Kusturica řešil s Putinem nový film. Návštěvy celebrit jsou pro autoritáře vítané

Nahrávám video

Vladimir Putin přijal v Kremlu srbského filmaře Emira Kusturicu. Pro izolovaný ruský režim to byla vzácná šance ukázat, že dokáže získat sympatie a návštěvu umělce pohotově využil ve své propagandě. Setkání ale také připomnělo, že autoritářští vůdci stále mají pro některé umělce značnou přitažlivost.

Setkání oceňovaného evropského tvůrce a vůdcem země, která vede útočnou válku proti sousednímu státu, probíhalo v uvolněné a srdečné atmosféře. Srbský režisér s platným francouzským pasem rozehrál v současném Rusku oblíbené téma historického válečného triumfu nad německým nacismem. „(Slované) si pamatují, že Hitler byl Evropan. (Jeho pád) byl, myslím, koncem světové kolonizace,“ řekl Kusturica Putinovi. Filmař s ním také diskutoval připravovanou filmovou sérii na motivy ruské klasiky.

Oficiální kulisa, která je důležitá zejména pro samotný Putinův režim, měla především ukázat, že izolace Moskvy není úplná. A šlo o scénář, podle kterého se nehrálo zdaleka poprvé.

Seagal na okupovaném Krymu a Depardieu točící v Čečensku

V roce 2014, po ruském vpádu na Krym, si zahrál na kytaru v okupovaném Sevastopolu americký herec Steven Seagal. Hrdina akčních filmů své sympatie k Putinovi ale nevyznal jen ve svých písních. „Mým největším přáním je spojit Rusko a Ameriku,“ prohlásil v srpnu 2014. A Putin ho v tomto úsilí později podpořil udělením čestného občanství i statusu zvláštního vyslance Moskvy ve Spojených státech.

Seagal má také na kontě návštěvu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Ten se mu pochlubil tamní mrkví nebo melouny.

V uplynulých letech je stálicí na oběžné dráze Kremlu i další západní hvězda s ruským pasem, francouzský herec Gérard Depardieu. „Pokaždé, když přijedu do Ruska nebo do bývalých sovětských republik, žije se mi tu velmi dobře,“ vyznával se v květnu 2013.

Depardieu ochotně propagoval Rusko a ducha hrdého vlastenectví. S běloruským diktátorem Lukašenkem pokosil trávník a v čečenském Grozném ovládaném Putinovým věrným spojencem Ramzanem Kadyrovem dokonce natočil akční film.

Obdivovatel Miloševiče s Nobelovou cenou

Sympatiemi k výbojným a autoritářským vůdcům ale nehoří zdaleka jen umělci, kteří jsou zvyklí držet se daných scénářů, ale i ti, kdo je vytvářejí. Rakouský dramatik Peter Handke vyvolal v minulosti značné kontroverze neskrývaným obdivem k někdejšímu srbskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi.

Z bouřlivé atmosféry na Miloševičově pohřbu vystoupil Handkeho smuteční projev, kterým vzdal politikovi souzenému za genocidu i zločiny proti lidskosti otevřený hold. Pobouření ještě zesílilo, když se Handke stal laureátem Nobelovy ceny za literaturu.

Handke v době války na Balkáně hájil srbský nacionalismus, popíral jeho zločiny a tvrdil dokonce, že masové vraždění ve Srebrenici aranžovali sami bosenští muslimové.

Přinejmenším zdvižené obočí si vysloužil také počin slovinských performerů z formace Laibach. Její koncerty v Severní Koreji přitáhly pozornost nejen proto, že šlo o vůbec první a zatím jedinou show západní kapely v KLDR. Kontroverzní skupina nechala otevřený prostor ke spekulacím, zda šlo o adoraci, nebo skrytou kulturní diverzi vůči režimu, který opulentními představeními – nejen hudebními – žije.

Celebrity ve službách autoritářských režimů? Poklad pro propagandu

Podle kulturního geografa Vladimíra Baara mohou být pohnutky západních hvězd pro angažování ve prospěch autoritářských režimů různé. „Je to dáno i tím, že umělci žijí jiným, alternativnějším způsobem života. Mnozí se tím chtějí zviditelnit, jiní – jako Depardieu – nechtěli platit daně. U Seagala možná nahrálo i to, že roli tvrdého chlapíka viděl i u Putina. Ale spíš mi vadí ty umělecké výlevy k událostem, které jsou na Blízkém východě,“ zhodnotil Baar v Horizontu ČT24.

Návštěvy západních umělců jsou podle něj pro propagandu vítanou příležitostí. „Vždycky to zúročí, když takové osobnosti říkají, že 'my máme pravdu, a ne ti druzí'. To ten režim vždy potřebuje a dokáže s tím velmi dobře manipulovat a pracovat. A možná tím ošálí řadu lidí i na Západě,“ připouští Baar. U mnoha příznivců těchto osobností totiž může dojít ke změně vnímání režimů, které se jejich idolové rozhodli podpořit. „Řekněme to na rovinu – většina lidí nemá větší povědomí o tom, co se v těch zemích děje a kdo je při konfliktech útočník a kdo oběť,“ uzavřel Baar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 51 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 4 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 12 hhodinami
Načítání...