Hodnota majetku ruských miliardářů i přes sankce rekordně vzrostla, píše Forbes

Hodnota majetku ruských miliardářů se za poslední rok zvýšila o jedenáct procent na rekordních 696,5 miliardy dolarů (14,5 bilionu korun), a to navzdory ruské agresi proti Ukrajině a nejtvrdším západním sankcím, jaké kdy byly zavedeny proti významné ekonomice. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na ruskou verzi časopisu Forbes.

Všichni nejbohatší Rusové jsou spojeni s obrovskými zásobami přírodních zdrojů, které Moskva už desítky let vyváží na světové trhy. Hodnota jejich majetku se zvýšila zejména proto, že narušení obchodních toků vedlo k růstu cen komodit. Forbes ale poznamenal, že na nejvyšších místech žebříčku se neobjevila žádná nová jména.

Na první místo s majetkem za 37 miliard dolarů (asi 772 miliard korun) Forbes zařadil generálního ředitele investiční společnosti Severgroup Alexeje Mordašova. Hodnota jeho majetku za poslední rok stoupla o 8,4 miliardy dolarů (175 miliard korun).

Na druhém místě je šéf společnosti Interros a firmy na produkci kovů Nornickel Vladimir Potanin s majetkem za 29,7 miliardy dolarů (619,5 miliardy korun). Trojici nejbohatších Rusů doplňuje bývalý šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov, jehož majetek podle Forbes činí 29,5 miliardy dolarů (asi 615 miliard korun). Čtvrté místo v žebříčku obsadil generální ředitel firmy Novatek Leonid Michelson a jeho rodina s majetkem za 28,3 miliardy dolarů (asi 590 miliard korun).

Majetek amerických miliardářů je vyšší

Ruští miliardáři byli kdysi považováni za jedny z nejbohatších lidí na světě. Mnozí z nich zbohatli v chaotickém období po rozpadu Sovětského svazu – tehdy patřili mezi globální finanční elitu. Nyní je ale jejich majetek výrazně nižší proti majetku amerických miliardářů, kteří zbohatli na rozvoji technologického sektoru.

Žebříček nejbohatších lidí světa podle časopisu Forbes vede Elon Musk, jehož majetek časopis odhadl na 839 miliard dolarů (17,5 bilionu korun). Druhý je Larry Page z Googlu s majetkem za 257 miliard dolarů (přes pět bilionů korun).

V roce 2021, tedy ještě před zahájením plnohodnotné ruské vojenské invaze na Ukrajinu, činila souhrnná hodnota majetku ruských miliardářů 606 miliard dolarů (12,6 bilionu korun), uvádí Forbes. Rusko zahájilo útok na Ukrajinu 24. února 2022, následně se stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí.

V loňském roce ruská ekonomika vzrostla jen o jedno procento, tempo růstu tak výrazně zpomalilo ze 4,3 procenta v roce 2024. Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc zlepšil odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 1,1 procenta z předchozích 0,8 procenta. Rozhodnutí odůvodnil růstem cen ropy a dalších komodit v reakci na konflikt na Blízkém východě. MMF očekává, že stejné tempo růstu, tedy 1,1 procenta, si ruská ekonomika udrží i v roce 2027.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...