Mezi Izraelem a Egyptem stouplo napětí kvůli takzvanému Filadelfskému koridoru, tedy pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem, který je navzdory své malé rozloze kriticky důležitý. Podle Izraele, který tuto hranici jako jedinou nekontroluje, přes ni totiž proudí zbraně Hamásu. Káhira však Jeruzalém v pondělí varovala, že jakýkoliv pokus o obnovení bezpečnostní kontroly nad tímto pásem, který odděluje Gazu a Egypt, povede k vážnému ohrožení vztahů mezi oběma zeměmi, píše server The Times of Israel (ToI). Otázka hranic Egypta s Gazou otevírá ve válce na Blízkém východě více dilemat.
Filadelfský koridor je čtrnáct kilometrů dlouhý pás na hranici mezi Egyptem a Gazou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prosinci sdělil, že koridor „musí být v našich rukou”, v polovině ledna pak uvedl, že vláda bude rozhodovat o jeho možném vojenském převzetí. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) už o tomto plánu izraelští představitelé své egyptské protějšky informovali. Údajně se snažili rozptýlit obavy Káhiry, že by taková operace mohla vyústit v náhodné přelití bojů do Egypta nebo že by mohla narušit mírové smlouvy z roku 1979.
Vzhledem k tomu, že jedním z izraelských cílů války bylo zajištění této zóny, úplné izolování Hamásu a demilitarizace Gazy, existuje podle Netanjahua řada možností, včetně vyslání vojáků do této oblasti. „Zabýváme se tím, rozhodnutí teprve musíme přijmout,“ nastínil v lednu. Jeho prohlášení podle médií naznačují, že po konci války má Izrael v plánu kontrolovat veškerý přístup do Pásma Gazy. Po operaci by podle WSJ na klíčovém hraničním přechodu Rafáh už pravděpodobně nepůsobili palestinští představitelé.
Co Izraeli vadí, je údajné pašování zbraní přes toto území, ty pak v Gaze míří k teroristickému hnutí Hamás a dalším skupinám. Netanjahu tvrdí, že válku proti Hamásu nelze vyhrát, aniž by se tato „jižní trhlina“ uzavřela. Egypt se však podle ToI obává, že vojenská operace na hranicích by mohla na jeho území zatlačit velké množství Palestinců.
„Je třeba zdůraznit, že jakýkoli izraelský krok tímto směrem povede k vážnému ohrožení egyptsko-izraelských vztahů,“ upozornil Diaa Rashwan, vedoucí Egyptské státní informační služby, která má mimo jiné na starosti vztahy se zbytkem světa. Rashwan také tvrdí, že egyptská hranice s Gazou je zabezpečená a pašování zbraní označil za „obvinění a lži“.
Naopak osočil izraelskou vládu, že se snaží uniknout „svým následným selháním při dosahování deklarovaných cílů války“ proti Hamásu, kterou Jeruzalém zahájil v reakci na útok této teroristické skupiny z loňského 7. října. Některá arabská média nicméně informují, že Egypt už začal na své straně Filadelfského koridoru prosazovat nová bezpečnostní opatření včetně posílení fyzických bariér, jakkoliv podle WSJ Egypt odmítl společné vojenské hlídky svých a izraelských vojáků na egyptské straně hranice, stejně jako sdílení bezpečnostních záznamů.
Co se v koridoru děje
Izrael už koridor ovládal, a to do stažení z Gazy v roce 2005. List The Jerusalem Post připomíná, že v rámci mírové dohody mezi židovským státem a Egyptem byla v roce 1979 oblast označena jako nárazníková zóna, kterou kontrolovaly izraelské síly. Po stažení z Gazy v roce 2005 tento takzvaný Filadelfský koridor převzala palestinská samospráva. O dva roky později ji ale násilně svrhl Hamás, který se Gazy včetně koridoru zmocnil.
Úzký pruh území se pak měl stát zásadním pro vzestup Hamásu. „Jeho vojenské schopnosti v průběhu let pouze rostly, jak dokazuje rozsah útoku ze 7. října, který prokázal, že neustálé odvetné vojenské operace Izraele v průběhu let způsobily pouze malou trhlinu ve schopnostech organizace,“ píše The Jerusalem Post, podle jehož zdrojů teroristické hnutí zesilovalo díky podzemním tunelům, které koridor protínají. Zároveň prý Hamás používal i jiné cesty, jak dostat zbraně a rakety do Pásma Gazy, i když na ně Izrael a Egypt v roce 2007 uvalily přísnou blokádu.
„Egypt většinou zavíral oči. Někdy o tom věděli vysoce postavení úředníci, někdy se to dělo skrze uplácení operativců přímo v terénu,“ tvrdí Eitan Shamir, jenž vede Beginovo–Sadatovo centrum pro strategická studia při Bar-Ilanově univerzitě. Připouští však, že se Egypt také snažil pašování bránit a tunely ničit – vztahy obou zemí se ostatně zlepšily, když se v Egyptě dostal k moci současný prezident Abdal Fattah Sísí. Izraelští představitelé přesto tvrdí, že Káhira zcela neodřízla přístup Hamásu ke zbraním.
Dilema Egypta i Izraele
„Hamás Egypt znepokojuje už dlouho,“ sdělil webu The Jerusalem Post bývalý izraelský velvyslanec v Egyptě Haim Koren. „Káhira nechce vidět Palestince vstupovat do Egypta; vnímají to jako riziko. Na jednu stranu Egypt zastává tradiční panarabskou víru, podle níž Izrael nepatří do regionu, na druhou stranu chce, aby Izrael Hamás zničil. To je důvod tohoto nevypočitatelného chování. Egypt má dilema,“ vysvětlil Koren.
Země se tak částečně staví do pozice strážce Palestinců, zároveň se ale podle některých komentátorů bojí například možných uprchlíků napojených na ideové proudy blízké Hamásu, které mají své souputníky na egyptském území v podobě Muslimského bratrstva, jež je oponentem stávající vlády. Egypt se také podle WSJ snaží zprostředkovat novou dohodu o osvobození izraelských rukojmí výměnou za palestinské vězně. Podle Korena je tak možné, že navzdory sporům situace povede k „tiché“ dohodě týkající se zmíněného koridoru. Ta však může vést i k humanitární katastrofě.
Izraelci ostatně podle WSJ ještě finálně nepotvrdili operaci podél hranice Gazy a Egypta. Dříve uvedli, že se tam snaží vyhnout podobnému zásahu jako v severní Gaze. Oblast je totiž důležitá i pro pomoc Gazanům. Do regionu se dostává od druhé poloviny října přes zmíněný přechod Rafáh z Egypta a od druhé poloviny prosince také přes přechod Kerem Šalom z izraelského území. Přes Rafáh přejelo od října asi 9000 kamionů s pomocí, informovala v pondělí egyptská vláda.
Podle WSJ by byla ofenziva v oblasti vojensky komplikovaná kvůli přítomnosti více než milionu palestinských civilistů, kteří uprchli ze zbytku Gazy a soustředí se v Rafáhu nebo táboří kolem něj. Bezpečnostní analytici citovaní listem se obávají, že i omezená vojenská operace v této oblasti by prohloubila humanitární krizi. Podle nich také trvalá izraelská vojenská přítomnost v Gaze včetně oblasti podél hranice zvyšuje riziko opakování ozbrojených povstání.
„Izrael nechce být dlouhodobě zodpovědný za Gazu, ale otázkou je, jak zajistíte, aby Gaza zůstala demilitarizovaná?“ ptá se podle WSJ nejmenovaný vysoký představitel izraelské armády. „Je to skutečné dilema. Jediný způsob, jak ovládat geografickou oblast, je kontrolovat, co jde dovnitř a ven. V příštích několika desetiletích Izrael potřebuje kontrolovat hranice kvůli bezpečnostním otázkám,” sdělil listu.
WSJ zmiňuje, že někteří izraelští představitelé vnímají konec palestinské kontroly nad Rafáhem jako „nezbytnou součást izraelské vize budoucnosti Gazy“. Ta počítá s tím, že by neozbrojená palestinská entita s omezenými pravomocemi nahradila vládnoucí Hamás a převzala civilní záležitosti enklávy. Plán počítá s výzvou palestinským klanovým vůdcům, aby tyto orgány zformovaly. Americký plán, podle nějž by kontrolu nad Gazou převzala Palestinská autonomie, Izrael odmítá, stejně jako formaci nové palestinské vlády, kde by byl i Hamás, což pro změnu navrhuje Egypt.
Bude příměří?
Americký zpravodajský server Axios v pondělí s odvoláním na dva nejmenované izraelské představitele napsal, že Jeruzalém za postupné propuštění všech více než 130 zbývajících rukojmí v Pásmu Gazy, včetně těl zemřelých, nabízí Hamásu až dvouměsíční klid zbraní. Návrh byl podle portálu předán skrze egyptské a katarské zprostředkovatele.
Agentura AP v úterý s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného egyptského činitele napsala, že Hamás izraelský návrh dvouměsíčního příměří za propuštění všech rukojmí a části palestinských vězňů zadržovaných v Izraeli odmítl. Lídři teroristického hnutí podle egyptského zdroje také odmítli opustit Pásmo Gazy a trvají na tom, aby se naopak stáhli izraelští vojáci a palestinští civilisté se tak mohli vrátit do svých domovů. Izrael naopak podle AP navrhoval, že umožní lídrům Hamásu odejít do exilu.
Hamás loni 7. října při útoku na Izrael unesl asi 250 lidí, z toho 105 propustil během dosud jediného týdenního příměří koncem listopadu výměnou za palestinské vězně. Teroristé při říjnovém útoku na židovský stát zabili na 1200 lidí, z toho asi tisíc civilistů. Izrael v odvetě zničil velkou část Pásma Gazy, takže většina z 2,3 milionu Palestinců musela opustit své domovy. Přes 25 tisíc Palestinců v důsledku izraelské vojenské operace podle úřadů spravovaných Hamásem přišlo o život, tyto údaje ovšem nelze nezávisle ověřit.
