Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.

Vance označil výsledky rozhovorů za dobrý základ pro „úspěšnou konečnou dohodu“. První kolo se konalo na základě memoranda o porozumění podepsaného Washingtonem a Teheránem minulý týden. Konečná dohoda je podle něj jako dům. Ten ještě nebyl postaven, ale vyjednavači pro něj úspěšně položili pevné základy, dodal Vance.

Šéf Bílého domu Donald Trump podle Reuters na své sociální síti navázal na Vanceovy výroky. Uvedl, že Írán odsouhlasí zbrojní inspekce, které zajistí „jadernou poctivost“.

Mluvčí íránské diplomacie ale v pondělí odpoledne dle Reuters sdělil, že íránští vyjednavači nepřijali ve Švýcarsku žádné nové závazky. Spolupráce země s MAAE bude podle něj pokračovat způsobem nastaveným po loňské červnové válce.

O eventuální přítomnosti a pohybu inspektorů MAAE po íránském území rozhodují podle tohoto systému íránský parlament a íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Mechanismus íránští představitelé nechali zpřísnit, protože se domnívali, že MAAE dala loni záminku k izraelským a pak americkým úderům na íránská jaderná zařízení.

Rozmrazení některých fondů

Íránský hlavní vyjednávač Mohammad Bágher Ghálíbáf řekl, že USA a Írán se ve Švýcarsku dohodly na rozmrazení dvanácti miliard dolarů (zhruba 254 miliard korun) íránských fondů. Při víkendovém jednání ve Švýcarsku se podle něj USA a Írán také dohodly na vytvoření přímé komunikační linky ohledně Hormuzského průlivu, což by mělo pomoci předejít konfliktům.

Přímá komunikační linka by měla umožnit vyvarovat se konfliktů ohledně plavby v Hormuzském průlivu. Tato otázka je pro obě strany velmi citlivá. Írán zablokoval plavbu v průlivu v reakci na zahájení války na konci února, od dubna Spojené státy blokovaly průliv pro íránské lodě a lodě směřující do Íránu. Blokády významné obchodní trasy vedly k růstu cen ropy na světových trzích.

K rozmrazení fondů se v pondělí večer vyjádřil i americký prezident Donald Trump. „Všechny peníze, které se jim vrátí nazpět, budou v podobě nákupů potravin, které naléhavě potřebují,“ uvedl podle agentury Reuters šéf Bílého domu. Z uvolněných íránských financí, které USA zadržují na základě svých a mezinárodních sankcí, tak budou podle Trumpa mít prospěch američtí zemědělci.

Podle Ghálíbáfa by se Írán a Spojené státy měly stát garanty uzemní celistvosti Libanonu, jehož část obsadila izraelská armáda. Írán a jeho libanonský spojenec Hizballáh žádají odchod izraelských vojáků. Izraelská vláda tvrdí, že armáda zůstane v sousední zemi tak dlouho, jak si to vyžádá bezpečnostní situace na severu Izraele, který ostřeloval Hizballáh z Libanonu.

Po počátečním odkladu začala jednání ve Švýcarsku o víkendu a skončila v noci na pondělí. Jednání zprostředkovávaly Pákistán a Katar. Konají se po podepsání memoranda o porozumění mezi Íránem a USA.

Okolnosti dohody

Americký vyjednavač Jared Kushner a katarští představitelé podle viceprezidenta navrhli, aby za uvolněné prostředky Írán nakupoval americkou pšenici, kukuřici a sóju. Vance uvedl, že to umožní nasytit obyvatele Íránu a zároveň podpořit americké zemědělce.

Hormuzský průliv, který je důležitou námořní trasou pro vývoz ropy a plynu vytěžených v zemích Perského zálivu, je podle viceprezidenta otevřen. Znovuotevření této strategické úžiny bylo jedním z hlavních požadavků Washingtonu, neboť íránská blokáda vyvolala vysoký nárůst cen těchto komodit na světových trzích.

Americký šéf diplomacie Marco Rubio dle Reuters navštíví během úterý až čtvrtka Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Bahrajn. Má projednat memorandum o porozumění s Íránem a situaci v Hormuzském průlivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 8 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 49 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 7 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.