Trump potvrdil pondělní účast USA na jednání s Íránem. Teherán odmítá dorazit

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump uvedl, že do pákistánského Islámábádu v pondělí přijede americká delegace, která bude jednat s Íránem. Zároveň Teheránu pohrozil zničením mostů a elektráren, pokud nabízenou dohodu nepřijme. Íránská média ale v neděli informovala, že blízkovýchodní země do Islámábádu delegaci na jednání s USA nevyšle, dokud bude pokračovat americká námořní blokáda lodí plujících do Íránu. V neděli večer agentura Reuters s odkazem na agenturu IRNA informovala, že Írán se druhého kola jednání odmítá účastnit.

„Nabízíme férovou a rozumnou dohodu a doufám, že ji přijmou, protože pokud ne, Spojené státy vyřadí z provozu každou elektrárnu a každý most v Íránu,“ napsal Trump, zároveň potvrdil dřívější informaci CNN, že by v pondělí mělo v Islámábádu znovu dojít k jednání americké a íránské delegace.

V neděli večer pákistánský premiér Šehbáz Šaríf, který rozhovory zprostředkovává, na síti X oznámil, že hovořil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a ujistil ho, že mu jde nadále o mír a stabilitu v regionu. O tom, zda se jednání konat budou, se ale v příspěvku nezmínil.

Od minulé středy platí mezi oběma zeměmi čtrnáctidenní příměří. První kolo mírových jednání skončilo minulý víkend v Pákistánu nezdarem, když Teherán odmítl americký požadavek nevyvíjet jaderné zbraně. Stanice ABC News po zveřejnění Trumpova příspěvku uvedla, že americkou delegaci povede stejně jako v předchozím případě viceprezident JD Vance. Odvolala se přitom na amerického velvyslance při OSN. Později tiskové agentury informovaly, že s viceprezidentem pojede vyjednávat také Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner.

„V jednáních jsme dosáhli pokroku, ale stále existuje mnoho neshod a některé zásadní body zůstávají nevyřešeny,“ řekl v sobotu v noci předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v televizním projevu. „K uzavření jednání máme ještě daleko,“ dodal. Podle íránských médií je navíc účast Teheránu na pondělním jednání podmíněná ukončením americké námořní blokády.

Válka na Blízkém východě začala na konci února údery Spojených států a Izraele na Írán. Jako jeden z hlavních důvodů útoku označil Trump zastavení teheránského jaderného programu.

Trump již v pátek uvedl, že Írán souhlasil s tím, že na dobu neurčitou jaderný program pozastaví. Teherán však tato tvrzení popřel a oznámil, že na takové téma spolu obě strany nikdy nejednaly.

NYT: Írán má stále 40 procent dronů a vykopává zavalené sklady raket

Americký deník The New York Times (NYT) s odvoláním na údaje z vojenské a zpravodajské komunity napsal, že Teherán stále disponuje čtyřiceti procenty útočných dronů ze svého předválečného arzenálu.

Po začátku příměří začal Írán podle NYT také vykopávat bombardováním zavalené podzemní bunkry a jeskyně, ve kterých skladuje balistické střely a zařízení k jejich odpalování. Až tyto vyčišťovací práce dokončí, bude mít údajně přístup k asi sedmdesáti procentům předválečných zásob balistických střel. Již nyní má k dispozici přibližně šedesát procent odpalovacích zařízení, píše server.

Velitel vzdušných sil íránských revolučních gard Madžíd Músaví v nedělním prohlášení uvedl, že Írán v současnosti doplňuje počty zařízení pro odpalování balistických střel a vysílání dronů rychleji než v předválečném období. Prohlášení zveřejnil server Núr News, který má blízko k íránské Nejvyšší radě národní bezpečnosti. Ke krátkému textu je připojeno video zachycující Músávího při inspekci podzemních prostor, v nichž jsou uloženy drony a střely.

Brigádní generál Íránských revolučních gard Muhamed Reza Nákdí tvrdí, že pokud by došlo k obnovení válečného stavu, má Teherán navrch. „Můžeme zastavit ropu. Můžeme zastavit 15 milionů barelů denně a udržet tento stav po celý rok,“ pohrozil.

Kontrola nad Hormuzským průlivem

Přestože americko-izraelské údery na Írán značně poškodily větší íránské válečné lodě či provozy vyrábějící balistické střely, nijak nezmenšily schopnost Teheránu udržet si kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Obchodní lodě a tankery jsou vůči útokům relativně levných dronů bezbranné. Íránské ozbrojené síly v průlivu také používají malé čluny, které mohou dostat plavidla pod palbu.

Režim v Teheránu bez ohledu na budoucnost svého jaderného programu, proti kterému se staví USA, tak má významnou zbraň, kterou si udrží i v budoucnu. Touto zbraní je podle NYT jeho geografie, která Teheránu umožňuje v případě potřeby narušovat námořní dopravu v úzkém Hormuzském průlivu menšími a levnějšími zbraněmi.

Írán v sobotu po krátkém otevření Hormuzský průliv znovu zablokoval, což zdůvodnil pokračující americkou námořní blokádou jeho přístavů. Následně se nejméně dvě obchodní lodě dostaly pod palbu, když se pokusily průlivem proplout. Trump ale v noci na sobotu řekl, že blokádu ponechá, pokud nebude s Íránem uzavřena mírová dohoda.

Server britského bulvárního deníku The Sun zveřejnil audio nahrávku, v níž se kapitán indického tankeru snaží v radiokomunikaci přesvědčit revoluční gardy, aby na plavidlo nestřílely. „Tady loď Senmar Herald. Dali jste mi povolení proplout, moje jméno je druhé na vašem seznamu. A teď střílíte. Nechte mě změnit směr,“ zní z nahrávky.

V neděli íránské ozbrojené síly zastavily dva tankery, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informuje agentura Tasním. Tankery plující pod vlajkami Angoly a Botswany musely změnit směr a vrátit se.

V neděli Trump krok Teheránu označil za porušení příměří. „Írán se včera rozhodl vypálit kulky v Hormuzském průlivu – naprosté porušení naší dohody o příměří,“ napsal. Oznámení Íránu o uzavření průlivu označil za „zvláštní“. „Protože naše blokáda ho již uzavřela. Pomáhají nám, aniž by o tom věděli, a jsou to oni, kdo uzavřenou trasou ztrácí pět set milionů dolarů denně. Spojené státy nic neztrácejí. Ve skutečnosti mnoho lodí právě teď míří do USA, Texasu, Louisiany a na Aljašku,“ tvrdí šéf Bílého domu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí v neděli podle agentury Reuters americkou blokádu označil za nezákonnou a zločinnou. Jde podle něj o porušení příměří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 40 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.