Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.

Izraelská armáda dlouhodobě tvrdí, že Hamás humanitární pomoc rozkrádá a zneužívá. Z tohoto důvodu, a také ve snaze přimět Hamás k propuštění zbývajících rukojmí, vláda židovského státu nepouštěla do Pásma Gazy humanitární pomoc od začátku března skoro tři měsíce. Humanitární organizace a úřady OSN ale tvrdí, že předtím neměly informace o tom, že by Hamás dodávky pomoci ve větším množství rozkrádal.

Od konce května pomoc v Pásmu Gazy rozděluje organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Izraelem, která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Na území rozlohou menší než Praha ale vytvořila pouhá čtyři distribuční střediska. Jedno je v centrální části jižně od koridoru Necarim, jímž izraelská armáda pásmo rozdělila, a tři jsou na jihu v oblasti Rafahu nedaleko egyptských hranic.

V katastrofálních podmínkách v pásmu přežívá přes dva miliony lidí. Téměř každý den zde umírají Palestinci čekající na jídlo při izraelské střelbě, kterou armáda označuje za varovné výstřely kvůli osobám, které se k ní přiblížily údajně podezřelým způsobem.

Podle OSN množství pomoci nestačí

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v úterý uvedl, že nezávisle ověřil zabití nejméně 410 lidí, kteří se snažili dostat k distribučním centrům humanitární pomoci organizace GHF. Podle OSN a pozorovatelů nadace nezajišťuje potřebný přísun pomoci a nectí humanitární principy nestrannosti a nezávislosti.

Server Times of Israel (ToI) v noci ze středy na čtvrtek citoval zprávu stanice Channel 12, která s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele uvedla, že izraelská vláda humanitární pomoc do Gazy znovu zastavila, dokud armáda nepředloží plán, jak zabránit Hamásu v rozkrádání pomoci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jí na to dal dva dny.

Podle stanice Channel 12 k tomuto plánu Netanjahu armádu vyzval poté, co mu krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič pohrozil odchodem z kabinetu.

Na portálu Tol bylo ve čtvrtek zveřejněno video z palestinských médií, na nichž jsou kamiony s humanitární pomocí v severní části Pásma Gazy. Potraviny z nich podle zpráv, které nelze nezávisle ověřit, rozdávají lidem místní klany a skupiny, které operují pod správou teroristického hnutí Hamás.

WHO doručila první zdravotnický materiál od 2. března

Světová zdravotnická organizace do Pásma Gazy mezitím ve středu doručila první zdravotnické vybavení od 2. března. Informaci oznámil na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Jednalo se podle něj o devět kamionů s klíčovým zdravotnickým materiálem – o dva tisíce jednotek krve a patnáct set jednotek krevní plazmy.

Pomoc byla podle šéfa WHO do Pásma doručena přes přechod Kerem Šalom s Izraelem a nedošlo k žádnému rabování. Izrael blokádu humanitární pomoci do Pásma Gazy částečně uvolnil v květnu po téměř třech měsících.

„Zásoby budou v následujících dnech distribuovány do prioritních nemocnic. Krev a plazma byly dodány do chladírenského zařízení Násirova zdravotnického komplexu, odkud budou dále distribuovány do nemocnic, které čelí kritickému nedostatku, v souvislosti s rostoucím počtem zranění, z nichž mnohá souvisejí s incidenty na místech distribuce potravin,“ sdělil šéf WHO. Další čtyři kamiony s pomocí podle něj čekají na přechodu Kerem Šalom a několik dalších je na cestě do Gazy.

Dodanou pomoc však šéf Světové zdravotnické organizace označil za „pouhou kapku v moři“ s ohledem na množství pomoci, které válkou zničené území potřebuje. „WHO vyzývá k okamžitému, neomezenému a trvalému dodávání zdravotnické pomoci do Gazy všemi možnými cestami,“ dodal.

Počty obětí stále rostou

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito na 56 tisíc Palestinců. Oběti stále přibývají.

Zdravotníci v Pásmu Gazy podle agentury AP uvedli, že během čtvrtečních izraelských útoků zahynulo v pásmu nejméně šestapadesát Palestinců, včetně tří čekajících na distribuci humanitární pomoci. Izraelská armáda údajně zaútočila leteckými údery a střelbou na předměstí města Gaza, v oblasti města Chán Júnis na jihu pásma a u silnice ve střední části pásma.

Při úderu na školu poskytující útočiště lidem vyhnaným boji na předměstí Šajch Radván zahynulo nejméně devět lidí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Při úderu na stanový tábor pro lidi vysídlené boji u Chán Júnisu údajně zahynulo dalších devět lidí. Tři lidi měly zabít a desítky dalších zranit izraelské síly střelbou na dav lidí čekajících u silnice na kamiony s humanitární pomocí. Armáda židovského státu se podle agentury k incidentům prozatím nevyjádřila.

Summit EU vyzval k okamžitému příměří

Čtvrteční summit Evropské unie v Bruselu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí, vyplývá ze zveřejněných závěrů vrcholné unijní schůzky, které prezidenti a premiéři zemí EU přijali.

Humanitární situaci v Gaze přitom označili za katastrofální a zoufalou. Zmínili se v této souvislosti zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 27 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 58 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 1 hhodinou

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.