Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.
Na základě memoranda, ve kterém Turecko souhlasilo se vstupem Švédska a Finska do NATO, požádaly ve středu turecké úřady o vydání třiatřiceti lidí. Jejich jména nezveřejnily, všechny ale Turecko považuje za podporovatele teroristických organizací. Kurdská strana pracujících i příznivci klerika Fethullaha Gülena jsou ale zároveň významnými opozičními silami v zemi.
„Turecko má svou vlastní definici toho, co je terorismus a teroristické skupiny. Nemohli jsme se shodnout, protože jejich pojetí je širší než to mezinárodní nebo evropské,“ reagoval finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.
Ve Švédsku nyní žije na sto tisíc Kurdů, další necelá pětina je v sousedním Finsku. Jednou z nich je i švédská poslankyně původem kurdsko-íránského původu Amineh Kakabavehová. Podle neověřených zpráv její jméno figuruje na tureckém spisku. Podporuje totiž skupiny bojující za kurdskou nezávislost.
„Erdogan má svůj názor na naši existenci. Jeho poradce řekl, že pokud bude Amineh v parlamentu, Turecko nedovolí Švédsku připojit se k NATO,“ naznačila svoje obavy sama poslankyně Kakabavehová s odkazem na údajný postoj tureckého prezidenta Recepa Tayiipa Erdogana.
K vydání 33 lidí do Turecka dosud nedošlo
Severské státy ale zatím k extradicím nepřistoupily. Dohoda s Tureckem z madridského summitu pro ně údajně nic nemění, protože žádosti chtějí posuzovat s ohledem na své a právo. Podobně se skandinávské země staví i k závazku nepodporovat Erdoganovy odpůrce.
„To, co stojí v prohlášení, Švédsko už dělá. Nebudeme poskytovat žádnou podporu, která by ohrozila vnitřní tureckou bezpečnost, například dodáváním zbraní nebo peněz. To Švédsko nedělá ani dnes,“ sdělila po podepsání memoranda švédská premiérka Magdalena Anderssonová.
Otázkou tak zůstává, zda budou sliby Turecku stačit a svůj souhlas s rozšířením severoatlantické třicítky neodvolá. Tamní hlava státu opakovaně upozorňuje, že místo slov žádá konkrétní činy.
