Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.

„Izraelská armáda pokračuje v útocích na vojenskou infrastrukturu patřící teroristické organizaci Hizballáh v celé oblasti Dáhíja. IDF vám nemá v úmyslu ublížit, a proto se musíte pro vaši bezpečnost okamžitě evakuovat,“ stojí v prohlášení armády. Podle serveru Times of Israel (ToI) izraelské letectvo v tomto jižním bejrútském předměstí zničilo již stovky cílů Hizballáhu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek uvedl, že Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem. Zaměří se na odzbrojení proíránského Hizballáhu a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Poslanec Hizballáhu Alí Fajád podle agentury AFP oznámil, že skupina odmítá přímá mírová jednání s Izraelem.

Izraelská armáda podle ToI v posledních dnech také obklíčila Bint Džubajl ve snaze vyhnat z oblasti všechny bojovníky Hizballáhu. Hnutí ve svém prohlášení uvedlo, že proti izraelským vojákům postupujícím do města zahájilo palbu. Bint Džubajl, nacházející se pět kilometrů od hranic s Izraelem, má pro Hizballáh symbolický význam, připomíná AFP. Je to totiž místo, kde bývalý vůdce hnutí Hasan Nasralláh v roce 2000 přednesl projev ku příležitosti stažení izraelských vojáků po dvou desetiletích okupace.

Světová zdravotnická organizace varovala, že v některých nemocnicích v Libanonu může v řádu dnů dojít materiál nutný pro ošetření život ohrožujících zranění.

Americký prezident Donald Trump potvrdil zprávy médií, že ve středečním telefonátu požádal Netanjahua o zmírnění útoků na Libanon s cílem zajistit úspěch nadcházejících mírových jednání s Íránem v Pákistánu, která začnou v sobotu.

Izrael ve středu na Libanon podnikl masivní útok

Podle Pákistánu, který příměří zprostředkoval, se klid zbraní vztahuje i na spojence Spojených států a Íránu a zahrnuje celý Blízký východ. Izrael a USA naopak tvrdí, že dohoda pro Libanon neplatí. Íránský prezident Masúd Pezeškján později ve čtvrtek řekl, že izraelské údery porušují dohodu o příměří, a jednání o míru tak dle něj budou bezvýznamná.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek zároveň zvýšilo počet obětí při středečních izraelských útocích na více než tři sta a dalších více než tisíc dle něj utrpělo zranění. Reuters píše, že záchranáři stále prohledávají trosky domů, z nichž celou noc vyprošťovali zraněné. Data nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Hizballáh už dříve označil středeční útoky za masakr a vyhradil si právo na ně odpovědět. Izraelské údery ve středu odsoudil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Francie je možné, že kvůli útokům v Libanonu i situaci na Západním břehu Jordánu se bude znovu jednat o pozastavení dohody mezi EU a Izraelem. V Libanonu ve čtvrtek vyhlásili v souvislosti se středečními útoky den národního smutku.

Kritiku si Izrael vysloužil od ruského ministerstva zahraničí, podle kterého izraelské útoky v Libanonu ohrožují mírová jednání a hrozí eskalací konfliktu v regionu, píše Reuters.

Izraelská armáda středeční útoky na Libanon označila za svůj „největší koordinovaný úder“ proti Hizballáhu od 2. března. Uvedla, že cílila na velitelská centra Hizballáhu. Zasáhla řadu čtvrtí v Bejrútu a také jižní a východní oblasti země, včetně měst Súr, Sajdá, Nabatíja, Hermel a Baalbek.

Od 2. března do úterý tohoto týdne podle libanonského ministerstva zdravotnictví zemřelo při izraelských útocích v Libanonu na 1530 lidí, včetně 130 dětí, zraněno bylo dalších asi 4,8 tisíce osob.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve čtvrtek uvedla, že chování Izraele vážně ohrožuje příměří mezi USA a Íránem a klid zbraní by se měl podle ní vztahovat i na Libanon.

Hizballáh, který „dodržoval příměří, zatímco nepřítel tak neučinil, ve čtvrtek ve 2:30 (1:30 SELČ) zaútočil salvou raket na oblast Manary,“ uvedlo hnutí v prohlášení s odkazem na kibuc na severu Izraele, který leží přímo při hranici s Libanonem. Dodalo, že v útocích bude pokračovat, „dokud neustane izraelsko-americká agrese proti naší zemi a lidu“.

Nahrávám video

Zabití synovce šéfa Hizballáhu

Ve čtvrtek se také objevily informace, že Izraelci zabili nového šéfa Hizballáhu Naíma Kásima. „Reuters tuto informaci korigoval s tím, že měl být zabit při včerejším (středečním) rozsáhlém izraelském útoku jeho synovec. I to by byla známka toho, že Izrael útokem zasáhl špičky hnutí Hizballáh nejen na jihu Libanonu, ale také v Bejrútu a v údolí Bikáa na jihovýchodě země,“ informoval zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Izraelská armáda později potvrdila zabití osobního tajemníka Kásima Alího Júsufa Haršího, tedy Kásimova synovce. Hizballáh se k tomu bezprostředně nevyjádřil. Ve středu izraelská média informovala, že na seznamu cílů izraelských úderů byl i Kásim, podle stanice Channel 12 ale asi nebyl v době úderů na očekávaném místě.

Nahrávám video

Izraelský premiér Netanjahu ve středu prohlásil, že vyjednaný klid zbraní se netýká Hizballáhu, na jehož pozice v Libanonu hodlá Izrael nadále útočit. Trump označil pokračující izraelské útoky na Libanon za „samostatnou potyčku“, která podle něj není v dvoutýdenním příměří zahrnuta. Viceprezident USA J. D. Vance řekl, že íránští vyjednávači si zřejmě mysleli, že příměří mezi Washingtonem a Teheránem zahrnuje i Libanon, ale Spojené státy s tím ve skutečnosti nesouhlasily.

Česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová připomněla, že židovský stát válku s Hizballáhem nezačal, teroristické hnutí se rozhodlo přidat na stranu Íránu. „Deklarovaným izraelským hlavním cílem v tuto chvíli je zabránit tomu, aby byly severní izraelské komunity ostřelovány, aby byly v nebezpečí ze strany Hizballáhu. Cílem je maximálně oslabit Hizballáh, znemožnit mu střílet na sever Izraele a z tohoto důvodu přinejmenším dočasně obsadit i část libanonského území, aby byl Hizballáh odsunut co nejdále od hranice,“ vysvětlila velvyslankyně.

Nahrávám video

Trump: USA se od Íránu stáhne, až bude skutečná dohoda

V souvislosti s příměřím prezident Trump ve čtvrtek ráno SELČ prohlásil, že veškeré loďstvo, letectvo a vojenský personál USA zůstanou nasazeny v blízkosti Íránu až do doby, než bude uzavřena a plně dodržována skutečná mírová dohoda.

„Pokud by se tak z nějakého důvodu nestalo, což je velmi nepravděpodobné, pak začne palba nanovo, větší a lepší a silnější, než kdo kdy viděl,“ pohrozil Trump v příspěvku, který zveřejnil na své sociální síti Truth Social krátce před půlnocí washingtonského času. Zdůraznil také, že součástí dohody musí být to, že Írán nebude mít jaderné zbraně a že otevře pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února proti Íránu vzdušné údery, které zažehly válku v širším blízkovýchodním regionu. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Hizballáh se do konfliktu zapojil vzdušnými údery na Izrael 2. března.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...