Izrael páchá v Gaze genocidu, ukázalo vyšetřování OSN

Nahrávám video

Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Joav Galant k ní podněcovali, uvedla podle agentury AFP nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území ve zprávě. Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron ji označil podle agentury Reuters za skandální a nepravdivou. Zprávu podle AFP kategoricky odmítlo také izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň vyzvalo k okamžitému zrušení komise.

„Došli jsme k závěru, že v Gaze se odehrává genocida, která i nadále pokračuje, a že za ni nese odpovědnost Stát Izrael,“ cituje AFP předsedkyni komise Navi Pillayovou.

Zpráva komise uvádí, že Netanjahu, Herzog a Galant podněcovali ke genocidě a že izraelské úřady proti nim nezahájily žádná opatření, aby toto jednání potrestaly.

Podle vyšetřovací komise zřízené Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) explicitní vyjádření izraelských civilních i vojenských představitelů spolu se systematickým jednáním izraelské armády naznačují, že činy genocidy byly spáchány s úmyslem zničit „Palestince v Pásmu Gazy jako skupinu“, napsala AFP.

Izraelské úřady a ozbrojené síly se od října 2023 dopustily podle komise čtyř z pěti činů uvedených v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948. Mezi ně mimo jiné patří usmrcení příslušníků skupiny či úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení.

„Mezinárodní společenství nemůže přehlížet genocidní kampaň, kterou Izrael proti Palestincům v Pásmu Gazy zahájil,“ upozornila Pillayová při zveřejnění zprávy. Nečinnost se podle ní rovná spoluvině.

Nahrávám video

Izrael mluví o „lžích“

Izraelské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že zpráva komise je založena na „lžích šířených hnutím Hamás“, které ostatní opakují. Autoři zprávy jsou podle ministerstva známí „otevřeně antisemitskými postoji“ a slouží jako zástupci Hamásu, napsala AFP.

Předsedkyně komise Pillayová byla v minulosti soudkyní a později i předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, který soudil osoby obviněné z podílu na rwandské genocidě z roku 1994. Izraelští představitelé obviňují své kritiky z antisemitismu pravidelně, v minulosti z antisemitismu nebo jeho rozdmýchávání obvinili španělského premiéra Pedra Sáncheze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.

Dění v Pásmu Gazy za genocidu označily dříve například Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv. Izraelskou válku v Pásmu Gazy označilo na konci srpna za genocidu z právního hlediska i akademické Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS). Tento měsíc nazval dění v Pásmu Gazy genocidou španělský premiér Sánchez. Izrael tyto kritiky v minulosti odmítal.

Politický geograf Vladimír Baar řekl, že ještě zřejmě tisíce lidí jsou stále opevněni v Pásmu Gazy v tunelech, s tím, že se připravovali na tvrdý útok na židovský stát „s genocidním záměrem zničit Izrael a vyhladit židovské obyvatelstvo“. To, že byl takový úmysl ze strany Hamásu, podle něj ale nyní vůbec nezaznívá.

Nahrávám video

Další obvinění

V prosinci 2023 podala Jihoafrická republika k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) žádost o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle JAR dopouští v Pásmu Gazy genocidy mimo jiné tím, že civilistům nezajišťuje dost jídla, vody, léků, paliva ani bezpečný úkryt. Soud zatím v této věci nerozhodl, ale několikrát vyzval Izrael, aby zvýšil dodávky humanitární pomoci do Gazy.

Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, vydal loni v listopadu na Netanjahua a Galanta zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož jurisdikci však Izrael neuznává.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy kontrolovaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích zabito pětašedesát tisíc Palestinců, uvedla agentura WAFA. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...