Haftar oznámil, že přebírá řízení Libye. Fraška a převrat, reaguje tripoliská vláda

Polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye, v televizi ohlásil, že jeho armáda přebírá řízení země. Na základě dohody z marockého Schirátu z prosince 2015 působí v zemi mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu. Haftar nyní prohlásil, že tato dohoda přestává platit „jako součást temné minulosti“. Tripoliská vláda označila Haftarův krok za frašku a převrat.

Libye je nestabilní od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Kromě dvou konkurenčních vlád – tu na východě v Benghází podporuje Haftar, zatímco druhá sídlí v hlavním městě Tripolisu a má podporu OSN – se o moc přetahuje řada bojůvek, roli hrají také bojovníci napojení na teroristickou organizaci Islámský stát (IS). 

Haftara podporují Spojené arabské emiráty, Egypt či Rusko a podle médií i Francie. Vládu národní jednoty v Tripolisu zase podporuje Turecko či Itálie, která se spoluprací s ní snaží také omezit příliv migrantů ze zemí, jako jsou Nigérie, Mali či Súdán, pro něž je Libye hlavní branou do Evropy.

Haftar mluví o „mandátu národa“, neřekl ale, jak ho získal

„Vrchní velení ozbrojených sil přebírá řízení země a ohlašuje ukončení platnosti schirátské dohody,“ uvedl Haftar. „Nehledě na těžké období a břímě odpovědnosti přijímáme vůli národa a delegovaný mandát,“ dodal s tím, že armáda vyplní tužby lidu a zbaví jej strádání.

Maršál neupřesnil, jak „mandát národa“ získal, ani nenaznačil politické důsledky tohoto mandátu, zejména pokud jde o roli parlamentu sídlícího v Benghází na východě země a paralelní vlády, kterou vytvořil tento parlament, zvolený v roce 2014, poznamenala agentura AFP.

Agentura Reuters napsala, že krok zřejmě znamená odsunutí těchto civilních orgánů, které východní Libyi nominálně vládnou, na vedlejší kolej. AFP zase připomněla, že maršál už před třemi lety prohlašoval, že schirátská dohoda, představující podle OSN základ politického řešení situace, „vypršela“.

„Lidé se musí stát pány svého osudu a demokraticky si vybrat budoucnost,“ prohlásil Haftar, kterého jeho odpůrci podezírají se snahy nastolit v zemi vojenskou diktaturu. Parlament sídlící v Benghází se k Haftarově oznámení dosud nevyjádřil.

Tripolis mluví o frašce a převratu

Sarrádžův tripoliský kabinet Haftarův krok označil za frašku a převrat, krok jej nicméně nepřekvapil, píše agentura DPA.

Poradce tripoliské vlády Mohammed Alí Abdalláh usoudil, že Haftar „zase jednou předvedl světu své autoritářské záměry“. „Ani se nesnaží skrývat své pohrdání politickým řešením a demokracií v Libyi. Jeho prohlášení je posledním zoufalým činem poraženého muže,“ prohlásil.

Rusko společně s Tureckem v minulosti několikrát Libyi vyzvalo ke klidu zbraní. „Moskva je i nadále přesvědčena, že řešení lze dosáhnout jenom za pomoci politického a diplomatického porozumění mezi všemi stranami,“ citovala nyní agentura Interfax mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov pak Haftarovo prohlášení výslovně odmítl. „Neschvalovali jsme nedávné prohlášení premiéra Sarrádže o tom, že s Haftarem nechce jednat. Neschvalujeme ani Haftarovo prohlášení, že hodlá sám rozhodnout, jak by měl žít libyjský národ,“ řekl ruský ministr.

Boje o Tripolis v dubnu zesílily, stovky civilistů zemřely

Boje o hlavní město Libye mezi tamní vládou a Haftarem trvají od loňska. Ačkoli OSN vyzvala k příměří, aby se úřady mohly soustředit na boj proti koronaviru, v polovině dubna boje v Tripolisu zesílily. Při střetech byly zabity a zraněny stovky civilistů.

Haftarovy jednotky z východní Libye vyhnaly od začátku roku 1400 migrantů a uprchlíků, uvedla OSN. Podle organizace v rozporu s mezinárodním právem. Migranty, kteří se skrze Libyi snaží z různých afrických zemí dostat do Evropy, jednotky deportovaly bez nároku na právní pomoc či jiné služby, sdělila OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 30 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.