V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
Odění do státních vlajek a s dřevěnými holemi či tradičními zbraněmi v rukou se demonstranti shromáždili v několika městech. Podle organizátorů budou pochody pokračovat každý týden, dokud vláda nesplní jejich požadavky.
„Po dobu šesti měsíců žádáme, aby byly naše národní zdroje využity k odstranění nelegálních migrantů z této země,“ uvedla vůdkyně hnutí March and March Jacinta Ngobeseová.
Podle úřadů si nynější vlna protiimigračního násilí vyžádala nejméně čtyři oběti na životech a tisíce cizinců musely opustit své domovy. Některé obchody zůstaly zavřené a zahraniční pracovníci raději nepřišli do zaměstnání ze strachu z útoků. Policie zadržela několik lidí podezřelých z rabování.
Demonstranti házeli kameny na policisty
Napětí se projevilo i v dalších částech země, kde demonstranti házeli na policisty kameny, v některých oblastech byla dokonce slyšet střelba. Bezpečnostní složky proti davům nasadily gumové projektily a armáda byla uvedena do pohotovosti.
Protesty zesílily v letošním roce poté, co samozvané občanské hlídky a menší politické skupiny vyzvaly migranty bez dokladů, aby zemi opustili nejpozději do půlky roku. Podle agentury AFP kvůli hrozbám násilí v posledních týdnech z Jihoafrické republiky odešly desetitisíce lidí a několik afrických států, včetně Ghany, Nigérie či Konga, začalo organizovat dobrovolnou repatriaci svých občanů. Přímo jihoafrické úřady uvádějí, že v posledních týdnech zemi opustilo nebo z ní bylo repatriováno kolem 25 tisíc lidí.
Jihoafrická republika se s projevy xenofobního násilí potýká opakovaně od roku 2008. Kritici upozorňují, že současná vlna útoků spolu s nedostatečnou ochranou migrantů ze strany policie poškozuje pověst země, která se po pádu apartheidu a za prezidentství Nelsona Mandely profilovala jako zastánce lidských práv.
Obvinění bez důkazů
Přistěhovalci jsou částí veřejnosti obviňováni z nedostatku pracovních míst, kriminality a tlaku na veřejné služby. Sociologové však upozorňují, že pro tato tvrzení neexistují přesvědčivé důkazy.
Podle jihoafrického statistického úřadu tvoří přistěhovalci přibližně čtyři procenta obyvatel země. Navzdory tomu, že Jihoafrická republika zůstává největší ekonomikou Afriky, ji trápí přetrvávající vysoká nezaměstnanost (asi třetina z ekonomicky aktivního obyvatelstva) a výrazné sociální nerovnosti.
