Izrael a Hizballáh zřejmě uzavřou příměří

Nahrávám video

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

Americký zpravodajský server Axios o dohodě o příměří Izraele s Hizballáhem informoval v pondělí s odvoláním na nejmenovaného vysokého amerického činitele. Izraelská stanice Channel 12 uvedla, že text dohody byl dokončen a že by se muselo stát „něco drastického“, aby se dohoda rozpadla. Už v neděli večer Axios s odvoláním na vysoce postaveného izraelského činitele napsal, že Izrael k dohodě směřuje. V pondělí mluvčí izraelské vlády řekl, že strany „směřují k dohodě, ale stále zbývá vyřešit některé otázky“.

Izraelská veřejnoprávní stanice Kan v neděli uvedla, že Izrael s návrhem příměří, za nímž stojí Spojené státy, v zásadě souhlasí a že premiér Benjamin Netanjahu nyní pracuje na tom, jak jej představit veřejnosti, za předpokladu, že jej schválí Hizballáh. Podle serveru Times of Israel (ToI) chce Netanjahu příměří prezentovat nikoli jako „kompromis“, ale jako dohodu výhodnou pro Izrael. Starostové dvou obcí ze severu Izraele podle ToI v reakci na zprávy o uzavření dohody uvedli, že půjde o „kapitulaci“.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka s příměřím kromě starostů pohraničních měst nesouhlasí také někteří představitelé izraelské pravice. Vysocí armádní činitelé naopak vládě povětšinou doporučují jeho uzavření, podotkl korespondent.

Nahrávám video

Zpravodaj také zdůraznil, že pokud by byla dohoda o příměří přijata, nemusí začít platit ihned. „Může tam být několik dnů, nějaké moratorium pro dojednání některých technikálií,“ dodal.

Klíčovou součástí příměří má být také výsada Izraele neutralizovat jakoukoliv hrozbu severně od své hranice. Spojené státy, které s návrhem přišly, tak mají židovskému státu garantovat, že může proti Hizballáhu v případě, že se pokusí o infiltraci do jižního Libanonu, vojensky zasáhnout i během příměří a nebude to považováno za jeho porušení.

Na dodržování klidu zbraní má dohlížet sbor pěti států

V Izraeli a v Libanonu minulý týden jednal americký zmocněnec Amos Hochstein. V Bejrútu se setkal se šéfem parlamentu Barrím, jehož Hizballáh jednáním pověřil. Místopředseda libanonského parlamentu Elias Bú Saab v pondělí podle Reuters řekl, že se blíží rozhodující moment v jednání o příměří, a vyjádřil opatrný optimismus. Uvedl také, že „člověku, jako je Netanjahu, nelze věřit.“

Později nicméně dodal, že „nejsou žádné vážné překážky“ k zahájení příměří, a že byl vyřešen důležitý sporný bod a to, kdo bude na dodržování klidu zbraní dohlížet. Podle Búa Saaba to bude výbor zástupců pěti zemí, jemuž budou předsedat Spojené státy a zastoupena v něm bude mimo jiné Francie.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar před poslanci Knesetu řekl, že jakékoli příměří bude záviset pouze na dodržování dvou dohodnutých pravidel: aby jednotky Hizballáhu zůstaly severně od řeky Lítání, tedy v bezpečné vzdálenosti od izraelských hranic, a aby se toto militantní hnutí nemohlo v Libanonu přeskupit a znovu vyzbrojit.

Šedesát dní

Návrh dohody zahrnuje šedesátidenní přechodné období, během něhož by se izraelská armáda stáhla z jižního Libanonu a Hizballáh by své jednotky přesunul od hranic za řeku Lítání. V této oblasti na jihu Libanonu u hranic s Izraelem podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2006, která ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem, má operovat jen libanonská armáda a jednotky OSN UNIFIL. Hizballáh tuto rezoluci dlouhodobě porušuje a z jihu Libanonu ostřeluje sever Izraele, což izraelská armáda dlouhodobě opětuje.

Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Ireny Kalhousové nechce nikdo oficiální zprávu o příměří příliš uspěchat. „Podle všeho se však zdá, že Izrael má zájem válku proti Hizballáhu v Libanonu ukončit a že podobný postoj k tomu má nejen libanonská vláda, ale především Hizballáh a Spojené státy. Víme, že USA v posledních dnech hodně zintenzivnily snahu, aby se obě strany dohodly na příměří,“ uvedla Kalhousová.

I bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity míní, že se projevila značná vůle oslabeného libanonského státu jednat, i když nemá ozbrojené hutí Hizballáh pod svojí kontrolou. „Životaschopnost dohody na dalších šedesát dní je podle mě relativně dobrá,“ říká Kraus. To ale neznamená, že konflikt bude vyřešen, zdůrazňuje záhy. Podle něj bude záviset i na tom, jak se bude vyvíjet v mnoha ohledech horší válka v Pásmu Gazy. Hizballáh totiž reaguje i na izraelské akce v této oblasti, připomíná.

Podle Kalhousové se Benjamin Netanjahu bude snažit dohodu prezentovat hlavně jako součást snahy oslabit vliv Íránu v oblasti. „V oblasti Blízkého východu íránský vliv mohl pominout v důsledku oslabení zástupných aktérů (Hamásu a Hizballáhu), ale Írán jako takový v tuto chvíli není možné považovat za slabocha v rámci regionální politiky,“ upozornil však Kraus.

Jedním z cílů dohody o příměří má být také navrácení 60 až 70 tisíc vysídlených Izraelců do vesnic a měst na severu země. „Prioritou izraelské vlády v rámci války byl také právě návrat vysídlenců na sever Izraele. Toho tedy musí být dosaženo, má-li to izraelský premiér být schopen obhájit,“ míní odbornice.

Nahrávám video

Sporadické vzájemné přestřelky mezi Hizballáhem a Izraelem se staly každodenními od loňského 8. října, den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na židovský stát, jímž propukla stále trvající válka v Pásmu Gazy. Ve druhé polovině září izraelská armáda výrazně zintenzivnila ostřelování Hizballáhu v Libanonu, kde zabila řadu jeho velitelů, včetně dlouholetého lídra Hasana Nasralláha. Od začátku října vede izraelská armáda také pozemní operaci na jihu Libanonu.

Podle libanonského ministerstva zdravotnictví při izraelském ostřelování Libanonu od loňského října přišlo o život 3768 lidí, a to zejména od letošního září. Většina z nich byli členové Hizballáhu, zabito bylo ale podle Dětského fondu OSN (UNICEF) od září také více než dvě stě dětí. Na izraelské straně za třináct měsíců při úderech Hizballáhu zemřelo 82 vojáků a 47 civilistů, uvedla v pondělí agentura AFP.

Hizballáh je nejmocnější vojenskou silou v Libanonu a má i několik ministrů ve vládě a poslance v parlamentu. Proti Izraeli bojuje už od svého vzniku v 80. letech a některé země, včetně USA, ho považují za teroristickou organizaci. EU označuje za teroristické jen vojenské křídlo Hizballáhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 2 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 2 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 3 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 3 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 3 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 4 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.