Kolumbijský soud zrušil rozsudek nad exprezidentem Uribem

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Uribeho kauza začala už v roce 2012, kdy ho levicový senátor Iván Cepeda v parlamentu obvinil z vazeb na ozbrojenou skupinu Bloque Metro. Ta byla založena koncem devadesátých let v departementu Antioquia, odkud exprezident pochází a kde byl ve druhé polovině 90. let guvernérem. Skupina Bloque Metro byla odnoží pravicové polovojenské organizace Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC), která tehdy vedla ozbrojený boj, někdy ve spolupráci s armádou, proti levicovým povstalcům.

Jako prezident proslul Uribe mimo jiné tvrdým postupem vůči levicovým gerilám. Později také kritizoval mírovou dohodu, kterou jeho nástupce v úřadu prezidenta Juan Manuel Santos v roce 2016 uzavřel s levicovou gerilou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).

V předchozích letech vyšlo najevo, že někteří armádní důstojníci v dobách boje s gerilami naléhali na vojáky, aby „vykazovali větší počty zabitých povstalců“. Kvůli tomu se také stávalo, že někteří vojáci zabíjeli nevinné civilisty, které pak vydávali za povstalce.

Podle zvláštního tribunálu pro zločiny z dob konfliktu mezi vládními jednotkami a levicovou gerilou zabili vojáci jen mezi lety 2002 a 2008 na 6400 civilistů, které pak vydávali za povstalce zabité v boji. Podle tribunálu takto zemřely tisíce zejména mladých mužů, většina právě za Uribeho vlády.

  • Oficiálně konflikt začal v roce 1964 vznikem dvou samostatných guerillových skupin, a to Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) a Národní osvobozenecké armády (ELN).
  • Násilí v Kolumbii však začalo mnohem dříve. Po řadě občanských válek mezi kolumbijskou elitou v druhé polovině 19. století vedla vražda prezidentského kandidáta Liberální strany Jorgeho Gaitána v roce 1948 k dekádě násilí, známé jako la Violencia (Násilí). Během tohoto období zemřelo více než dvě stě tisíc Kolumbijců. V roce 1958 se liberálové a konzervativci dohodli na ukončení bojů. Úmluva zároveň vyloučila všechny ostatní politické strany z politického systému.
  • V kontextu pokračujícího násilí v padesátých letech se zemědělci začali organizovat v řadě soběstačných a samosprávných oblastí na jihu země. Elita vlastnící půdu ale usilovala o další expanzi a tlačila na vládu, aby proti těmto zónám zasáhla. V roce 1964 tak byla proti hlavní autonomní zóně Marquetalia zahájena vojenská operace se stejným názvem. Na pozadí těchto bojů vesničané přehodnotili svou strategii a začali bojovat jako guerillová armáda. V roce 1966 pak oficiálně vznikly Revoluční ozbrojené síly Kolumbie. Hlavním cílem FARC byla politická a sociální transformace Kolumbie.
  • Ve stejném roce, kdy kolumbijská armáda zahájila útok v Marquetalii, se skupina studentů inspirovaných kubánskou revolucí a revoluční filozofií Che Guevary vrátila z Kuby a založila Armádu národního osvobození (ELN). Partyzáni, tvoření především studenty, kladli důraz na sociální spravedlnost a politickou rovnost. Obě guerillové organizace tak vznikly jako reakce na hluboko zakořeněnou sociální i politickou nerovnost, a to zejména kvůli nerovné držbě půdy.
  • Stát proti guerillám nasadil policii i armádu. Spojené státy navíc do roku 2000 poskytly Kolumbii téměř deset miliard dolarů (přibližně 255 miliard korun), převážně jako vojenskou pomoc v rámci Plánu Kolumbie (Plan Colombia). Vláda se zároveň spoléhala na pravicové paramilitární skupiny, které se v roce 1997 sjednotily do jedné národní struktury nazvané Síly sebeobrany Kolumbie (Autodefensas Unidas de Colombia, AUC).
  • Jako oficiální konec této násilné éry kolumbijské historie se považuje rok 2016, kdy vláda tehdejšího prezidenta Juana Manuela Santose uzavřela mírovou dohodu s FARC. V jejím rámci došlo k odzbrojení guerilly a její transformaci na politickou stranu. Nicméně ELN a část odpadlíků z FARC, kteří mírovou dohodu nepřijali, v násilných bojích nadále pokračují.

Zdroj: Justice for Colombia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 2 hhodinami

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 8 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.