Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.

Americký prezident Donald Trump v sobotu ráno odůvodnil útoky na Írán tím, že Teherán ohrožuje bezpečnost USA a válku označil za vznešenou misi pro budoucnost. Nevyloučil, že při ní zemřou američtí vojáci. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je cílem úderů, které začaly v sobotu na Írán, odstranit existenční hrozbu.

Podle Arákčího se Írán nevzdá svého práva na obohacování uranu, ale vidí možnost uzavřít dohodu, která zaručí, že teheránský jaderný program bude mírový.

Šéf íránské diplomacie novináři americké NBC řekl, že Írán ztratil pár velitelů, ale dodal, že to není žádný problém. Podle Arakčího Teherán nepotřebuje žádnou pomoc a je dostatečně schopný bránit se sám. Ministr dále dodal, že se Írán pouze brání, což je podle něj zcela legitimní a legální. Dříve v sobotu označil Arakčí údery Izraele a USA za nevyprovokovanou a nelegitimní válku bez opory v právu.

V předchozím stanovisku íránské ministerstvo zahraničí poukázalo na to, že útoky začaly v době, kdy vedlo jednání se Spojenými státy. Nepřímé rozhovory zprostředkovával Omán. „Jsem zděšen. Aktivní a vážně míněná jednání byla opět podkopána,“ uvedl ománský ministr zahraničí Badr Busaídí. Vyzval Spojené státy, aby se nenechaly zatáhnout do války, která není jejich.

V jiném prohlášení adresovaném Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům, Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu a Iráku vyzval íránský ministr Arakčí regionální partnery, aby zabránili „zneužívání svého území“ ze strany USA a Izraele k úderům na Írán. Ministr uvedl, že Írán použije „veškeré své vojenské a obranné kapacity“ pro legitimní sebeobranu.

Řada zmíněných zemí čelila v sobotu raketovým útokům z Íránu, na svém území totiž hostí americké vojenské základny. V rámci odvety íránské revoluční gardy vypustily rakety a drony také na Izrael. V souvislosti s tím zemřel jeden člověk ve Spojených arabských emirátech. Zasažené státy daly najevo, že se poradí ohledně reakce na íránské raketové útoky.

Hamás vyzval k jednotě

Teroristické hnutí Hamás útoky odsoudilo a vyzvalo muslimský stát k jednotě. „Vyjadřujeme solidaritu s Islámskou íránskou republikou, která čelí nepřátelským akcím, a vyzýváme k jednotě a solidaritě v arabských a muslimských zemích,“ uvedli teroristé z Hamásu. Obvinili také Izrael a USA, že se snaží vytvořit „Velký Izrael“ na úkor arabských a muslimských zemí.

Izraelsko-americké útoky na Írán kritizovalo i další teroristické hnutí Palestinský islámský džihád, které uvedlo, že Írán má právo na obranu. „Tyto nepřátelské útoky cílí nejen na Írán, ale na všechny země a lidi našeho národa, snaží se zavést nadvládu válečných zločinců,“ uvedl Palestinský islámský džihád podle serveru ToI.

Další spojenec Teheránu, šíitští hútíové v Jemenu, v sobotu oznámili, že obnoví raketové a dronové útoky na námořní trasy a na Izrael, napsal The Times of Israel s odkazem na dva činitele této islamistické skupiny. Podle jednoho z nich by první útok na lodě či na Izrael mohl přijít už v noci. Hútíové ukončili útoky na obchodní plavidla v Rudém moři loni v říjnu po uzavření příměří mezi Hamásem a Izraelem ve válce v Pásmu Gazy.

Obavy z izraelských útoků na svou civilní infrastrukturu kvůli eskalaci konfliktu s Íránem vyjádřil Libanon, jehož premiér Navaf Salám na sociální síti X napsal, že vláda nebude akceptovat, aby kdokoli zatahoval zemi do dobrodružství, která ohrožují její bezpečnost. Krátce před zahájením sobotních útoků na Írán Izrael oznámil, že se zaměřil i na pozice Hizballáhu v jižním Libanonu, které dlouhodobě ostřeluje.

Ve středu nejmenovaný představitel Hizballáhu agentuře AFP řekl, že Hizballáh v případě „omezených“ amerických úderů proti Íránu vojensky nezasáhne, ale za „červenou linii“ bude považovat útok na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího. Izraelsko-americké útoky cílily v sobotu i na Chameneího či íránského prezidenta Masúda Pezeškjána. Izraelská stanice Channel 12 uvedla, že Chameneího palác byl při útoku zcela zničen. Podle nepotvrzených zdrojů ale Chameneí zřejmě v Teheránu v té době nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...