Írán zásobuje ruskou válku, munice proudí Kaspickým mořem, napsal americký deník

Ruské lodě přepravují statisíce íránských dělostřeleckých granátů a další munici přes Kaspické moře, a doplňují tak arzenál ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na blízkovýchodní činitele. V době, kdy se Západ snaží sankcemi dostat Rusko do izolace a přimět ho ukončit krvavou válku, Teherán dál utužuje vazby s Moskvou, které prodává i smrtící drony Šáhed-136. Ty mají ničivý dopad zejména na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.

Válka na Ukrajině vyčerpává nejen vojáky, ale ztenčuje také zásoby zbraní a munice. Podle amerických a ukrajinských zdrojů Rusové využijí za jediný den desetitisíce dělostřeleckých granátů, které potřebují rychle doplnit.

Pomocnou ruku jim podle nejnovější zprávy WSJ podává Teherán. Jen za posledních šest měsíců přepravily nákladní lodě z Íránu do Ruska více než tři sta tisíc dělostřeleckých granátů a milion nábojů, vyplývá z vyjádření činitelů a dokumentů, k nimž se dostal americký list.

Blízkovýchodní činitelé uvedli, že poslední zásilka zbraní, o níž je známo, že překročila Kaspické moře do Ruska, opustila Írán začátkem letošního března na palubě ruské nákladní lodi Rasul Gamzatov. Plavidlo údajně převáželo tisíc kontejnerů se dvěma tisíci dělostřeleckými granáty. Podle WSJ se jednalo o předem ohlášenou zásilku.

Veřejně dostupné údaje o přepravě naznačují, že loď Rasul Gamzatov opustila íránský přístav Bandar Amirabad 8. března a do Astrachaně v Rusku dorazila o šest dnů později. Plavidlo se koncem března přesunulo zpět do Íránu a poté znovu do Ruska, kde zůstalo v docích pouze jeden den.

Sto milionů nábojů

Loď patří ruské společnosti MG-Flot, dříve s názvem TransMorFlot LLC. Americké ministerstvo financí loni uvalilo na společnost sankce s tím, že šestnáct jejích plavidel, včetně Rasula Gamzatova, přepravovalo zbraně pro Rusko.

Společnost na žádosti o vyjádření nereagovala. K dodávkám íránských zbraní mlčí rovněž íránská delegace v OSN a íránské i ruské ministerstvo obrany. Záležitost nechtěl komentovat ani Bílý dům, napsal ukrajinský server Ukrajinska pravda.

Britská stanice Sky News již letos v březnu informovala o tom, že Írán tajně dodal Rusku velké množství nábojů, raket a minometných granátů a plánuje poslat další.

Nejmenovaný bezpečnostní zdroj Sky News tehdy tvrdil, že dvě nákladní lodě Musa Jalil a Begey plující pod ruskou vlajkou vypluly v lednu z íránského přístavu a směřovaly přes Kaspické moře do Ruska. Na palubě měly přibližně sto milionů nábojů a asi tři sta tisíc granátů.

Dvě stě kontejnerů plných zbraní

Zdroj sdělil, že se předpokládá, že jedna z lodí opustila Írán kolem 10. ledna a druhá kolem 12. ledna. Obě plavidla měla převážet asi dvě stě přepravních kontejnerů naplněných zbraněmi.

Podle webu MarineTraffic, který sleduje námořní dopravu, se obě lodě nacházely 9. ledna v íránském přístavu Amirabad v Kaspickém moři. Z údajů vyplývá, že loď Musa Jalil opustila přístav 10. ledna kolem desáté hodiny místního času, plavidlo Begey odplulo později ještě téhož dne.

O dva dny později se obě plavidla vyskytovala u pobřeží Turkmenistánu, kde setrvala z neznámých důvodů několik dnů. Poté Musa Jalil a Begey přepluly Kaspické moře a 27. ledna dorazily do ruského přístavu Astrachaň.

Podle Sky News ale není možné nezávisle ověřit, co přesně zásilka obsahovala. Moskva zaplatila za munici v hotovosti, čímž obešla západní sankce proti Rusku i Íránu. „Rusko nadále používá Írán jako ‚základnu v pozadí‘,“ poznamenal bezpečnostní zdroj.

Západ řeší, jak narušit íránské zásobování

Spojené státy mají informace o íránských dodávkách k dispozici prostřednictvím zpravodajských služeb, píše WSJ. Američtí představitelé uvedli, že USA a jejich spojenci nyní hledají způsoby, jak transfery íránských zbraní do Ruska narušit, uvádí dále deník.

Írán k poskytování vojenské pomoci Rusku většinou používá nákladní letadla, což „zásah téměř znemožňuje“, upozorňuje americký list. Jakákoli akce k zamezení přepravy v Kaspickém moři by vyžadovala pomoc od ostatních bývalých sovětských republik, které mají přístup k moři, dodává WSJ.

Jedná se o Turkmenistán, Ázerbájdžán a Kazachstán. Přestože kvůli ruské agresi na Ukrajině vztahy těchto zemí s Ruskem lehce ochladly, žádný z nich nezavedl protiruské sankce a pravděpodobně nebude chtít postupovat otevřeně proti Moskvě.

Americký viceadmirál Brad Cooper začátkem dubna neohlášeně navštívil Turkmenistán, aby projednal řadu problémů, včetně způsobů, jak prohloubit spolupráci a upevnit námořní bezpečnost. Odmítl však komentovat, zda se diskuse týkala rovněž možného zadržování dodávek zbraní proudících přes Kaspické moře.

Smrtící íránské drony na Ukrajině

Írán zásobuje Rusko ve válce na Ukrajině především svými bezpilotními letouny typu Šáhed-136, Mohádžer-6 a Araš-2, které Moskva využívá k úderům na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a snaží se tak Ukrajince zejména odříznout od elektrického proudu. Íránské drony cílí také na vojenské i civilní cíle.

„Írán využívá situaci na Ukrajině k tomu, aby svým regionálním rivalům, včetně některých států Perského zálivu a Izraele, poslal vzkaz, že íránské drony fungují,“ řekl webu Middle East Eye generální ředitel poradenské společnosti Gulf State Analytics se sídlem ve Washingtonu Giorgio Cafiero.

Teherán zpočátku poskytl Moskvě stovky těchto dronů a slíbil také dodávky 300 tisíc dělostřeleckých granátů. Jedna smlouva ze září 2022, k níž získal přístup WSJ, potvrzuje dohodu v hodnotě 1,7 milionu dolarů mezi íránským ministerstvem obrany a ruskou JSC Rosoboronexport na dodávky více než 74 tisíc dělostřeleckých granátů do Ruska.

Moskva dříve popřela, že by kupovala od Teheránu zbraně včetně útočných dronů. Írán to nejprve rovněž odmítal, později začal tvrdit, že šlo dodávky z dob před ruskou invazí z 24. února 2022.

Rusko-íránské pouto je křehké, v Sýrii soupeří

Vztah Íránu s Ruskem se postupně posouvá z transakčního na strategický, míní vedoucí pracovnice Washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu Anna Boršchevskaja. „Rusko je nyní poprvé závislé na Íránu. Je to historický posun,“ uvedla expertka, kterou citovala Ukrajinska pravda.

Před několika měsíci Spojené státy a další spojenci Ukrajiny varovali, že Írán chce poslat Rusku i balistické rakety. To se však podle amerických ani zahraničních expertů zatím nestalo.

Blízkovýchodní představitelé tvrdí, že ani Rusko zatím neposlalo Íránu pokročilé stíhačky Su-35. Skupina Íránců však nedávno navštívila továrnu na východě Ruska, která vyrábí tyto moderní proudové stroje, což by mohlo být známkou toho, že dohoda se blíží.

Podle některých odborníků ale rusko-íránské pouto dlouhodobě nevydrží. „Vztahy mezi Íránem a Ruskem jsou transakční a napjaté. Írán s Ruskem sdílí ideologicky stejně málo jako se Sovětským svazem. Jejich dlouhodobé vize pro Blízký východ jsou neslučitelné. I v Sýrii, kde spolupracovaly na záchraně Asada, od té doby Írán a Rusko soupeří o orientaci režimu, budování vlivu v bezpečnostních službách a ozbrojených silách a prosazování kontroly nad nerostnými zdroji země. Rusko a Írán se také liší v postoji k Izraeli,“ upozornil John Raine z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS). 

Obavy z čínských vojenských dodávek

Moskva se po velké invazi na Ukrajinu snaží nalézt nové spojence a upevnit své vazby především mezi nedemokratickými a diktátorskými režimy, které jsou ještě ochotné ke spolupráci. Tradiční obchodní vazby s Ruskem si chce udržet i většina Blízkého východu, Indie nebo Čína, které odmítají zavést protiruské sankce.

Nejen spolupráce Ruska s Íránem dělá vrásky Západu, který stále více zásobuje Kyjev zbraněmi a zároveň se obává, že se ke stejnému kroku, ovšem na straně protivníka, odhodlají také jiné státy v čele s Čínou. USA varovaly Peking před vážnými důsledky takového rozhodnutí, Čína ale obvinění z plánů zásobovat Moskvu zbraněmi odmítá.

Vysloužilý britský vojenský důstojník, generál Richard Barrons, řekl Sky News, že 300 tisíc granátů z Íránu pro Rusko je sice pro Moskvu užitečná zásilka, ovšem vzhledem k obrovské spotřebě munice na Ukrajině bude brzy pryč. Zcela jiný případ by bylo čínské zásobování ruské válečné mašinérie, kdy by se Ukrajina ocitla ve „velmi, velmi obtížné situaci“, obává se generál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 5 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 9 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 11 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.