Hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl Orbán

USA se podle Orbána „nevzdaly svého plánu dotlačit každého do válečné aliance“, ale Maďarsko dokázalo tomuto tlaku odolat. Budapešť nehodlá Američanům dovolit, aby ji dotlačily do války, uvedl Orbán podle agentury MTI.

Orbán také poznamenal, že Maďarsko odešlo z Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky (IIB) poté, co se její fungování „stalo nemožným“ kvůli zavedení amerických sankcí vůči představitelům banky.

Maďarská vláda se rozhodla stáhnout své zástupce a odejít z IIB, informovalo ve čtvrtek maďarské ministerstvo pro hospodářský rozvoj. „Ačkoliv IIB hrála ve střední a východní Evropě důležitou rozvojovou roli, americké sankce způsobily, že její činnost ztratila smysl,“ uvedl resort v prohlášení podle agentury AP.

Ústředí IIB se v roce 2019 přemístilo z Moskvy do Budapešti. Akcionářem IIB byla také Česká republika a další země někdejšího východního bloku, nicméně tehdejší prezident Miloš Zeman před rokem podepsal výpověď dohody o vzniku banky. Odešlo také Polsko a Slovensko, zatímco Rumunsko by tak mělo podle Reuters učinit v červnu. Maďarsko mělo na konci ledna v IIB zhruba 25procentní podíl, což byl podle internetových stránek banky druhý největší podíl po Rusku s jeho více než 45 procenty.

Blízkost Rusku ohrožuje bezpečnost, uvedl velvyslanec

Americký velvyslanec v Budapešti David Pressman ve středu uvedl, že Spojené státy si dělají starosti kvůli tomu, že současná maďarská vláda stále s nadšením pěstuje vztahy s Ruskem „navzdory brutální ruské agresi vůči Ukrajině i navzdory tomu, že (Rusko) ohrožuje transatlantickou bezpečnost“. Pressman také uvedl, že maďarský kabinet odmítl znepokojení Američanů v souvislosti s bankou, kterou označil za „neprůhlednou kremelskou platformu“.

USA podle velvyslance naléhají na Maďarsko, aby bralo vážně hrozby, jaké představuje Rusko a další země, které nesdílejí západní hodnoty, jako je demokracie a principy právního státu.

Podíl Maďarska v bance a ochota jeho vlády umístit ústředí této finanční instituce v Budapešti frustrovaly americké představitele v administrativě současného amerického prezidenta Joea Bidena i jeho předchůdce Donalda Trumpa, poznamenala agentura AP. Američtí činitelé se totiž domnívali, že by tato banka mohla sloužit jako platforma pro ruskou špionáž v Evropské unii a NATO.

Přestože Maďarsko souhlasilo s vystoupením z banky, vyjádřilo svou nevoli vůči tomu, že je k tomuto kroku tlačeno, upozornila agentura Reuters. „Přijímáme a chápeme, že reprezentujeme odlišné postoje, ale nerozumíme tomu, proč je nutné tlačit na jiné státy, aby změnily své postoje,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Maďarsko je stát, a proto by se s ním mělo zacházet jako se státem, a ne jako s kolonií,“ prohlásil.

Maďarsko se pod vedením premiéra Orbána jako jediná země EU chová vstřícně vůči Rusku navzdory jeho invazi na Ukrajinu. Blízké vztahy s Moskvou udržuje zejména v energetice. Szijjártó v úterý v Moskvě dohodl prodloužení smlouvy o nákupu většího množství ruského plynu, než stanovuje dlouhodobý kontrakt. Jednal tam také o rozšíření jaderné elektrárny Paks, které má na starosti ruský Rosatom.

Americký Kongres připravuje sankce proti osobnostem spojeným s Orbánem

Vztahy mezi Washingtonem a Budapeští se přitom v blízké budoucnosti zřejmě nezlepší. Americký Kongres totiž připravuje balíček sankcí, které se mají týkat bývalých maďarských politických osobností spojených s vládou Viktora Orbána a jeho stranou Fidesz, uvedl deník The Guardian.

Velvyslanectví Spojených států opakovaně upozornilo na „jedinečnou protiamerickou rétoriku ze strany vysokých maďarských představitelů a na všudypřítomnou protiamerickou rétoriku v médiích kontrolovaných maďarskou vládou“. Podle uniklých dokumentů Pentagonu měl také Orbán označit USA za jednoho ze tří hlavních protivníků své strany.

Na návrhu zákona o sankcích spolupracují demokraté a republikáni od loňského roku. Očekává se, že již příští měsíc bude předložen Kongresu, kde pravděpodobně získá širokou podporu.