Izraelská armáda zahájila „nultou fázi“ invaze do Gazy. Likviduje teroristy a hledá rukojmí

Nahrávám video

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

  • 0:00

    On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.

  • 23:24

    Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých. 

  • 22:18

    Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari uvedl, že obrněná vozidla a pěchota čistí oblast v Pásmu Gazy blízko izraelské hranice od teroristů. Několik jich už zabili. Zneškodnili i buňku Hamásu, která pálila protitankové střely na izraelské území. „Jednotky také objevily důkazy, které jim mohou pomoci najít pohřešované osoby,“ řekl Hagari. 

Pozemní operace Izraele dle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka již v podstatě začala. „I když jen taková nultá fáze, protože izraelská armáda zhruba před hodinou oznámila, že provedla limitovaný vpád na Pásmo Gazy,“ poznamenal s tím, že cílem vpádu je lokalizovat a zachránit rukojmí. „O výsledku této operace nic nevíme, ale víme, že cosi jako nultá fáze vpádu na území Gazy již nastala, patrně se teď čeká na velkou pozemní operaci,“ doplnil.

Není jasné, kolik lidí v sobotu při rozsáhlém útoku na pohraniční izraelské regiony ozbrojenci Hamásu unesli. Odhaduje se, že 150 až 200. Mezi unesenými jsou zřejmě i cizinci. Izraelská armáda dosud informovala 120 rodin o tom, že jejich blízcí jsou rukojmími v Gaze.

Tři typy vojenských operací

Izraelci mají na odvetu jen omezený čas. „Očekávám, že v nejbližších hodinách se vydají pozemní síly i tanky a obrněná izraelská technika přes hranici a budou se snažit maximálně ochromit teroristické hnutí Hamás. Bude to klasická ukázka boje v husté městské zástavbě. Tam vám nestačí vojenská převaha, musíte mít týmy, které postupují tím prostorem, navzájem se kryjí. Ideálně musíte využít zpravodajských informací, vědět, kam míříte. Stejně vás u toho nejspíš ale něco překvapí. Krvavé to bude nepochybně,“ míní Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Univerzity obrany, který byl hostem pořadu Devadesátka ČT24.

Izraelská armáda je ale podle Řepy zkušená a umí cílit přesně. K boji v Gaze pravděpodobně využije elitní komanda. Otázkou ale podle experta zůstává, jak budou reagovat Palestinci, až Izraelci dorazí. „Hamás určitě využije civilisty jako lidské štíty,“ podotkl Řepa. Osvobodit rukojmí bude pro Izraelce obtížné, dodal s tím, že Izraelci nyní mají šanci napravit svou reputaci.

V urbanizovaném prostředí by měl být počet útočníků třikrát vyšší, takže sto tisíc záložníků u hranic je adekvátní číslo, míní ředitel Ústavu zpravodajských studií Libor Kutěj z Univerzity obrany. „Dokonce Američané mají zkušenost z Iráku, že ta převaha by měla být až šestinásobná. Takže ty počty nejsou nadnesené,“ uvedl v pořadu Události, komentáře

Speciální síly Izraele budou podle Kutěje nejprve provádět „přesný chirurgický řez“, v rámci něhož se budou snažit osvobozovat rukojmí. „Druhým typem operace bude hledání útočníků Hamásu, především velitelů, koordinátorů útoků. Třetím pak to, že budou čistit oblasti před nimi, což je velmi komplikované a může to znamenat i velké ztráty pro Izraelce,“ podotkl expert.

Obyvatelé Gazy míří na jih, tvrdí armáda

Spekulace o brzkém zahájení pozemní operace v Pásmu Gazy vyvolala časně ráno informace, že izraelská armáda vyzvala civilisty na severu Gazy, aby se během 24 hodin přesunuli do jižní části pásma, které je ale jako celek zablokované a nedá se z něj odejít.

To kritizovala řada humanitárních organizací, OSN i někteří zahraniční politici. Evakuace by se totiž měla týkat asi milionu lidí. Hamás požádal lidi, aby zůstali na místě – údajně nekteré dokonce vrací zpět.

Nahrávám video

Izrael svůj požadavek, aby se Palestinci obývající severní část Pásma Gazy během 24 hodin přesunuli na jih, myslel vážně ze dvou typů důvodů — taktických a strategických, poznamenal Borek. „Strategickým důvodem je, že Izrael čelí fanatickému nepříteli, který dokonce má kult mučednictví, tudíž je nutné, aby mu byl zasazen tvrdý úder,“ vysvětlil.

„Zároveň Izrael nemůže vykazovat stejný přístup vedení bojů, jako vykazují jeho protivníci z Hamásu či palestinského Islámského džihádu včetně pohrdání osudem civilistů,“ řekl také Borek. Proto podle něj Izrael vítá perspektivu, při které severní část Pásma Gazy bude zbavena co největšího počtu civilistů. „Tím se snaží z asymetrického konfliktu učinit víceméně konflikt symetrický,“ dodal.

Podle mluvčího izraelské armády Hagariho Palestinci dbají varování a přesouvají se na jih. „Populace města Gaza se začala výrazně přesouvat na jih, aby se mohla bránit,“ sdělil Hagari na tiskové konferenci. Izraelská armáda zasáhla od začátku bojů tisíce cílů v Pásmu Gazy, uvedl také mluvčí.

„Způsobí to humanitární katastrofu, ale pro samotnou tu vojenskou operaci, pokud ji provedou rychle, tak je to přiměřené. V tento okamžik si neumím představit, jak by to mohli udělat jinak. Pokud by to Izrael nechal bez povšimnutí, přišly by další útoky,“ hodnotí situaci bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.

Ženy a děti mezi oběťmi v Gaze

Lékaři bez hranic mají nyní v Gaze něco přes tři sta lidí, uvedl vedoucí komunikace této organizace Tomáš Bendl. „Ten nápor pacientů je ohromný. Třeba ve středu v jedné z nemocnic, kterou podporujeme, sto procent příchozích tvořily ženy a děti. Právě ony zůstávají v domech a často se stávají terčem ze strany izraelské armády,“ popisuje situaci Bendl.

„Náš personál je přetížený, v podstatě tam chybí úplně všechno, včetně léků, zdravotnického materiálu, jídla, vody i elektřiny. Takže se tam snažíme dělat maximum, ale opravdu je to za stávající situace náročné. Snažíme se tam dostávat další zásoby a zároveň apelovat, aby tam mohly přijet další týmy, ale zatím je to s ohledem na tu blokádu víceméně nemožné,“ poznamenal dále Bendl.

Izrael slíbil tvrdou odvetu za překvapivý a krvavý útok Hamásu z minulého víkendu, který si vyžádal na izraelské straně přes tisíc životů. Odvetné údery si vyžádaly ke dvěma tisícům mrtvých na straně palestinské.

„Zničíme Hamás a vyhrajeme, ale nějakou dobu to potrvá,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátečním projevu k národu. „Nebudu podrobně popisovat, co bude dál. Ale říkám vám, že to je jenom začátek,“ dodal. Netanjahu pronesl projev neobvykle v předvečer svátku šabat.

Ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík si nemyslí, že by Izrael dokázal před veřejností obhájit, kdyby do pozemní ofenzivy v Gaze nakonec nešel.

Nedávno měl při návštěvě Izraele možnost hovořit s prezidentem Jicchakem Herzogem, jehož vždy považoval za zastánce mírového řešení. „I tento člověk, který byl vždy velmi moderátní, použil výraz ‚musíme jim zlámat kosti‘. S kýmkoliv jsme se v Izraeli bavili, tak zvěrstva, která Hamás provedl, je něco, co absolutně změnilo pravidla hry,“ konstatoval Hladík v pořadu Události, komentáře.

Nahrávám video

Raketa z Izraele zabila novináře Reuters

Napětí v mezičase roste také na severu Izraele u hranic s Libanonem. Izraelská armáda v pátek vydala varování pro obyvatele vesnice blízko libanonských hranic kvůli hrozbě, že do oblasti pronikli ozbrojenci z Libanonu.

Tamní terorististické hnutí Hizballáh, které ovládá Írán, už dříve přislíbilo svým „palestinským bratrům“ podporu. Podle zdrojů televize al-Džazíra libanonští radikálové odpálili hraniční zeď a v oblasti je slyšet střelba. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda vypálila na jih Libanonu několik raket.

Při ostřelování v jižním Libanonu poblíž hranic v pátek zemřel pracovník agentury Reuters. Ta úmrtí svého kameramana potvrdila, podle agentury tragický incident zachytila kamera, jejíž záběry se živě streamovaly. Záznam byl ale později z internetu odstraněn.

Podle agentury AP střela vypálená z Izraele zasáhla skupinu mezinárodních novinářů, kteří sledovali situaci z libanonské strany hranice. Mezi šesti zraněnými jsou i reportérka a kameraman stanice al-Džazíra a další dva pracovníci agentury Reuters.

Obavy z eskalace panují i na okupovaném Západním břehu, který sousedí s Jordánskem. Televize al-Džazíra informovala, že jordánská policie zasáhla proti stovkám demonstrantů, kteří se snažili dostat k hlavnímu přechodu do Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...