Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.
Útoky v obytné oblasti severně od uprchlického tábora Nusajrát podle al-Džazíry začaly už v noci, podle agentury DPA, která se také odvolává na palestinské zdroje, se odehrály v úterý za rozbřesku. Místní nemocnice podle zdravotníků přijala třicet těl, z nichž čtrnáct bylo ženských a dvanáct dětských. Vzhledem k jejich stavu je podle DPA velmi složitá identifikace obětí.
K dalším mrtvým patří také devatenáct lidí, kteří čekali na humanitární pomoc. Nejméně osm z nich zemřelo poblíž koridoru Necarim, jímž izraelská armáda Gazu ve střední části rozdělila. Dalších třicet lidí zde utrpělo zranění. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila.
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého se Izrael stále snaží naplnit své vojenské cíle, které deklaroval už na začátku války v Pásmu Gazy. Konkrétně jde podle analytika o snahu osvobodit rukojmí a vojensky eliminovat Hamás. Podle Mikuleckého jsou ale tyto cíle velice těžko dosažitelné. „Představa, že by bylo možné vojensky porazit hnutí Hamás v nějakém čase, který by byl přijatelný pro lidi žijící v Gaze i pro izraelskou veřejnost, je podle mě od samého počátku nereálná,“ sdělil.
Jeruzalém v posledních dnech kvůli svému postupu v Pásmu Gazy, kde v extrémně složitých podmínkách přežívají přes dva miliony Palestinců, čelí vystupňované kritice mezinárodního společenství, a to i ze strany nejbližšího spojence USA. V pondělí dokonce dvě izraelské skupiny na ochranu lidských práv uvedly, že židovský stát v Gaze páchá genocidu.
Jak podotýká DPA, Izrael na kritiku o víkendu reagoval tím, že oznámil, že bude každý den vyhlašovat humanitární přestávky v bojích v hustě osídlených oblastech Gazy od 10:00 do 20:00 místního času (od 09:00 do 19:00 SELČ).
V úterý izraelský ministr zahraničí Gideon Saar svou zemi hájil, když podle agentury Reuters prohlásil, že do Gazy se za poslední dva měsíce dostalo přes pět tisíc kamionů s pomocí. Situace v úzkém pobřežním pásmu, kde Jeruzalém vede válku proti teroristickému hnutí Hamás, je podle něj těžká, zároveň však řekl, že se objevují lži o hladovění.
Podle OSN se naplňuje nejhorší scénář
Nástroj pro klasifikaci potravinové bezpečnosti (IPC), jehož součástí jsou agentury OSN či nevládní organizace, ale v úterý ve své zprávě upozornil, že v Pásmu Gazy se naplňuje nejhorší scénář vedoucí k hladomoru. Podle dokumentu se v uplynulých týdnech zvýšila intenzita vojenských operací a současně klesl na bezprecedentní úroveň přístup k potravinám a k dalšímu základnímu zboží.
„Co se týče spotřeby potravin, úrovně hladomoru bylo dosaženo na většině území Pásma Gazy, akutní nedostatek výživy pak byl zaznamenán ve městě Gaza,“ píše se ve zprávě. „Nepodobá se to ničemu, co jsme viděli v tomto století,“ okomentoval situaci ředitel pro nouzové situace Světového potravinového fondu Ross Smith. Podle něj snese srovnání s hladomory v Etiopii či s blokádou separatistické republiky Biafra ze strany Nigérie v letech 1967 až 1970.
Na základě svého červencového průzkumu IPC tvrdí, že spotřeba potravin v Pásmu Gazy dosáhla nejnižší úrovně od začátku konfliktu. „Nedostatek výživy se výrazně zvýšil v první polovině července,“ upozorňuje zpráva. Podle ní se mezi květnem a červencem zdvojnásobil podíl domácností, které zažívají extrémní hlad. Podle průzkumu IPC každý třetí obyvatel v oblasti zažívá stav, kdy je bez jídla více dnů za sebou. „Stále více důkazů ukazuje, že rozsáhlé hladovění, podvýživa a nemoci vedou k nárůstu úmrtí souvisejících s hladem,“ uvádí IPC.
Podle zprávy jsou nutné okamžité kroky, které by vedly ke zmírnění katastrofálního utrpení lidí v Pásmu Gazy. Potřeba je zvýšit i dodávky základního zboží, obnovit základní služby a zaručit bezpečný přístup k pomoci. „Nic z toho není možné, pokud nenastane příměří,“ stojí ve zprávě.
Na zmírnění situace se snaží podílet i Česko, které podpoří osmdesáti tisíci eur (zhruba dva miliony korun) humanitární program Maltézského řádu v Gaze zaměřený na zdravotní péči pro zranitelné.
Hladomor definuje IPC na základě několika statistických údajů, například když nejméně dvacet procent domácností čelí extrémnímu nedostatku jídla. Někdy však orgán nedokáže tuto situaci oficiálně vyhlásit kvůli nedostatku dat z místa.
Podle OSN a nevládních organizací k velmi špatné situaci v Pásmu Gazy přispívá Izrael, který od začátku letošního března do poloviny května zcela blokoval dodávky pomoci. I po rozvolnění blokády v polovině května však množství dodávek zůstalo výrazně pod minimem nutným pro zajištění základní výživy obyvatel Pásma Gazy, uvádí IPC. Mimo provoz zůstávají pekárny a klesla také aktivita kolektivních vývařoven.
Zpráva IPC je podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese potvrzením toho, čeho se mnozí obávali. „Potraviny, voda, léky a palivo musí proudit ve vlnách a bez překážek,“ vyzval šéf OSN, který dlouhodobě označuje množství potravin, které Izrael pouští do Gazy, za nedostatečné.
Na konci května zahájila činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), její střediska se nachází jen v části Pásma Gazy. GHF navíc často rozdává potraviny, které je nutné ještě tepelně upravit, což je při nedostatku pitné vody i plynu pro ohřev pokrmů značně obtížné. Přes tisíc lidí navíc zemřelo při čekání na distribuci pomoci.
Shazování pomoci do Gazy
Se situací se snaží pomoci některé okolní státy. Zpravodajský server The Times of Israel (ToI) v úterý odpoledne s odvoláním na izraelskou armádu napsal, že letouny Spojených arabských emirátů, Jordánska a Egypta shodily v posledních hodinách do Pásma Gazy 52 tun humanitární pomoci. Shoz pomoci do severní a jižní části oblasti byl podle armády proveden v „souladu s pokyny politického vedení a v rámci spolupráce mezi Izraelem, SAE, Jordánskem a Egyptem“.
„Izraelská armáda bude nadále pracovat na zlepšení humanitární reakce v Pásmu Gazy spolu s mezinárodním společenstvím, zatímco bude nadále vyvracet nepravdivá tvrzení o vyhladovění Gazy,“ dodala armáda.
Německý kancléř Friedrich Merz už v pondělí avizoval, že se do humanitárního leteckého mostu za pomoci Jordánska zapojí i Berlín. V úterý to potvrdil na tiskové konferenci po jednání s jordánským králem Abdalláhem II. Německo by se do shazování humanitární pomoci lidem v Pásmu Gazy mělo podle Merze zapojit nejpozději o víkendu.
Podle Abdalláha II. je shazování pomoci z letadel jen kapkou v moři, vytváří ale tlak na Izrael. Král zároveň židovský stát vyzval, aby odstranil všechny překážky pro humanitární pomoc obyvatelům Gazy.
Netanjahu může navrhnout zahájení anexe Gazy, píší média
Další vývoj v oblasti je ale nejistý. Podle izraelského deníku Maariv zahájí Izrael anexi Pásma Gazy, pokud Hamás odmítne snahy vyjednávačů dosáhnout dohody o příměří a propuštění rukojmí. Návrh podle deníku představil izraelský premiér Benjamin Netanjahu několika ministrům, kteří se shodli, že by pak byl vytvořen zvláštní úřad pověřený správou anektovaných oblastí. Deník Haarec upřesnil, že předseda kabinetu plán představil ve snaze předejít tomu, aby ministr financí Becalel Smotrič stáhl svou krajně pravicovou stranu z vládní koalice.
Zpravodajský web televize al-Džazíra napsal, že za účelem takové anexe by došlo k úplnému obsazení částí Pásma Gazy a nebyl by tam přístup k vodě, potravinám, palivu ani humanitární pomoci, a to přestože Jeruzalém v posledních dnech přislíbil navýšení pomoci kvůli hladovění Palestinců.
Izraelská armáda by pak v rámci tohoto plánu vyslala pozemní jednotky na místa, kde zatím nejsou a kde její zpravodajské informace nasvědčují tomu, že tam mohou být rukojmí. Podle izraelských médií by šlo mimo jiné o části centrálního Pásma Gazy. Od některých představitelů izraelské vládní koalice přitom již delší dobu zaznívají výzvy k okupaci oblasti, k vybudování izraelských osad v rozporu s mezinárodním právem a k odsunu Palestinců.
O možnosti odsunu Palestinců se zmínil i americký prezident Donald Trump, když na začátku února prohlásil, že Spojené státy by měly válkou zničené Pásmo Gazy převzít a přeměnit ho v riviéru Blízkého východu. To by vyžadovalo odchod více než dvou milionů Palestinců, kteří na tomto území žijí. Palestinská samospráva vysídlení Gazy opakovaně odmítla a označila ho za porušení mezinárodního práva.
Izrael a Spojené státy minulý týden povolaly své vyjednávače z Kataru zpět ke konzultacím, což uvrhlo budoucnost jednání o příměří v Pásmu Gazy do nejistoty. Netanjahu poté uvedl, že jeho vláda zvažuje alternativní možnosti rozhovorů.
„Izrael se nestane Československem 21. století,“ prohlásil ministr
Ministr zahraničí Saar v úterý podle serveru ToI prohlásil, že Izrael nebude Československem 21. století, čímž narážel na mnichovskou dohodu, která hitlerovskému Německu před druhou světovou válkou zajistila část československého pohraničí.
Mnichovská dohoda je podle historiků příkladem politiky ústupků, takzvaného appeasementu. „Neobětujeme svou vlastní existenci kvůli appeasementu dalším zemím,“ zdůraznil Saar. „Nevzdáme se našich základních zájmů kvůli domácí politice některých zemí, které ztratily kontrolu nad svými zájmy,“ dodal s tím, že politiku některých evropských států ovlivňují početné muslimské menšiny.
Cílem toho, co Saar označil za „zaujatou nátlakovou kampaň“, je podle ministra ukončit válku v Pásmu Gazy za situace, kdy by tam u moci zůstalo teroristické hnutí Hamás. „To se prostě nestane, bez ohledu na to, jak velkému tlaku bude Izrael čelit,“ řekl ministr. Dalším cílem této „kampaně“ je podle Saara přinutit židovský stát, aby přistoupil na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, tedy vznik nezávislého palestinského státu. „Ustavení palestinského státu by dnes znamenalo ustavení státu Hamásu. Džihádistického státu,“ sdělil Saar. „K tomu nedojde,“ doplnil.
Tlak, jemuž je Izrael vystaven, podle Saara „přímo sabotuje šance na příměří a na dohodu o rukojmích“ s Hamásem a činí vojenskou eskalaci pravděpodobnější. „Mezinárodní tlak nesmí mířit na Izrael, nýbrž na Hamás,“ dodal šéf izraelské diplomacie.
Židovský stát v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů.
