Kreml vydal doporučení, jak mají v Rusku vypadat novoroční oslavy

Ruská prezidentská administrativa vydala místním úřadům doporučení, jak postupovat při oslavách Nového roku. Vladimir Putin mimo jiné navrhuje, aby obce, kulturní instituce a státní podniky „projevily zdrženlivost ve výdajích“, ale zároveň nezapomněly na „hrdinství vojáků“. Informovala o tom RBC, přičemž podrobnosti doporučení potvrdil serveru Meduza zdroj blízký jedné z regionálních správ. Ruské ministerstvo kultury také na konci listopadu zveřejnilo seznam „prioritních témat“ pro filmaře, kteří chtějí v příštím roce žádat o státní granty.

Rusko provedlo invazi na Ukrajinu v únoru letošního roku a dosud okupuje části území na východě a jihu. Kremelská propaganda od začátku mluví o speciální vojenské operaci místo o válce a potlačuje kritické hlasy. Ekonomicky na Rusko dopadají západní sankce.

Ve vztahu k oslavám okolo konce roku Kreml „doporučil“ občanům, aby byli zdrženlivější ve svých výdajích. V případě novoročních oslav ale Moskva označila za „velmi nežádoucí“ jakákoli omezení akcí pro děti. Spolu s tím se nicméně nemají opomenout zmínky o „hrdinství obránců vlasti“ a zasílání dětmi psaných blahopřání k Novému roku na frontu.

Kremelská výzva směřuje také do regionů a obcí, aby přály rodinám vojáků a pozdravovaly zraněné bojovníky v nemocnicích. Jako „nástroj konsolidace veřejnosti“ mají sloužit novoroční jarmarky: lidé mají pro účastníky takzvané speciální vojenské operace vybírat dary a projevovat snahu učinit „vše pro vítězství“.

Vlastenecky smýšlející umělci mají přednost

V okupovaných oblastech Ukrajiny na Donbase a v Chersonské a Záporožské oblasti se podle Moskvy mají vztyčit vánoční stromy a uspořádat jejich slavnostní rozsvícení.

Součástí pokynů Kremlu je také výzva k zapojení pohádkových postav do oslav – tradičně jde o Dědu Mráze a jeho vnučku a pomocnici Sněhurku. Ruským vojákům na Ukrajině mají popřát šťastný nový rok.

Rozhlasovým a televizním stanicím ruské vedení doporučilo, aby měly při sestavování plánů na paměti „vlastenecky smýšlející“ umělce. V seznamu jsou například zpěvačka Polina Gagarinová, kyrgyzská rocková kapela Gorod 312 nebo hudebník Oleg Gazmanov a jeho syn Rodion.

Na náměstích větších ruských měst by podle představ ruského diktátora měla vyrůst i mobilní televizní studia, kde by se natáčely a přenášely pozdravy pro účastníky invaze na Ukrajinu. Státním podnikům se pak doporučuje, aby se zdržely „nákladných a velkolepých oslav“.

Točte o vojácích a odporu k fašismu, nabádá Kreml

V rovině kultury se ruský stát také snaží vytyčit, co tamní publikum v budoucnu uvidí v kinech. Webové stránky ministerstva tak vyzývají filmové tvůrce usilující o státní podporu, aby „zvážili“ práci na jednom ze sedmnácti témat významných pro režimní propagandu. Jejich kompletní seznam přinesl zpravodajský web Meduza.

Patří mezi ně náměty čerpající z ruské historie, objevuje se ale i snaha o vykreslení aktuálních otázek, samozřejmě se „správným“ úhlem pohledu. Budoucí historické filmy ruských tvůrců by tak měly reflektovat „poučení z dějin a odpor proti revizionismu a falzifikacím“.

Za hodnou státní podpory považuje Moskva i filmovou aktualizaci některé z ruských literárních klasik, a nebrání se dokonce ani animované verzi. Tamní režim má také zájem o podporu snímků, které by dostatečně evokovaly „odpor proti současným projevům fašismu a neonacismu“.

S rolí ruských vojáků v průběhu „speciální vojenské operace“ pak souvisí i téma nazvané „popularizace služby v ruských ozbrojených silách“. Dílo věnující se právě tomuto námětu by podle ruského ministerstva kultury mělo „vyzdvihovat společenský status armády na historických a současných příkladech“.

Kriticky rozebrat je naopak podle Kremlu potřeba „neokoloniální politiku anglosaského světa“, která ve znění ruské propagandy způsobuje degradaci Evropy.

Konkrétní pokyny pro filmaře usilující o státní podporu svých projektů má zveřejnit ruské ministerstvo kultury ještě tento rok. Šéfka resortu Olga Ljubimovová podle svých slov doufá, že ruští filmoví tvůrci, kteří podají žádost o grant, zváží práci na tématech vyhlášených ministerstvem.

„V současných podmínkách považujeme za nutné zdůraznit, že je důležité bránit se snahám o falšování historie a současným projevům nacismu. Je důležité mluvit o hrdinství a statečnosti ruských vojáků během zvláštní operace a o práci frontových brigád a dobrovolníků,“ vyjádřila se Ljubimovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 33 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...