Kusturica řešil s Putinem nový film. Návštěvy celebrit jsou pro autoritáře vítané

Nahrávám video

Vladimir Putin přijal v Kremlu srbského filmaře Emira Kusturicu. Pro izolovaný ruský režim to byla vzácná šance ukázat, že dokáže získat sympatie a návštěvu umělce pohotově využil ve své propagandě. Setkání ale také připomnělo, že autoritářští vůdci stále mají pro některé umělce značnou přitažlivost.

Setkání oceňovaného evropského tvůrce a vůdcem země, která vede útočnou válku proti sousednímu státu, probíhalo v uvolněné a srdečné atmosféře. Srbský režisér s platným francouzským pasem rozehrál v současném Rusku oblíbené téma historického válečného triumfu nad německým nacismem. „(Slované) si pamatují, že Hitler byl Evropan. (Jeho pád) byl, myslím, koncem světové kolonizace,“ řekl Kusturica Putinovi. Filmař s ním také diskutoval připravovanou filmovou sérii na motivy ruské klasiky.

Oficiální kulisa, která je důležitá zejména pro samotný Putinův režim, měla především ukázat, že izolace Moskvy není úplná. A šlo o scénář, podle kterého se nehrálo zdaleka poprvé.

Seagal na okupovaném Krymu a Depardieu točící v Čečensku

V roce 2014, po ruském vpádu na Krym, si zahrál na kytaru v okupovaném Sevastopolu americký herec Steven Seagal. Hrdina akčních filmů své sympatie k Putinovi ale nevyznal jen ve svých písních. „Mým největším přáním je spojit Rusko a Ameriku,“ prohlásil v srpnu 2014. A Putin ho v tomto úsilí později podpořil udělením čestného občanství i statusu zvláštního vyslance Moskvy ve Spojených státech.

Seagal má také na kontě návštěvu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Ten se mu pochlubil tamní mrkví nebo melouny.

V uplynulých letech je stálicí na oběžné dráze Kremlu i další západní hvězda s ruským pasem, francouzský herec Gérard Depardieu. „Pokaždé, když přijedu do Ruska nebo do bývalých sovětských republik, žije se mi tu velmi dobře,“ vyznával se v květnu 2013.

Depardieu ochotně propagoval Rusko a ducha hrdého vlastenectví. S běloruským diktátorem Lukašenkem pokosil trávník a v čečenském Grozném ovládaném Putinovým věrným spojencem Ramzanem Kadyrovem dokonce natočil akční film.

Obdivovatel Miloševiče s Nobelovou cenou

Sympatiemi k výbojným a autoritářským vůdcům ale nehoří zdaleka jen umělci, kteří jsou zvyklí držet se daných scénářů, ale i ti, kdo je vytvářejí. Rakouský dramatik Peter Handke vyvolal v minulosti značné kontroverze neskrývaným obdivem k někdejšímu srbskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi.

Z bouřlivé atmosféry na Miloševičově pohřbu vystoupil Handkeho smuteční projev, kterým vzdal politikovi souzenému za genocidu i zločiny proti lidskosti otevřený hold. Pobouření ještě zesílilo, když se Handke stal laureátem Nobelovy ceny za literaturu.

Handke v době války na Balkáně hájil srbský nacionalismus, popíral jeho zločiny a tvrdil dokonce, že masové vraždění ve Srebrenici aranžovali sami bosenští muslimové.

Přinejmenším zdvižené obočí si vysloužil také počin slovinských performerů z formace Laibach. Její koncerty v Severní Koreji přitáhly pozornost nejen proto, že šlo o vůbec první a zatím jedinou show západní kapely v KLDR. Kontroverzní skupina nechala otevřený prostor ke spekulacím, zda šlo o adoraci, nebo skrytou kulturní diverzi vůči režimu, který opulentními představeními – nejen hudebními – žije.

Celebrity ve službách autoritářských režimů? Poklad pro propagandu

Podle kulturního geografa Vladimíra Baara mohou být pohnutky západních hvězd pro angažování ve prospěch autoritářských režimů různé. „Je to dáno i tím, že umělci žijí jiným, alternativnějším způsobem života. Mnozí se tím chtějí zviditelnit, jiní – jako Depardieu – nechtěli platit daně. U Seagala možná nahrálo i to, že roli tvrdého chlapíka viděl i u Putina. Ale spíš mi vadí ty umělecké výlevy k událostem, které jsou na Blízkém východě,“ zhodnotil Baar v Horizontu ČT24.

Návštěvy západních umělců jsou podle něj pro propagandu vítanou příležitostí. „Vždycky to zúročí, když takové osobnosti říkají, že 'my máme pravdu, a ne ti druzí'. To ten režim vždy potřebuje a dokáže s tím velmi dobře manipulovat a pracovat. A možná tím ošálí řadu lidí i na Západě,“ připouští Baar. U mnoha příznivců těchto osobností totiž může dojít ke změně vnímání režimů, které se jejich idolové rozhodli podpořit. „Řekněme to na rovinu – většina lidí nemá větší povědomí o tom, co se v těch zemích děje a kdo je při konfliktech útočník a kdo oběť,“ uzavřel Baar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 5 mminutami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 12 mminutami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 20 mminutami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 hhodinou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 1 hhodinou

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 1 hhodinou

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.