„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.

Šefčovič v pátek odpoledne telefonoval s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem a americkým obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem. „Evropská unie je plně zapojena a odhodlána zajistit dohodu, která bude vyhovovat oběma stranám,“ napsal následně komisař zodpovědný za obchod a ekonomickou bezpečnost na síti X. Zmínil rovněž, že Evropská komise je i nadále připravena pracovat v dobré víře.

„Obchod mezi EU a USA je bezkonkurenční a musí se řídit vzájemným respektem, nikoliv hrozbami. Jsme připraveni hájit naše zájmy,“ dodal Šefčovič. Unijní exekutiva nejprve Trumpovo vyjádření nechtěla komentovat právě s ohledem na plánovaný telefonát.

Trump nicméně později v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že pokud evropští výrobci začnou přesouvat výrobu do Spojených států a stavět v zemi továrny, bude možné mluvit o odložení tohoto cla.

Trump v pátek několikrát zopakoval svůj názor, že „EU vznikla především proto, aby v obchodě využívala výhod, které jí umožňují Spojené státy“. Kritizoval silné obchodní bariéry, daň z přidané hodnoty, dle něj nepřiměřené sankce vůči firmám, nepeněžní bariéry, údajné měnové manipulace a žaloby proti americkým společnostem, které jsou podle něj nespravedlivé.

To vše dle šéfa Bílého domu přispívá k obchodnímu deficitu USA se zeměmi EU. Trump tvrdí, že tento deficit přesahuje ročně 250 miliard dolarů (5,5 bilionu korun).

Reakce z Evropy

„Domnívám se, že taková cla nikomu nepomáhají,“ reagoval německý ministr zahraničí Johann Wadephul. „Budeme nadále usilovat o jednání a budeme podporovat Evropskou komisi. Chceme bránit Evropu a evropský trh,“ dodal.

Nizozemský premiér Dick Schoof uvedl, že očekává klidnou a ráznou reakci Evropské unie na oznámení možných nových amerických obchodních cel. Podle francouzského ministra obchodu Laurenta Saint-Martina je Evropská unie připravena reagovat, ale snaží se o deeskalaci. „Trumpovy nejnovější hrozby nejsou užitečné,“ řekl Saint-Martin.

Itálie doufá, že Evropská unie může se Spojenými státy ještě stále uzavřít obchodní dohodu, citovala italská tisková agentura ANSA ministra zahraničí Antonia Tajaniho. „Naším cílem zůstávají nulová cla,“ řekl Tajani během návštěvy Mexika. Nová americká cla by podle irského premiéra Micheála Martina vážně poškodila obchodní vztahy mezi EU a USA.

„Je to výrazná eskalace obchodního napětí,“ sdělil agentuře Reuters ekonom společnosti Berenberg Holger Schmieding. „U Trumpa člověk nikdy neví, ale tohle by byla velká eskalace. EU by musela reagovat. Je to něco, co by skutečně poškodilo americkou i evropskou ekonomiku,“ míní.

Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA. Na dovoz výrobků z EU zavedl clo dvacet procent. Den po začátku platnosti cel však s okamžitou platností na devadesát dní snížil většině zemí sazbu na deset procent. Prezident uvedl, že v této pauze chce zemím umožnit uzavřít s USA dvoustranné dohody.

Evropská komise v reakci na to oznámila, že EU o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna. Mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu.

Trump už dříve oznámil cla na hliník a ocel a 25procentní clo na dovoz automobilů.

Nahrávám video

Trump pohrozil tarify i Applu a Samsungu

Trump v pátek dále pohrozil americké technologické společnosti Apple pětadvacetiprocentním clem, pokud firma nepřesune výrobu svých přístrojů do USA. Později upřesnil, že stejně vysoké clo se dotkne i jihokorejského Samsungu a dalších producentů chytrých telefonů, kteří je vyrábějí jinde než v USA. Trump před časem vyňal různou elektroniku včetně telefonů z aktuálně platných cel. Zároveň však avizoval, že pro tento sektor chce zavést zvláštní celní sazbu.

„(Generálního ředitele) Tima Cooka ze společnosti Apple jsem už dávno informoval, že očekávám, že jejich iPhony, které se budou prodávat ve Spojených státech amerických, se budou vyrábět a sestavovat ve Spojených státech, ne v Indii nebo kdekoli jinde,“ napsal prezident na Truth Social. Nové clo na dovoz chytrých telefonů by mělo platit od konce června.

„Myšlenka výroby iPhonů v USA je neuskutečnitelná,“ míní analytik společnosti Wedbush Securities Dan Ives. Podle agentury AP tím vyjadřuje názor, který je výrazně rozšířen v investiční komunitě, jež sleduje každý krok Applu. Podle Ivese by se na americkém trhu aktuální cena tisíc dolarů za iPhone vyrobený v Číně nebo Indii v případě přesunu výroby do USA vyšplhala na více než tři tisíce dolarů.

V reakci na Trumpovy hrozby vysokých cel na Apple a na EU klesaly v pátek odpoledne akcie v Evropě i ve Spojených státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 29 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 59 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.