentu při projednávání normy už v polovině dubna a také loni během diskuze nad původní předlohou.

Zákon by vyžadoval, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako agenti zahraničního vlivu. Dále by ukládal náročné požadavky na zveřejňování informací a pokuty za jejich porušení.

„Když vás třeba někdo anonymně udá jako zahraničního agenta, tak může v té organizaci být provedena velmi pečlivá hloubková kontrola, a to může její činnost paralyzovat,“ popisuje jednu problematickou část zákona Procházková.

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová prohlásila, že jej bude vetovat. Parlament, který ovládá vládnoucí strana, může její veto přehlasovat. To pravděpodobně vyvolá další protesty. Podle demonstrantů se rozhoduje o tom, zda Gruzie zůstane na cestě sbližování s Evropou, nebo se přiblíží zpět k Rusku.

„Určitě zahájíme kampaň občanské neposlušnosti. Protesty musí být masové. Pokud teď nedokážeme režim porazit, na podzim zfalšuje volby,“ prohlásila jedna z vůdkyň opozice Chatija Dekanoidzeová podle Interfaxu.

Obavy Západu

Evropská unie, která Gruzii v prosinci udělila status kandidátské země, opakovaně uvedla, že návrh zákona bude překážkou další integrace.

EU tehdy varovala, že Tbilisi musí reformovat svůj soudní a volební systém, zmírnit polarizaci politického života, posílit svobodu tisku a omezit moc oligarchů, než budou moci začít přístupová jednání. Návrh zákona o zahraničním vlivu podle Bruselu není v souladu se základními normami a hodnotami evropské sedmadvacítky.

Legislativu kritizují také Spojené státy. Západ i gruzínští odpůrci v ní vidí utužování poměrů po vzoru Ruska a obávají se potírání opozice a umlčování nezávislých médií. „Nejen obsahem, ale dokonce i nadpisy je váš ruský zákon identický s tím kremelským. Jsem velmi zvědavá, jak tyto podobnosti vysvětlíte,“ stěžovala si už v květnu členka gruzínského Sjednoceného národního hnutí Tina Bokučavová.

Kreml, který jakoukoli spojitost s návrhem zákona popírá, v úterý uvedl, že krize je vnitřní záležitostí Tbilisi, a obvinil vnější mocnosti z vměšování.

„Vladimir Putin zákon použil k tomu, že od roku 2012 všechny organizace, které byly označeny výrazem zahraniční agent, tak to musí zveřejňovat ve všech příspěvcích, na internetu, ve veřejném prostoru, a samozřejmě tím de facto umlčel své odpůrce. Umlčel stovky lidí, desítky organizací a nezávislých médií. A toho se právě Gruzínci obávají,“ poznamenal Rožánek.

Gruzínská vláda tvrdí, že návrh zákona je nutný k podpoře transparentnosti, k boji proti „pseudoliberálním hodnotám“ prosazovaným cizinci a k zachování suverenity země. „Financování nevládních organizací, které se tváří, jako že nám pomáhají, je ve skutečnosti posilováním zpravodajských služeb a přiváděním jich k moci. Tyto peníze nemají nic společného s pomocí, ve skutečnosti je jejich cílem jenom ztráta gruzínské suverenity,“ argumentoval již dříve ve prospěch normy zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili.

„Obávám se, že část lidí, která ten zákon podporuje, ho ani nečetla, ale on skutečně problematický je. Míří přímo cíleně na neziskové organizace a média, které jsou financovány ze zahraničí. Cílí na neziskové organizace, které jsou placené Evropskou unií a které podporují lidská práva v Gruzii, nikoli na nepřátelské státy nebo nepřátelské vlivové organizace, to se tam vůbec nepraví,“ konstatovala Procházková.

Gruzií zmítají demonstrace

Demonstrace probíhají již několik týdnů a jde o jedny z největších od získání nezávislosti na Moskvě v roce 1991. Protesty obvykle vrcholí večer, kdy davy čítají desítky tisíc lidí.

„Chci, aby Gruzie byla součástí Evropy. Nechci se probudit v Rusku. Doufám, že naši generaci čeká světlá budoucnost,“ říká protestující Tekla. „Je důležité, aby přicházely konkrétní, rozhodné kroky ze Západu, z Evropy, ze Spojených států – od našich tradičních zahraničních přátel,“ zdůraznil další z demonstrantů Sandro.

Vládnoucí strana tvrdí, že chce vstoupit do EU i NATO, přesto v posledních měsících přijala ostrou protizápadní rétoriku.

Průzkumy ukazují, že gruzínská veřejnost silně podporuje integraci do EU. Mnoho Gruzínců je vůči Rusku nepřátelsky naladěno kvůli tomu, že ruské zbraně umožnily a stále garantují faktické odtržení regionů Jižní Osetie a Abcházie.

Ekonomické zájmy v Rusku, politické v Gruzii

Hlavním důvodem protestů je osoba zakladatele strany Gruzínský sen Bidziny Ivanišviliho, usoudil v Událostech, komentářích exministr zahraničí Tomáš Petříček (SOCDEM). „Je to podnikatel, který dnes řídí zezadu gruzínskou politiku. Nominuje si premiéry z řad loajálních členů Gruzínského snu,“ podotkl.

Ivanišvili má podle něj ekonomické zájmy v Rusku, ovšem jeho politické zájmy směřují do Gruzie. Politické moci pak podle Petříčka dosáhl i díky tomu, že se gruzínské opozici nepodařilo během posledních deseti let přistoupit ke větší spolupráci a nabídnout alternativu.

Samotný zákon o zahraničním vlivu pak Petříček vnímá jako omezení činnosti organizací, které požadují větší transparentnost, případně bojují s korupcí. „Tím pádem bojují s praktikami, které pan Ivanišvili v Gruzii očividně zavádí,“ dodal.

Podle předsedy senátního výboru pro zahraniční věci Pavla Fischera (nestr). se protestů v ulicích účastní velké množství mladých lidí, kteří jsou dle něj „nadšení pro evropskou integraci“. Ovšem působí to prý tak, že se Gruzínský sen a tamní vláda rozhodly jít opačnou cestou.

„Hrozí, že mladí lidé budou nakonec ze země utíkat, pokud budou mít pocit, že jim vláda nerozumí a že jim nechce naslouchat,“ upozornil. Hraje se prý o budoucnost Gruzie, a to jak o evropskou, tak i o samotnou suverenitu země.