„Katar má kostlivce ve skříni,“ říká dánský novinář, kterému ochranka vyhrožovala zničením kamery

Nahrávám video

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

„Našli jsme si místo v Dauhá, kde jsme mohli natáčet živě. Bylo to před kruhovým objezdem v turistické oblasti Kataru,“ popsal Tantholdt své každodenní přípravy na živý vstup. „Pár vteřin po zahájení vysílání dorazilo několik členů ostrahy. Moderátor pořadu se mě zeptal: ‚Tak co, Rasmusi, jak to vypadá v Kataru?‘ A v tu chvíli ke mně přistoupila ostraha. Namířili jsme na ně kameru, protože v novinařině máme přísloví: nepopisuj a ukaž to,“ prozradil reportér.

Zahraničním novinářům, kterých do země přicestovalo několik tisíc, přitom tamní úřady zaručily v jejich práci svobodu. Ovšem pouze za podmínek, že nebudou fotit nebo natáčet obytné budovy, soukromé podniky a průmyslové zóny. Právě v těchto místech se ale podle organizace Reportéři bez hranic nejčastěji porušují práva dělníků.

I přesto, že se dánský reportér v zakázané lokalitě nenacházel, začala mu ostraha vyhrožovat. „Řekli nám, že nemáme správná povolení a že máme přestat natáčet. Vyhrožovali nám, že pokud budeme pokračovat, zničí naši kameru,“ dodal Tantholdt.

Pravá tvář Kataru

Reportér si nicméně byl povoleními jistý, i přes upozornění proto v práci pokračoval. „Po půl hodině od zahájení živého vysílání přišel jejich nadřízený, podíval se na naše oprávnění a řekl: ‚Dobře, jsou dostatečná. Můžete natáčet,‘ “ doplnil Tantholdt. Reportér si nepříjemnost vysvětluje dvěma způsoby. Mohlo jít pouze o nedorozumění, ale možná taky o ukázku toho, jaké poměry v Kataru vládnou mimo fotbalové mistrovství.

Podle loňského zjištění britského deníku The Guardian zahynulo při stavbě stadionů, hotelů a další infrastruktury pro šampionát přes šest a půl tisíce dělníků. Oficiálně Katar přiznal úmrtí jen desítek z nich. „Čím více kostlivců ve skříni mají, tím hůř se v takovém prostředí novináři natáčí. Proto si myslím, že tento incident ukázal, že kostlivce ve skříni rozhodně mají,“ zhodnotil Tantholdt možný důvod, proč k události došlo.

Nešlo o ojedinělý incident

Incident dánského reportéra ale nebyl jediným konfliktem s médii, ke kterému od začátku šampionátu došlo. Během úterý napadl brazilského novináře Victora Pereira Katařan, a to kvůli vlajce jednoho z brazilských spolkových států; spletl si ji totiž s duhovým symbolem LGBTQ+.

Pereira se následně kvůli vlajce státu Pernambuco dostal do střetu i s policií, která mu zabavila telefon obsahující video s incidentem. Novinář byl poté donucený video smazat.

„Pokud pojedete do některého ze států Perského zálivu, bude pro vás těžké natáčet bez zvláštního povolení. Je třeba nahlásit, co přesně budete natáčet a kde to budete natáčet,“ dodal Tantholdt s tím, že novináři mají svou práci v regionu složitou. Svoboda tisku se podle stejnojmenného indexu Reportérů bez hranic v Kataru pohybuje na 119. místě ze 180 sledovaných států. V porovnání s přilehlými státy jde však o nejlépe hodnocený.

Speciální linka pro novináře

Ještě o den dříve zadrželi pracovníci ochranky amerického novináře Granta Wahla poté, co si na jeden ze zápasů oblékl duhové tričko. Wahl si tento LGBT+ symbol vzal jako projev solidarity. Homosexualita je v Kataru nezákonná, podle tamního práva ji lze trestat třemi roky vězení.

Jak samotný systém natáčení v hlavním městě emirátu Dauhá funguje, popsal pro Newsroom ČT24 taky šéfredaktor sportu Televizního studia Brno Petr Kubásek. „Natáčení v katarském Dauhá má velmi specifická pravidla. Máme na kameře zvláštní nálepku mistrovství světa. Bez té bychom vůbec nemohli fungovat. Vše zde probíhá několikastupňovou kontrolou,“ řekl Kubásek.

Novináři se podle něj nedostávají do problémů, pokud natáčejí na oficiálních místech přesně určených pro světový šampionát. „Cokoliv dalšího podléhá určité cenzuře. Jen pro představu, v ulicích Dauhá se pohybují tisíce policistů,“ doplňuje. Novináři jsou tak pod neustálým dohledem místní policie a bezpečnostní ostrahy.

Po řadě komplikací proto FIFA pro novináře vytvořila speciální linku. „FIFA poslala zprávu všem novinářům, kteří jsou oficiálně akreditovaní, že pro ně existuje telefonní linka. A pokud mají nějaké problémy, mohou zavolat na tuto linku a oni se pokusí to vyřešit. To ale bylo až po našem incidentu. Takže z toho nakonec možná vzešlo něco dobrého,“ upřesnil Rasmus Tantholdt.

Dánský novinář pak poukázal také na fotbalovou atmosféru ze strany tamních obyvatel. „Není zde žádná fotbalová kultura. Bylo to vidět už během úvodního zápasu. Vždyť Katařané po prvním poločase opustili stadion, protože zaostávali ve skóre. Pro Katařany to není o fotbale. Není to kvůli zájmu o sport,“ myslí si Tantholdt.

Situaci novinářů v Kataru se v neděli věnoval pořad Newsroom ČT24. Reportáž najdete v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...