Írán začne jednat s Evropou o jaderné dohodě

Írán začne v pátek jednat s Velkou Británií, Francií, Německem a Evropskou unií o obnovení jaderné dohody z roku 2015, sdělily íránské diplomatické zdroje japonskému zpravodajskému webu Kjódó News. Zmíněná trojice evropských zemí spolu s USA vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad plánem Teheránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.

Uzavřením jaderné dohody se šesti hlavními mocnostmi – Británií, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a Spojenými státy – Írán souhlasil s omezením svých jaderných aktivit výměnou za zrušení ekonomických sankcí.

Rozhovory, které se mají konat ve švýcarské Ženevě, podle zdrojů souvisí s lednovým návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Právě Trump totiž od klíčové dohody odstoupil během své první vlády v roce 2018 s tím, že je příliš mírná. Následné sankce tvrdě dopadly na íránskou ekonomiku a Teherán začal zvyšovat zásoby uranu obohaceného na 60 procent čistoty a omezil inspekce.

Nová jednání mezi Íránem, třemi evropskými národy a EU, která vystupuje jako prostředník, budou prvními jadernými rozhovory od červencového nástupu reformního prezidenta Masúda Pezeškjána. Za původní nukleární smlouvu orodoval před lety jiný umírněný prezident islámské republiky – Hasan Rouhání.

Diskuse o jádru i restrikcích

Podle zdrojů Kjódó News se v souvislosti s jednáním očekává diskuse o íránském jaderném programu a evropských sankcích vůči íránským aerolinkám a lodním společnostem. Íránský tým v Ženevě povede náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht Ravančí, zkušený jaderný vyjednavač, píše japonský web.

Rozhovorů se nezúčastní Čína a Rusko, které v posledních letech posilují své vztahy s Íránem, ani Spojené státy, jež v současné době procházejí postupným přechodem od Bidenovy k Trumpově administrativě.

Washington, Londýn, Paříž a Berlín v sobotu vyjádřily obavy z plánů Teheránu zprovoznit „nové pokročilé odstředivky“ pro obohacování uranu. Írán tak reagoval na rezoluci, kterou den předtím na návrh uvedených čtyř zemí přijala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a která odsuzuje jaderné aktivity a nedostatečnou spolupráci Teheránu.

„Místo toho, aby (Írán) na rezoluci reagoval spoluprací, hodlá reagovat dalším rozšiřováním svého jaderného programu způsobem, který nemá žádné věrohodné mírové opodstatnění,“ uvedly země v prohlášení. „Očekáváme, že se Írán znovu vydá cestou dialogu a spolupráce s agenturou,“ zdůraznily.

Obavy z atomové zbraně

Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.

Západní země dlouhodobě Teherán podezřívají z toho, že má v úmyslu vyrobit atomovou zbraň, což islámská republika popírá. Zároveň ale podle MAAE nespolupracuje, jak by měl, a není tak jasné, zda o svém nukleárním programu zveřejňuje veškeré informace.

Loni v září navíc zakázal pracovat v zemi řadě předních expertů MAAE na obohacování uranu. Minulý týden navštívil Teherán šéf agentury Rafael Grossi ve snaze přesvědčit Pezeškjána, aby s agenturou plně obnovil spolupráci.

S lednovým návratem Trumpa do Oválné pracovny a s tím, jak islámská republika už obohacuje uran vysoko nad hodnoty z původní dohody, však podle agentur zdaleka není jasné, zda Trump podpoří jednání s cílem stanovit Teheránu nové limity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 32 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...