„Jako autoritáři jinde po světě,“ popsali Trumpův vztah k médiím Reportéři bez hranic

Během šesti měsíců vlády podnikl americký prezident Donald Trump řadu kroků proti médiím a zpravodajským serverům. Zažaloval například list The Wall Street Journal (WSJ) nebo novinářům tiskové agentury Associated Press (AP) zakázal vstup do Bílého domu. Svým chováním „napodobuje a inspiruje se u autoritářských a kvaziautoritářských režimů jinde po světě“, míní organizace Reportéři bez hranic (RSF).

„Od svého nástupu do úřadu před šesti měsíci Trump doplnil roky slovních útoků na novináře konkrétními kroky, které omezují svobodu tisku. Mnohé z těchto taktik nejsou ničím novým – je to stejný návod, jaký používají potlačovatelé svobody tisku po celém světě,“ uvedli RSF.

Trump opakovaně zažaloval mediální organizace nebo zpravodajské servery, se kterými nesouhlasí. „Lawfare“ neboli strategické využívání zákonů a právních kroků k potlačení protivníka – nebo v tomto případě svobody tisku – běžně používají politici vystupující proti médiím.

Jedním z nich je například salvadorský prezident Nayib Bukele, který potlačuje žurnalistiku a vystavuje novináře a zpravodajské organizace nákladným soudním procesům a auditům. Podle Asociace novinářů Salvadoru odešly v uplynulém měsíci desítky novinářů do exilu kvůli eskalujícímu pronásledování, zastrašování a omezením tisku ze strany Bukeleho vlády, uvedlo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

USA se v indexu svobody médií, který sestavují RSF, v roce 2025 umístily na 57. příčce.

Žaloba kvůli článku o vazbách na Epsteina

Trump v polovině července podal žalobu na dva novináře The Wall Street Journal, majitele deníku Ruperta Murdocha, vydavatelství Dow Jones a vydavatelský dům News Corp kvůli údajné pomluvě. Udělal to kvůli článku WSJ, který uváděl, že Trump v roce 2003 poslal sexuálnímu delikventovi Jeffremu Epsteinovi k padesátinám „oplzlé“ přání s kresbou nahé ženy. Šéf Bílého domu to popřel.

Následně mluvčí hlavy státu Karoline Leavittová vyřadila WSJ z doprovodu Trumpa při jeho cestě do Skotska kvůli tomu, co označila za „falešné a pomlouvačné chování“ deníku.

„Trump si vyřizuje účty přes Bílý dům,“ míní politolog

Trump v případu žaloby proti WSJ využil pravomoce svého úřadu, aby si „vyřídil účty a provedl osobní vendetu, nikoli aby sloužil veřejnému zájmu“, napsal profesor právní vědy a politologie na Amherst College Austin Sarat v komentáři pro server The Hill.

„Trumpova žaloba proti WSJ již má své výsledky, protože od něj přesměrovala hněv voličské základny hnutí MAGA (Make America Great Again, pozn. red.) související se zveřejněním soudních dokumentů v Epsteinově kauze. Jeho příznivci mají nyní známý terč – média a jejich údajné pronásledování prezidenta,“ míní Sarat.

Podle něj se Trump dlouhodobě snaží přimět Nejvyšší soud Spojených států amerických, aby usnadnil veřejným činitelům vyhrávat žaloby pro urážku na cti a pomluvu proti novinám a dalším médiím. „Stejně jako jiní autoritáři, pokud nemůže média ovládat přímo, tak je chce ovlivnit a zastrašit. Zmírnění jejich právní ochrany je jedním ze způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout,“ dodal politolog.

Žaloba kvůli interview s Harrisovou

Trump také zažaloval mediální skupinu Paramount Global kvůli interview s bývalou viceprezidentkou a Trumpovou protikandidátkou v prezidentských volbách Kamalou Harrisovou v pořadu 60 Minutes, které podle něj televizní stanice CBS, spadající pod Paramount Global, sestříhala zavádějícím způsobem. Stanice pořad odvysílala v říjnu loňského roku, prezidentské volby se konaly v listopadu.

Trump a CBS se na mimosoudním vyrovnání formálně dohodli v úterý a Paramount Global zaplatila Trumpovi šestnáct milionů dolarů (334,6 milionu korun) za urovnání soudního sporu. Podle dohody platba pokryje Trumpovy soudní výlohy a dar jeho budoucí prezidentské knihovně. Součástí byl také závazek televize CBS sdílet v budoucnu přepisy rozhovorů pořadu 60 Minutes s kandidáty na prezidenta USA po jejich odvysílání.

Podle RSF urovnání Trumpovy žaloby proti Paramount Global otevřelo cestu k tomu, aby došlo k fúzi v hodnotě 8,4 miliardy dolarů se společností Skydance Media, jenž vede generální ředitel David Elison, který je spojován s Trumpem. Demokratičtí senátoři Elizabeth Warrenová, Bernie Sanders a Ron Wyden spustili vyšetřování, zda Ellison s Trumpem neuzavřeli tajnou dohodu, napsal server The Wrap.

Stanice Comedy Central spadající pod Paramount Global nyní také po dvou letech vrátila na obrazovky satirický seriál South Park. Jeho premiérový díl zobrazoval prezidenta Trumpa v posteli s jednou z vedlejších postav seriálu Satanem a odkazoval na Trumpovu žalobu proti Paramountu, vyhlídky na vládní cenzuru či nedávné zrušení pořadu The Late Show with Stephen Colbert, napsal server The Independent.

CBS oznámila, že The Late Show with Stephen Colbert skončí v květnu 2026. Podle stanice jde „čistě o finanční rozhodnutí na pozadí složité situace v oblasti nočních talk show“ a „nijak nesouvisí s výkonností pořadu, jeho obsahem ani jinými faktory“, píše BBC. Oznámení nicméně přišlo jen dva týdny po urovnání Trumpovy žaloby.

Zákaz vstupu za „Mexický záliv“

RSF také kritizují, že Trump trestá novináře za používání konkrétních slov a frází. Bílý dům 11. února zakázal agentuře Associated Press přístup do Bílého domu, na Air Force One a různé oficiální akce. Důvodem bylo, že AP používala geografický název Mexický záliv, i když Trump chce, aby se daná vodní plocha označovala jako „Americký záliv“.

Obvodní soud ve Washingtonu v úterý zamítl žádost AP, aby věc přezkoumal, čímž se otevřela cesta pro odvolání k Nejvyššímu soudu USA, napsala agentura Reuters.

„Jak jsme říkali po celou dobu, tisk a veřejnost mají základní právo svobodně mluvit bez vládních represí,“ dodala AP. Bílý dům ve svém prohlášení sdělil, že žaloba agentury je „neopodstatněná“, a kritizoval její „sebestředné jednání“.

Kromě Mexického zálivu tiskoví pracovníci Bílého domu odmítli odpovídat na e-maily reportérů, kteří ve svých podpisech uvádějí preferovaná zájmena. Obecně administrativa přestala používat výrazy, které považuje za progresivní.

V tomto chování vidí RSF paralelu s postupem Kremlu, který v roce 2022 po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nařídil médiím, aby v souvislosti s ní nepoužívala slova jako „útok“, „invaze“ nebo „válka“. Místo toho ruskou agresi Moskva bagatelizovala jako „speciální vojenskou operaci“.

„Úžasné rozhodnutí,“ chválí Trumpovy kroky ruská média

Trumpovy škrty v zahraniční pomoci a omezení působení americké Agentury pro globální média (USAGM) přerušily americkou podporu nezávislých médií v zahraničí, což vyvolalo pozitivní reakci autoritářských režimů, které se chopily příležitosti zaplnit vzniklou mezeru.

Ruská státní média chválila omezení financování USAGM jako „úžasné rozhodnutí“. Bývalý šéfredaktor pročínského listu Global Times Chu Si-ťin označil pozastavení činnosti Hlasu Ameriky (VOA) a Rádia Svobodná Asie provozovaného USAGM za „opravdu potěšující“ a „(doufejme) nevratné“.

Dokonce i jeden z hlavních poradců maďarského premiéra Viktora Orbána prohlásil, že „nemůže být šťastnější“, pokud jde o škrty v USAGM.

Vítězství pro Rádio svobodná Evropa

Trumpova administrativa se snažila také omezit financování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) se sídlem v Praze přes USAGM, ale v sobotu americký soud rozhodl, že agentura musí do září stanici vyplatit zhruba 77 milionů dolarů (1,6 miliardy korun), které už dříve schválil americký Kongres.

„Toto vítězství poskytuje našim novinářům potřebný impuls k tomu, aby i nadále každý týden oslovovali téměř 47 milionů lidí, kteří se na naši žurnalistiku spoléhají, pokud jde o fakta, a aby bojovali proti zlomyslné propagandě autoritářských vlád. Nyní více než kdy jindy nemůžeme postoupit informační prostor tyranům,“ řekl k verdiktu ředitel stanice Stephen Capus.

Soud mimo jiné konstatoval „flagrantní ignorování finančních povinností ze strany USAGM“, což prý způsobilo, že RFE/RL muselo hromadně propouštět, rušit programy a nevyhnutelně byl poškozen globální vliv stanice budovaný po celá desetiletí. RFE/RL vysílá své programy ve 23 zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...