Izraelský nejvyšší soud zrušil hlavní část Netanjahuovy reformy. Odmítl omezení svých pravomocí

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Netanjahu a jeho ministři označují justiční reformu za posílení demokracie. Zastánci reformy tvrdí, že nyní je dělba moci v Izraeli příliš vychýlená ve prospěch soudů, které mají příliš široké pravomoci. Mnozí členové izraelské vlády považují podle agentury Reuters soudce za „levicově orientované, elitářské a příliš politicky zasahující, kteří často upřednostňují práva menšin před národními zájmy a přisvojují si pravomoci, které by měly být pouze v rukou volených zástupců“.

Podle kritiků změny naopak demokracii ohrozí. Podle některých je reforma motivovaná i osobními pohnutkami současného izraelského premiéra, který je souzen kvůli korupci. V koaliční vládě, jež vznikla předloni v prosinci, jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, které podle opozice chtějí oslabení pravomocí nejvyššího soudu využít k vlastním cílům, včetně legalizace rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Samotný nejvyšší soud své pondělní rozhodnutí zdůvodnil tím, že nový zákon představuje „závažnou a bezprecedentní újmu pro základní charakteristiky státu Izrael jako demokratické země“.

Izraelský parlament příslušný zákon schválil loni 24. července. Pro hlasovalo 64 poslanců, proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Opozice podala proti přijetí zákona žalobu k nejvyššímu soudu.

Ministr spravedlnosti Jariv Levin, označovaný za architekta justiční reformy, v reakci obvinil nejvyšší soud, že si přisvojuje „veškeré pravomoci“. Netanjahuova strana Likud pak podrobila kritice načasování verdiktu. „Rozhodnutí soudu je v rozporu s vůlí lidu po jednotě, zejména v období války,“ uvedla.

Radost v opozičních řadách

Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli, které je odpůrcem justiční reformy, nicméně označilo soudní rozhodnutí za „obrovské vítězství pro ty, kteří usilují o demokracii“. „Vláda a ministři, kteří se snažili získat výjimku z právního státu, se dozvěděli, že v Jeruzalému jsou soudci. Že existuje demokracie. Že existuje dělba moci,“ uvedlo hnutí.

Verdikt přivítali rovněž opoziční zákonodárci. Opoziční lídr Jair Lapid uvedl, že soud „splnil svou roli při ochraně izraelských občanů“. Dodal, že rozhodnutí „ukončuje obtížný rok konfliktů, které nás rozervaly zevnitř a vedly k nejhorší katastrofě v naší historii“. Podle agentury AFP tak odkazoval na říjnový krvavý útok Hamásu na Izrael.

Demokratické základy Izraele jsou poměrně křehké. Stát nemá ústavu, úřad prezidenta je z velké části ceremoniální a v jednokomorovém Knesetu měla vláda do loňského říjnového útoku Hamásu na Izrael pohodlnou většinu 64 hlasů ze 120. Nejvyšší soud je tedy vnímán jako záruka demokracie chránící občanská práva a právní stát.

Masivní protesty

Proti změnám v justici celé měsíce protestovaly široké vrstvy izraelské společnosti včetně rezervistů, firem či zástupců bank. V některých dnech se sešly v ulicích izraelských měst i statisíce demonstrantů. Protesty šly stranou až poté, co na začátku loňského října uskutečnil Hamás útok na židovský stát a vypukla válka. Reforma byla poté pozastavena.

Sporný zákon má za cíl omezit pravomoc nejvyššího soudu rušit rozhodnutí vlády tím, že je označí za nepřiměřené. To soud udělal například loni v lednu, kdy rozhodl, že lídr ultraortodoxní strany Arje Deri nemůže být ministrem, protože byl v minulosti dvakrát odsouzen, a to i za braní úplatků ve funkci ministra vnitra.

Izraelská vláda prosazuje také úpravy, jež by jí kromě jiného zajistily větší pravomoci při jmenování soudců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...