Kreml před volbami umlčuje kritiky. Do dumy se mohou dostat dvě nová uskupení

Nahrávám video

Rusko se připravuje na volby do Státní dumy. Šanci získat poslanecký mandát mají i Noví lidé a Strana penzistů – dvě uskupení ucházející se o hlasy voličů poprvé. Naproti tomu ze hry jsou současní i bývalí spolupracovníci Alexeje Navalného nebo členové desítek organizací, které Kreml označil za extremistické. Rusové půjdou k urnám v polovině září.

O 450 míst ve Státní dumě – dolní komoře ruského parlamentu – se uchází čtrnáct stran, mezi touto skupinou i dvě formace nové. Šance mají podle zpravodaje ČT v Moskvě Karla Rožánka i kvůli covidové krizi a s ní souvisejícími sociálními a ekonomickými problémy. „Musíme k tomu přičíst i očkování, kterého se spousta Rusů bojí, které se jim nelíbí. A i když je zde dobrovolné, některé skupiny se musí nechat očkovat, pokud si chtějí udržet práci,“ popisuje korespondent.

Strana penzistů těží z důchodové reformy, která v Rusku oddálila věk odchodu do penze, vysvětluje Rožánek. Voličům slibuje mimo jiné, že nepopulární reformu zvrátí a zvýší důchody.

„Strana penzistů je stranou mlčící většiny. Je to strana lidí, které v ruském parlamentu dosud nikdo neposlouchal,“ říká místopředseda uskupení Vladimir Vorožcov. Penzisté podle něj přinášejí vážné a rozhodné změny ve společnosti, jichž chtějí dosáhnout bez revolucí.

Vedle toho kandidují také Noví lidé, kteří cílí především na podporovatele vězněného opozičníka Navalného. Oslovit se tak snaží mladé Rusy a také střední třídu.

Nahrávám video

Pohrůžka Googlu a Applu

Zcela mimo stojí demokratická opozice, které se kvůli nemožnosti účastnit se politického života říká v Rusku nesystémová. Desítky organizací totiž úřady označily za extremistické, protože chtějí změnit ústavu, a nemohou tudíž kandidovat. „Netýká se to jen Alexeje Navalného, ale všech jeho spolupracovníků,“ podotýká Rožánek.

„Nesystémová opozice byla odstraněna ze šachovnice. Stalo se to začátkem roku. Po těchto událostech nemá žádnou šanci, je mimo hru,“ konstatuje generální ředitel Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění Valerij Fedorov.

Navalného soudně zakázaný Fond boje proti korupci nyní burcuje Rusy, aby si stahovali aplikaci nabádající k „chytrému hlasování“, které je zaměřené na eliminování kandidátů vládní strany Jednotné Rusko. Aplikace voličům doporučuje nejsilnějšího z opozičních kandidátů, který má v daném obvodě šanci porazit prokremelského kandidáta.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už kvůli aplikaci pohrozil firmám Google a Apple milionovými pokutami i trestním stíháním. „Tvrdí, že to je ovlivňování a nepřípustné zasahování do voleb,“ podotýká zpravodaj ČT v Rusku.

Umlčování kritiků

Kromě zákroku proti Navalného fondu ruské úřady zablokovaly od června další desítky webů a účtů na sociálních sítích spojených s opozičním politikem. Další nezávislá média dostala nálepku „zahraničních agentů“, naposledy televize Dožď a portál Vážné příběhy. „Představitelé portálu tvrdí, že přidání na tento seznam je pro ně ctí,“ komentuje Rožánek. Dodává ale, že hanlivé označení u řady Rusů může vyvolat odpor k těmto organizacím.

„Obrovské protesty v Bělorusku proti falšování voleb Kreml znervóznily. A tak jsou umlčovány všechny kritické hlasy a likvidována veškerá reálná politická konkurence. V centru těchto snah jsou pokusy umlčet svobodný tisk,“ napsala ve svém posledním příspěvku z Moskvy zpravodajka BBC Sarah Rainsfordová, které úřady odmítly prodloužit vízum, čímž ji de facto vyhostily.

Volby do dumy se uskuteční 17. až 19. září. Poslanci se volí na pět let ve smíšeném systému: 225 zákonodárců se ujme mandátů na základě hlasování voličů o stranických kandidátkách, dalších 225 vzejde z hlasování v jednomandátových obvodech. Podle průzkumů si většinu hlasů znovu rozdělí čtyři strany: Jednotné Rusko, komunisté, liberální demokraté a Spravedlivé Rusko.

Na regulérnost voleb do Státní dumy letos poprvé od roku 1993 nebudou dohlížet zástupci OBSE. Podle této organizace to nemá smysl, protože Moskva kvůli covidu-19 omezila počet zahraničních pozorovatelů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 5 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 35 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 55 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.