Jediný prezident Sovětského svazu. Michail Gorbačov navždy změnil světovou politiku

V neděli uplynulo třicet let od zvolení Michaila Sergejeviče Gorbačova jediným prezidentem Sovětského svazu. Šlo o nově vytvořenou funkci - 14. března 1990 stál Gorbačov v čele Sovětského svazu už pátým rokem - a změnu, která byla do značné míry jen estetická. Kolos na hliněných nohou se totiž už definitivně bortil a k jeho zániku došlo o půldruhého roku později.

Gorbačov se na velké politické scéně objevil 11. března 1985, kdy se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu, tedy de facto vládcem celé země. Od začátku prosazoval reformy, které měly zásadní dopad na vnitřní politiku. Mezi ty nejznámější patřily takzvaná perestrojka (přestavba) a glasnosť.

Pokus o modernizaci země ale narazil na pomalý ekonomický výkon. Současně byl Gorbačov nucen čelit tlaku USA. Ekonomickou nevýhodu se mu však aspoň dílčím způsobem podařilo narušit díky jednáním, která absolvoval s tehdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem.

Rozhovory vyústily v dohodu, která zajišťovala na obou stranách snižování počtu balistických raket. Došlo k výraznému oteplení vztahů obou zemí a Sovětský svaz se již tolik neobával svého dlouholetého amerického rivala. Ve stejné době většina evropských zemí bývalého východního bloku opouštěla ideje komunismu a přikláněla se k západní politice. To se odrazilo i v Sovětském svazu, kde se Gorbačov 15. března 1990 stal prvním a zároveň posledním prezidentem.

Slabá většina hlasů

Do nově vytvořené funkce se ale už podle dobových komentářů dostal „slabou většinou hlasů“. Pro hlasovalo 1329 poslanců, proti se vyslovilo 495 poslanců. Z celkového počtu 2245 se hlasování zúčastnilo 1878 poslanců. Gorbačov byl jediným kandidátem, a aby zvítězil, stačila prostá většina. Získal 59,2 procenta hlasů.

Hlasy o nepřesvědčivém vítězství se opíraly především o skutečnost, že v květnu 1989 byl rovněž Sjezdem lidových poslanců zvolen předsedou prezídia Nejvyššího sovětu, tedy do funkce obdobné prezidentské, téměř jednohlasně, když 2123 poslanců bylo pro, 87 proti a 11 se hlasování zdrželo.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vnitřní politický tlak a obavy z rychlých změn navíc neunesla část vedení země a zorganizovala pokus o puč, který vyvrcholil snahou o vojenské obsazení Kremlu. Gorbačov  strávil období mezi 19. a 21. srpnem 1991 v domácím vězení. Puč však nakonec nepodpořila armáda a jak rychle začal, tak i skončil. Za Gorbačova se tehdy postavila i nová politická hvězda Boris Jelcin. Ten měl významný podíl na uklidnění vypjaté situace v zemi, která mohla vyvrcholit vnitřním ozbrojeným konfliktem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zánik impéria

Následná situace, kterou puč vyvolal, destabilizovala SSSR natolik, že začalo docházet ke změnám na vedoucích politických pozicích. K tomu přispěly již rozběhnuté změny, jež Gorbačov nastolil. Prezident se nakonec stal obětí vlastních reforem a ve funkci nevydržel ani rok. Podlehl tlaku a 25. prosince 1991 svoji funkci složil.

Tím došlo k rozpadu Sovětského svazu. Konec SSSR potvrdili 21. prosince v Alma Atě představitelé 11 z 15 bývalých sovětských republik, kteří založili Společenství nezávislých států (SNS; Gruzie se připojila v roce 1993, tři pobaltské republiky se osamostatnily již dříve a orientovaly se na západní Evropu).

Sovětský svaz byl formálně rozpuštěn 26. prosince. Stalo se tak skoro na den 69 let poté, co byl 30. prosince 1922 založen. A Gorbačova nahradil ve funkci prezidenta již ne sovětského, ale ruského Boris Jelcin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...