Írán se může vrátit k obohacování uranu v řádu měsíců, řekl šéf MAAE

Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery „zcela a totálně zničily“ íránská zařízení na obohacování uranu.

Írán prostřednictvím svého ministra zahraničí Abbáse Arakčího uznal, že škody na jeho jaderných zařízeních jsou značné a závažné, podle Grossiho však nikdo nemůže tvrdit, že „vše zmizelo a nic tam není“. Americká média s odkazem na předběžná zjištění zpravodajských služeb v týdnu informovala, že klíčové části íránského jaderného programu americké údery nezničily.

Írán má průmyslové a technologické kapacity, a pokud se k tomu rozhodne, může podle šéfa MAAE s obohacováním uranu opět začít. Několik kaskád centrifug by pak mohlo obohacovat uran v horizontu měsíců, dodal Grossi.

Po nedávných vojenských úderech je podle šéfa MAAE potřeba vrátit se k diplomatickému jednání, protože bude třeba se shodnout na tom, co Írán bude v rámci svého jaderného programu nadále dělat a v čem mu budou bránit dohodnutá omezení. Pro dohled nad dodržováním takové dohody bude potřeba zkušeností MAAE, dodal Grossi.

Otázky ohledně stavu íránského jaderného programu

Vojenští experti na jádro upozorňují na možnost, že Íránu se už před americko-izraelskými nálety podařilo vyrobit na čtyři sta kilogramů částečně obohaceného uranu. Z něho by bylo možné vyrobit několik jaderných hlavic. Není ale jasné, kde tento materiál v tuto chvíli je, ani jak moc obohacený uran se podařilo získat.

Podle odhadů měl být obohacený uran v podzemní laboratoři Fordo. V hloubce až devadesát metrů byl dobře chráněn před izraelskými útoky a zároveň se zde i obohacoval. Jaderná zbraň se totiž dá vyrobit pouze z uranu 235. V uranové rudě ho je ale jen jedno procento. „A vy potřebujete pro vaši jadernou bombu mít více než devadesát procent uranu 235, takže musíte změnit poměr izotopů,“ vysvětlil Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Právě k tomu slouží centrifugy, které od sebe oddělují lehký a těžký uran. K výrobě jaderné bomby je potřeba ten lehčí. Podle dostupných informací měl Írán k dispozici uran, ve kterém byl požadovaný izotop zastoupený už z šedesáti procent.

Laboratoř zničili Američané, těsně před útokem ale snímky ze satelitu odhalily stěhování. Před laboratoří čekalo šestnáct kamionů. Pro pokračování jaderného programu je přitom stejně důležité zázemí – tedy dostatek centrifug na další obohacování. „Pokud Írán nebude mít k dispozici žádné centrifugy, tak je mu to vlastně k ničemu. Jadernou zbraň z toho čistě hypoteticky udělat může, ale bude strašně velká, takže to nebude praktické,“ dodal Novák.

Útoky Izraele a Spojených států

Izrael v pátek 13. června rozsáhlým leteckým úderem zaútočil na íránské jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a také na vojenské představitele. Deklarovaným cílem izraelských útoků bylo zničení íránského jaderného a raketového programu. Útok zahájil izraelsko-íránský konflikt a každodenní vzájemné vzdušné útoky obou zemí.

Do konfliktu se leteckými údery na tři jaderná zařízení jednorázově zapojily i Spojené státy. V noci na úterý 24. června oznámil Trump příměří mezi Izraelem a Íránem, které je dodržováno. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně civilním účelům. Izrael je jedinou zemí na Blízkém východě, o které se obecně předpokládá, že disponuje jadernými zbraněmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...