Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Nahrávám video

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.

Pákistánský Senát zároveň v pátek jednomyslně odsoudil jako nepodložená obvinění ze strany Indie, která svého severního souseda viní z účasti na úterním útoku s více než dvaceti mrtvými v převážně muslimském indickém Kašmíru.

Členové horní komory pákistánského parlamentu vydali prohlášení, ve kterém „odmítají veškeré zbytečné a nepodložené pokusy spojující Pákistán s útokem“, „odsuzují zlomyslnou kampaň zinscenovanou indickými představiteli“ a „jsou připraveni bránit svou suverenitu a územní integritu“.

„Neférová kampaň indické vlády pomlouvá Pákistán a řídí se známým vzorcem zneužívání tématu terorismu v účelové politické hře,“ prohlásil pákistánský ministr zahraničí a místopředseda vlády Išak Dar.

Kašmír je vysokohorské území na hranicích Pákistánu, Indie a Číny a je rozdělen mezi Indii a Pákistán, které o něj od vyhlášení nezávislosti v roce 1947 svedly dvě ze svých tří válek. V indické části Kašmíru žije přibližně osm milionů obyvatel, v části spravované Pákistánem žije asi 4,5 milionu lidí a v oblasti Gilgit-Baltistán, která má částečnou autonomii a nachází se rovněž v Pákistánu, žije zhruba 1,2 milionu obyvatel.

Indie zničila domy domnělých pachatelů

Indická armáda mezitím zničila dva domy, které pravděpodobně patřily rodinám pachatelů úterního útoku. Při incidentu zahynulo 26 indických turistů a jeden Nepálec. Jde o jeden z nejhorších útoků za poslední roky namířených proti civilistům v regionu. Přihlásilo se k němu málo známé uskupení Kašmírský odpor.

Právě tento útok, který Indie označila za „teroristický“, je příčinou současného napětí mezi ní a Pákistánem. Indická reakce naznačuje, že z odpovědnosti za něj Dillí viní Islámábád. Země proto s okamžitou platností přerušila vízové služby pro Pákistánce a ruší všechna stávající víza. Svého souseda rovněž vyzvala, aby přestal podporovat terorismus.

Pákistán odmítá podíl na útoku

Dillí také odstoupilo od dohody o sdílení vody v řece Indus, která byla ratifikována v roce 1960 a nikdy nebyla zpochybňována navzdory válkám, které od té doby sousední země proti sobě vedly. Islámábád v reakci zavedl podobná odvetná opatření. „Uzurpace práva (na vodu) na dolním toku bude považována za válečný akt a budeme na ni reagovat plnou silou,“ zdůraznil mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí Šafkat Alí Chán.

V indické části Kašmíru je rozmístěno půl milionu vojáků, kteří bojují proti 35 let trvajícímu povstání, v němž byly zabity desítky tisíc civilistů, vojáků a povstalců. Kašmírští separatisté usilují o vytvoření sjednoceného nezávislého území Kašmíru, anebo o jeho připojení k převážně muslimskému Pákistánu.

Konflikt již nastal, říká expert

Situace v Kašmíru se velmi změnila v roce 2019, kdy indická vláda zrušila jeho zvláštní status, který mu zajišťoval velkou míru autonomie, poznamenal indolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Martin Hříbek. „V části, která je problematická, tedy v současném svazovém teritoriu Džammú a Kašmír, byla v minulém roce obnovena vnitřní demokracie – má tedy opět svoji vládu, kterou pět let neměl,“ přiblížil indolog.

Loni to tedy podle něj vypadlo, že se situace uklidňuje, i když pod silnými protiteroristickými zákony, policejním dohledem a vojenskou přítomností. „Ale úterní teroristický čin, největší na civilisty v Kašmíru od roku 2002 a největší v celé Indii od roku 2008, přišel pro současnou vládu jako studená sprcha,“ konstatoval Hříbek.

Na dotaz, jaké je nyní riziko konfliktu mezi Pákistánem a Indií, odpověděl, že již v podstatě nastal – nejen v rovině diplomatické. „Už dochází k přeshraničním přestřelkám na linii kontroly (název hranice, která de facto odděluje indickou a pákistánskou část, pozn. red.). Znepokojující je, že Indie řekla svým občanům, aby odjeli z Pákistánu a to, že všichni pákistánští občané musejí opustit Indii do 48 hodin,“ upozornil expert. To je podle něj jistým znamením, že nezůstane jen u diplomatických reakcí. Zmíněné pozastavení dohody o sdílení vody v řece Indus je rovněž dle Hříbka významnou eskalací.

Pokud by v konfliktu promluvily zbraně, může jít o hodně. Indie disponuje podle odhadů téměř sto sedmdesáti jadernými hlavicemi a srovnatelný počet může mít k dispozici i Pákistán. Ten měl v uplynulých letech udržovat ve zbrani zhruba 650 tisíc mužů a žen, Indie více než dvojnásobek. Obě země ale mají srovnatelné konvenční arzenály.

V jakémkoliv střetu, ať už konvenčním nebo jaderném, by byli mimořádně ohroženi civilisté. Obě země mají dohromady výrazně přes dvě a půl miliardy obyvatel a patří mezi nejhustěji osídlené ve světě.

„Přítomnost jaderných zbraní ve veřejném diskursu v souvislosti s tímto teroristickým útokem je výraznější, než byla při podobných incidentech dříve,“ podotkl Hříbek. Podle něj existuje studie z roku 2019, která simuluje situaci, která se „shodou okolností letos odehrává“. „Kdy na základě teroristického útoku v Indii Nové Dillí obviní Pákistán a celá situace se pohybuje po takové spirále, až dojde k jaderné konfrontaci. Studie odhaduje, že podle síly zbraní by mrtvých bylo padesát až 125 milionů,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 37 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...