Jsme hluboce znepokojeni situací okolo KLDR, shodl se Biden s jihokorejským prezidentem

Nahrávám video

KLDR opět jako velké téma jednání v Bílém domě. Tentokrát jej řešil nový americký prezident Joe Biden s jihokorejskou hlavou státu Mun Če-inem. I když Biden během pandemie přijímá cizí státníky ve svém sídle pouze ojediněle, představiteli Soulu věnoval hned několik hodin.

Po japonském premiérovi následoval jihokorejský prezident. Státníci z Asie jsou zatím jediní zahraniční politici, které Joe Biden přivítal v Bílém domě. Region totiž patří k nejvyšším prioritám jeho zahraniční politiky.

Tématem páteční Munovy návštěvy byla mimo jiné otázka Severní Koreje. „Můj tým detailně konzultoval s týmem prezidenta Muna naše zjištění o KLDR. Nastalou situací jsme oba hluboce znepokojeni,“ prohlásil Biden.  

Americký prezident v té souvislosti zcela nevyloučil setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Zatím však nechce opakovat „nedávné snahy“ svého předchůdce Donalda Trumpa, který s Kimem jednal napřímo dvakrát.

„Nechtěl bych mu dát to, co hledá (…), a sice mezinárodní uznání,“ řekl o Kimovi Biden. Setkání by bylo možné jedině za podmínky, že by Severní Korea udělala vážně míněné kroky ohledně svého jaderného programu.

„Nejnaléhavějším společným cílem obou naších zemí je dosáhnout úplného jaderného odzbrojení na Korejské poloostrově,“ uvedl zase Mun, který uvítal pragmatickou a realistickou politiku Spojených států.

Washington chce posílit bezpečnostní spolupráci se Soulem

Americká administrativa zdůrazňuje symboly spojenectví se Soulem. Prezidenti se proto společně zúčastnili předání Medaile cti čtyřiadevadesátiletému veteránovi Korejské války. 

Prezident Mun navštívil nedaleko Bílého domu také památník amerických obětí Korejského konfliktu. Připomínka společné minulosti má podle politiků nastartovat novou éru vztahů obou zemí.

Washington hodlá spolupráci se Soulem zásadně posílit na širším bezpečnostním poli – třeba i vývojem a výrobou mikročipů. Reaguje tak na vzestup svého hlavního rivala – Pekingu.

Ve Spojených státech ale sílí kritické hlasy, že Amerika zaspala. „Dostali jsme se do bodu, kdy nejsme schopni přemýšlet ambiciózně. Jen sledujeme Čínu, jak vyhlašuje obří cíle a projekty,“ tvrdí například demokratický kongresman a člen Sněmovního výboru pro zahraniční vztahy Andy Kim.  

Kroky Bidenovy administrativy podle domácích komentátorů ukazují, jak moc při soupeření s Čínou potřebuje v regionu spojence.

Balancování mezi USA a Čínou

Jižní Korea mezitím balancuje mezi Spojenými státy a Čínou. Američany potřebuje k obraně před severokorejskou hrozbou, ale na Pekingu je závislá ekonomicky. Mun Če-in je vnímán jako pročínský politik a jeho levicová vláda se od Washingtonu odklonila.

Za rozmístění amerického protiraketového systému Peking potrestal Soul sankcemi. Munova vláda se to snažila uhladit. Další spolupráci v bezpečnostní oblasti stopla a ani v Bílém domě se Američanům nepodařilo z Muna dostat silné prohlášení vůči Číně jako před měsícem z japonského premiéra. 

„Znovu jsme potvrdili sílu spojenectví mezi Jižní Koreou a USA a společnou vizi jeho rozvoje v ještě silnější spojenectví,“ uvedl Mun Če-in pouze.

Jihokorejský prezident spojil kariéru s usmiřováním se Severní Koreou. Stal se tak prostředníkem mezi Kim Čong-unem a Donaldem Trumpem, ale nevyšlo to. K jadernému odzbrojení totiž nedošlo, sankce proti KLDR zůstaly a nakonec se proti němu obrátila i vůdcova zloba. Po skandálech ve veřejné správě mu popularita doma klesá a pozice oslabuje. Za rok mu skončí mandát a znovu nemůže kandidovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...