Izrael obnovil údery na Pásmo Gazy, nátlak na Hamás hodlá zvyšovat

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi. Celkový počet obětí přesáhl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem čtyři stovky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery na Pásmo Gazy budou pokračovat, protože vojenský nátlak je podle něj jediným způsobem, jak dosáhnout propuštění rukojmí.

Dális byl šéfem administrativního výboru vlády Hamásu v Pásmu Gazy, což je funkce přirovnávaná k premiérovi, píše server The Times of Israel (ToI) i agentura AFP. V „kondolenčním komuniké“ za vládní činitele hnutí dále figurují ředitel vnitřní bezpečnostní služby Bahdžát abú Sultán, náměstek ministra vnitra Mahmúd abú Watfa a náměstek ministra spravedlnosti Ahmad Chatta.

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet později potvrdily, že izraelské údery zabily Dálise a pravděpodobně i další tři zmíněné vysoké představitele Hamásu. Armáda uvedla, že cílem bylo uštědřit ránu „vojenským a vládním schopnostem“ Hamásu v Pásmu Gazy, píše TOI.

Při izraelských úderech zahynuli i někteří přední představitelé skupiny Palestinský islámský džihád, uvedly zdroje blízké této skupině, která úzce spolupracuje s Hamásem. Podle agentury Reuters jeden z izraelských úderů zabil mluvčího vojenského křídla skupiny Abú Hamzu spolu s jeho rodinou.

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem mezitím podle AFP a AP oznámilo, že celkový počet palestinských obětí nočních izraelských úderů stoupl na 413, většinu z nich údajně tvoří ženy a děti. Dalších 660 lidí bylo zraněno a „mnohé oběti“ zůstávají v sutinách, dodalo. Údaje nelze nezávisle ověřit a nerozlišují mezi civilisty a představiteli či ozbrojenci Hamásu.

Představitel Mezinárodního výboru Červeného kříže Tommaso Della Longa uvedl, že podle informací z místa je „mnoho zdravotnických struktur v Pásmu Gazy zahlceno“. Della Longa uvedl, že lékaři z palestinského Červeného půlměsíce zaznamenali přes 150 mrtvých a skoro 180 zraněných, uvedla agentura AFP. O přeplněných nemocnicích mluví i lékaři, se kterými se spojila agentura Reuters.

Netanjahu: Je to jen začátek

Údery na Pásmo Gazy budou pokračovat, řekl v úterý večer v televizním projevu izraelský premiér Netanjahu. Izrael podle něj bude na Hamás zvyšovat vojenský tlak. „Je to jen začátek,“ řekl Netanjahu o úderech, které přerušily faktický klid zbraní, který platil od druhé poloviny ledna. „Odteď se jednání (o příměří) uskuteční jen pod palbou,“ uvedl dále Netanjahu. „Předchozí propuštění ukázala, že vojenský tlak je nezbytnou podmínkou pro osvobození rukojmí.“ Ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil Hamásu „peklem“.

Izrael svůj krok předem konzultoval se Spojenými státy, které jej podpořily, uvedla mluvčí Bílého domu. Také mluvčí izraelské vlády později uvedl, že Jeruzalém obnovení úderů plně koordinoval s USA.

Podle prohlášení palestinského hnutí se Izrael „rozhodl torpédovat“ příměří v Gaze a osud rukojmí je v důsledku toho nejasný, napsala agentura AFP.

Izrael spustil vzdušné údery v úterý v noci na mnoha místech Pásma Gazy, od severu přes města Gaza a Chán Júnis až po Rafáh na jihu. Netanjahu a Kac nařídili armádě „zasáhnout silou“ proti Hamásu, jenž při dosavadních vyjednáváních nesouhlasil s propuštěním dalších rukojmí, které Izrael požaduje pro vyjednání trvalého klidu zbraní.

„V Gaze se otevřou pekelné brány,“ uvedl podle webu listu ToI ministr Kac, podle něhož dopadne na Hamás dosud neviděná síla, pokud nepropustí všech 59 zbývajících rukojmí. List The New York Times však s odkazem na izraelskou armádu uvedl, že naživu je méně než polovina z nich.

Nahrávám video

Činitel izraelské armády citovaný Reuters uvedl, že Izrael povede vzdušné údery tak dlouho, jak to bude nutné, a že nemusí zůstat jen u nich. Cílem úterních útoků jsou podle něho představitelé Hamásu a jeho infrastruktura.

Izraelská armáda v pondělí ráno nařídila obyvatelům, aby se evakuovali z východní Gazy do centrální části území. Podle agentury AP může tento příkaz signalizovat, že se Izrael chystá znovu spustit také pozemní operaci.

„Izraelské pozemní jednotky se zatím do pohybu nedaly. Zatím je to akce, kterou provádí primárně letectvo, popřípadě tanky, houfnice a dělostřelectvo, které je rozmístěno za hranicemi Gazy, nebo těsně uvnitř Pásma,“ informoval o půl jedenácté ráno zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Nahrávám video

Izraelské úřady zároveň z bezpečnostních důvodů rozhodly, že v úterý zůstanou zavřené školy v oblastech blízkých hranicím Pásma Gazy.

Protesty rodin rukojmí

Rodiny izraelských rukojmí, která stále Hamás zadržuje, nové izraelské údery v Pásmu Gazy kritizují a volají po návratu k příměří. V prohlášení, ze kterého citoval deník The Guardian, rodiny označily za podvod tvrzení Izraele, že cílem útoků je zvýšit tlak na propuštění zadržovaných lidí. Údery naopak podle příbuzných jejich životy ohrožují.

Na protest proti tomu přišly v úterý asi dvě stovky lidí, včetně příbuzných rukojmích, demonstrovat před izraelský parlament a plánují ještě pochod Jeruzalémem, informoval deník Ha'arec. Premiéra Netanjahua a ministra obrany Kace rovněž vyzvalo ke schůzce, kde chtějí „ujištění, jak budou rukojmí chráněni před vojenským tlakem a jak se zajistí jejich návrat domů“.

„Hamás si vybral válku“

Izrael svůj krok předem konzultoval s USA, které jej podpořily, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. „Prezident (Donald) Trump dal jasně najevo, že Hamás, hútíové, Írán a všichni, kdo se snaží terorizovat nejen Izrael, ale i Spojené státy, za to zaplatí. Rozpoutá se peklo,“ uvedla Leavittová.

Americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová připomněla, že o vydání rukojmí žádal i zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff, který se tam o víkendu zúčastnil vyjednávání se všemi zúčastněnými stranami.

Podle tiskové agentury z Bílého domu přišla reakce, že Hamás mohl propustit rukojmí a rozšířit tak období klidu zbraní, ale vybral si válku. „Jedná se o popis toho, co již vypověděl Witkoff, který říkal, že to bylo v nabídce vůči Hamásu, kterou učinil o víkendu. Dali Hamásu dva tři dny na reakci a poté reakce Hamásu přišla taková, že Witkoff ji popsal jako absolutně nepřijatelnou a řekl, že dokud se Hamás nevzpamatuje, tak se nemůže divit, že k odvetné reakci (Izrael) přistoupí,“ informovala Ciglerová.

Představitel Hamásu později podle AFP uvedl, že dodržuje dohodu o příměří a s mezinárodními zprostředkovateli „pracuje na zkrocení izraelské agrese“. V Káhiře v úterý měla podle původního plánu pokračovat jednání o další fázi příměří mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaná Egyptem, Katarem a Spojenými státy, dorazit měla delegace Hamásu.

Nahrávám video

„Frekvence útoků oproti nočním hodinám polevila. Stále není jasné, zda Izrael k tomu, co v noci spustil, přistupuje na taktické úrovni, nebo strategické,“ uvedl po dvanácté hodině zpravodaj Borek. Taktickou úrovní je podle něho myšleno to, zda útoky z úterního rána jsou pouze způsobem, jak „dotlačit Hamás k větší pružnosti při vyjednávání o příměří a o izraelských rukojmí“, jak se vyjádřil i šéf izraelské diplomacie Gideon Saar.

„Pokud by to byla strategická úroveň, tak se bavíme o tom, že to nebyl izolovaný útok, ale že to bude pokračovat a zintenzivňovat a že to opravdu může přejít v pozemní operaci s cílem decimovat Hamás a dokončit to, o co se židovská armáda marně snažila docílit během patnácti měsíců bojů,“ vysvětlil zpravodaj.

Nahrávám video

Redaktor zahraniční redakce ČT Jakob Kindl poznamenal, že v době ranních útoků se již lidé nacházeli venku, jelikož „muslimové slaví ramadán a v té době se už snažili najíst“.

„Kde je arabský svět, kde je islámský svět, podívejte, co se během svatého Ramadánu děje Palestincům. Je to zločin, vyhlazování, genocida palestinského lidu,“ uvedl majitel zasaženého domu v Pásmu Gazy Mohamed Haj.

Koordinátor OSN pro okupovaná palestinská území Muhannad Hadi uvedl, že izraelské údery jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří. K okamžitému ukončení bojů vyzval podle AFP také vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Bombardování odsoudili také jemenští povstalci a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři, informovala AFP. Mimořádné znepokojení kvůli obnovení útoků vyjádřilo například i Rusko a Čína.

Saar: Izraeli nezbývá než obnovit ofenzivu proti Hamásu

Kromě Netanjahua také izraelský ministr zahraničí Saar uvedl, že údery na Pásmo Gazy budou pokračovat i v následujících dnech. Předtím v rozhovoru s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou řekl, že Izrael nemá jinou možnost než obnovit vojenskou akci proti Hamásu, má-li přivést domů rukojmí.

„Izrael přijal návrhy zvláštního vyslance amerického prezidenta (Donalda Trumpa pro Blízký východ) Steva Witkoffa na prodloužení příměří, ale Hamás je dvakrát odmítl,“ řekl Saar podle izraelského zápisu z rozhovoru šéfce diplomacie EU. Zdůraznil také, že se židovský stát nevzdá žádného ze svých válečných cílů. Mezi ně patří vedle návratu všech rukojmí také úplné zničení vojenských a vládních kapacit Hamásu v Gaze.

Witkoffův návrh předpokládal, že by se první fáze příměří, která formálně skončila po šesti týdnech 1. března, prodloužila na muslimský měsíc ramadán a židovský svátek pesach, tedy zhruba do 20. dubna. První den prodloužení měla být propuštěna polovina zbývajících rukojmí, živých i mrtvých, zbytek unesených by se na svobodu dostal po dojednání trvalého příměří.

Hamás ovšem pro propuštění rukojmí trval na dojednání druhé fáze, jak bylo původně plánováno, během níž by se Izrael zcela stáhl z Pásma Gazy a zavázal se k trvalému ukončení bojů.

Také mluvčí amerického ministerstva zahraničí uvedl, že Hamás nese plnou odpovědnost za obnovení bojů v Pásmu Gazy, neboť nesouhlasil s plánem USA.

Konec příměří

Údery s dlouho nevídanou intenzitou přišly dva měsíce po uzavření dohody z 19. ledna, která ukončila patnáct měsíců trvající boje, jež začaly předloni v říjnu po vpádu Hamásu do Izraele.

První fáze příměří skončila po 42 dnech 1. března, od té doby až do úterý však Izrael sahal pouze k ojedinělým úderům. Hamás v rámci dohody vyměnil pětadvacet živých a osm mrtvých rukojmí za téměř dva tisíce Palestinců vězněných v Izraeli. O druhé fázi nyní vyjednávají USA, Katar a Egypt v katarském Dauhá. Pokud se podaří dohodnout, měla by být propuštěna zbývající rukojmí, z Pásma Gazy by se měly stáhnout izraelské jednotky a měl by nastat trvalý mír.

Konflikt v Pásmu Gazy začal poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spřízněných skupin pozabíjeli na jihu Izraele na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli jako rukojmí. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 1 hhodinou

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 1 hhodinou

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 2 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 2 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 3 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 3 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.