Írán pokračuje v navyšování zásob uranu obohaceného na nízkou úroveň a překračuje tím limity stanovené dohodou z roku 2015. Tu nedodržuje ani v parametru úrovně obohacování. Ve své nové zprávě o stavu íránského jaderného programu to ve středu uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Teherán začal část dohody vypovídat, protože od ní v roce 2018 odstoupily USA a obnovily protiíránské sankce.
Inspektoři k 2. listopadu zjistili, že Írán má ve skladech 2442,9 kilogramu nízko obohaceného uranu. Oproti srpnové situaci tak zásoby zvýšil o více než tři sta kilogramů.
Mezinárodní dohoda, již Írán v roce 2015 podepsal s USA, Ruskem, Čínou, Francií, Británií a Německem, mu povolovala držet si zásoby necelých 203 kilogramů. Obohacovat mohl jenom do 3,67 procenta, ale nyní má uran obohacený až na 4,5 procenta.
Dohoda z roku 2015 rušila protiíránské sankce výměnou za to, že země zpomalí jaderný program. Mělo to Íránu zabránit získat jadernou zbraň. Írán ale trvá dlouhodobě na tom, že o ni neusiluje a že je jeho program zaměřený výhradně na mírové účely. Navzdory neplnění dohody Íránci stále pouští inspektory MAAE do svých jaderných provozů.
Zpráva agentury také uvádí, že v podniku na obohacování uranu v Natanzu Írán instaloval do podzemí první kaskádu moderních centrifug. Podle dohody zde měly být pouze centrifugy první generace IR-1.
Írán už dříve mezinárodní agenturu informoval, že hodlá do podzemí přemístit tři kaskády centrifug na obohacování uranu. Rozhodl o tom po výbuchu, který v červenci část továrny v Natanzu zničil. Íránské úřady to tehdy označily za sabotáž.
