Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
Tento proces je jedním z několika, kterým Jun čelí. Loni byl v souvislosti s krátkým vyhlášením stanného práva zbaven prezidentského úřadu. Letos v únoru ho soud odsoudil k doživotnímu vězení poté, co jej shledal vinným ze vzpoury.
Severní Korea, která je s Jižní Koreou formálně ve válečném stavu, obvinila Soul, že v říjnu 2024 drony nad Pchjongjangem třikrát shazovaly propagandistické letáky.
Soud shledal Juna a Kima vinnými z napomáhání nepříteli a zneužití pravomoci. Jihokorejská prokuratura tvrdila, že Junova snaha vytvořit podmínky války s pomocí dronů zvýšila napětí se Severní Koreou a narušila státní bezpečnost, neboť zřícení dronů nad KLDR mohlo vést k úniku utajovaných informací.
Exšéf velitelství vojenské kontrarozvědky dostal za podíl na operaci patnáct let a bývalý šéf velitelství operací s drony tři roky.
Obhájci: Jun žádný rozkaz nevydal, šlo o reakci na balony z KLDR
Junovi právníci obvinění v dronové kauze odmítli s tím, že Jun nevydal ani neschválil žádný příkaz k dronové operaci. Podle nich šlo o reakci na akce Severní Koreje, která nad Jižní Koreu tehdy vysílala balony s odpadky.
Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po jeho vyhlášení se proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.
V souvislosti s mimořádným stavem dostal v únoru exministr Kim třicet let, někdejší ministr vnitra I Sang-min sedm let a expremiér Han Duk-so patnáct let vězení.
