Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Kac označil zařízení, na které letectvo útočilo, za největší petrochemické zařízení v Íránu, jehož produkce představuje asi padesát procent celkové produkce země v tomto oboru, píše server The Times of Israel (ToI). V tuto chvíli nicméně není jasné, co přesně bylo zasaženo.

Podle íránské tiskové agentury Fars byl následně zasažen leteckými údery další petrochemický závod u města Marvdašt, informoval ToI. Požár, který údery způsobily, se podařilo dostat pod kontrolu a zařízení neutrpělo žádné významné škody, uvedla podle agentury Reuters íránská média.

Izraelská armáda uvedla, že v noci na pondělí zaútočila na tři letiště v oblasti Teheránu, kde zasáhla desítky letounů a helikoptér patřících íránským ozbrojeným složkám. Podle agentury AP se jednalo o letiště Bahrám, Mehrabád a Azmáješ.

Podle íránských médií zasáhly vzdušné údery také Technickou univerzitu Šaríf v Teheránu, jejíž budovy poškodily. Některé státy na univerzitu v minulosti uvalily podle AP sankce kvůli její spoluúčasti na vojenském balistickém programu.

Při úderu v blízkosti města Eslámšahr zahynulo patnáct lidí a při útoku ve městě Kóm pět lidí. V dalších městech bylo při úderech zabito nejméně šest lidí, uvedla v pondělí podle AP íránská média.

Izrael udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu už v polovině března. Americký prezident Donald Trump tehdy tvrdil, že o útoku předem nevěděl.

Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Íránská a katarská oblast s celkovou rozlohou 9700 kilometrů čtverečních tvoří největší těžební pole plynu na světě. Těžba z něj pokrývá zhruba sedmdesát procent íránské domácí spotřeby.

Podobné údery znamenají podle odborníků eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Země regionu jako Katar, Saúdská Arábie či Omán březnový zásah židovského státu kritizovaly. Podle nich ohrozil globální energetiku i bezpečnost a stabilitu regionu.

Írán totiž v odvetě zahájil útoky na infrastrukturu ropného a plynárenského průmyslu v arabských zemích Perského zálivu. Tyto údery vedly, spolu s íránskou blokádou Hormuzského průlivu, ke značnému růstu cen ropy a plynu na mezinárodních trzích.

„Myslím, že Írán je na hranici maxima možného, to je zcela zřetelné, ale taky je potřeba vědět, že se bude bránit do posledního okamžiku, vzhledem k tomu, že jde o existenci současného íránského systému. Íránci nebudou chtít ustoupit. Dokud bude mít (režim) rakety a bezpilotní prostředky, tak bude chtít ty údery provádět dál,“ míní armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý.

Údajný útok na USS Tripoli

Íránské revoluční gardy v pondělí oznámily, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, napsala agentura Reuters s odkazem na zprávy íránských státních médií.

Gardy také tvrdí, že zaútočily i na kontejnerovou loď, která podle nich patří Izraeli a kterou identifikovaly jako SDN7. Místo incidentu není známo.

Válka v regionu začala poté, co Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.