Kyjev vyzývá Česko k pomoci s vyšetřováním ruských válečných zločinů přímo na místě, mezinárodní tým tvoří sedm zemí

Nahrávám video

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Buča, Irpiň, Charkov nebo Cherson – to jsou oblasti, kde ukrajinští vyšetřovatelé odhalují nejvíce případů válečných zločinů. „Hlavní příklad je v Charkovském regionu, který byl osvobozený v září. Vyšetřovatelé tam stále pracují. Svět ví o masovém hrobě s 451 těly,“ uvedl ukrajinský prokurátor Andrij Kostin.

Na většině území nacházejí vyšetřovatelé konkrétní stopy týrání civilistů. „Také jsme našli místa s nelegálními věznicemi, kde byli lidé mučeni. Našli jsme tam nástroje na mučení,“ prozradil Kostin.

V české Poslanecké sněmovně se ve čtvrtek sešli zástupci ukrajinských humanitárních organizací, které situaci na místě monitorují. Mezi nimi byly tři ženy, které bojují za lidská práva: Marija Suljalinová z Centra občanského vzdělávání Almenda dokumentuje válečné zločiny, vedoucí organizace Děvčata Julija Sporyšová se snaží pomáhat obětem, právnička Daryna Pidhornová z Regionálního centra pro lidská práva připravuje soudní žaloby.

„Je pro nás důležité už nyní využít všechny možné způsoby, jak přivést k odpovědnosti všechny, kteří tam porušují lidská práva. A to prostřednictvím soudních rozhodnutí, ale také je možné dostat je na sankční seznamy, což je jednodušší,“ vysvětlila Suljalinová.

Při objasňování zločinů je podle Sporyšové těžké především získat svědectví. „Pro přeživší je velmi bolestivé znovu popisovat někomu, co se mu stalo,“ popsala. „Kvůli tomu, že se stydí, lidé nechtějí otevírat případy. Nechtějí se obracet na policii nebo prokurátory.“

Rusové zneužívají i děti, říkají aktivisté

Podle aktivistů Rusko na okupovaných územích zneužívá také děti. „Mají tam speciální kurzy a výcvik, kde se děti učí střílet,“ uvedla Suljalinová. 

„Zdokumentovali jsme také velké množství deportací ukrajinské populace na ruské území,“ sdělila Pidhornová. Dětem, které Moskva nechala deportovat na ruské území, věnuje Ukrajina mimořádnou pozornost. Dostat zpátky se podařilo jen děti, které byly na táborech v okupovaných územích před protiofenzivou u Charkova.

„Děti, které jsou do Ruska deportovány, nejsou jen sirotky bez rodičovské péče. Může jít o děti, které rodiče mají, ale jeden z rodičů byl v této válce zabit. A příbuzné má na území pod ukrajinskou kontrolou. Přesto bylo toto dítě vzato, deportováno a adoptováno ruskými rodinami,“ popsala Suljalinová.

Nahrávám video

Kyjev: Ruští velitelé vyzývají vojáky k sexuálnímu násilí

Podle Kyjeva ruští velitelé nebrání sexuálnímu násilí, často k němu dokonce vojáky vyzývají. Mluví o tom svědci z míst, odkud se okupační jednotky stáhly. „Ty ženy rodí Ukrajince. A pokud jsou znásilněny, tak jejich děti (podle Rusů) už nebudou ukrajinské. Zvlášť se snažili najít učitelky, vychovatelky, intelektuálky, protože podle nich pozvedají národ. Proto je toto sexuální násilí během války součástí genocidy Ukrajinců. To bych chtěla zdůraznit, nejde tu jen o sexuální násilí,“ říká Sporyšová.

„Budeme vyvíjet tlak na to, aby se zřídil mezinárodní vyšetřovací tribunál. Takový, který potrestá tyto zločiny,“ uvedla předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Česko by mělo pomoci na místě, říká ukrajinská prokuratura

Podle ukrajinské prokuratury by mělo Česko pomoci s vyšetřováním přímo na místě. Společný tým už tvoří sedm zemí. Kromě Ukrajiny a pobaltských států se jedná o Polsko, Slovensko a Rumunsko. „Byli bychom rádi, kdyby se Česká republika také připojila do mezinárodního vyšetřovacího týmu,“ prohlásil Kostin.

Česko jako další evropské země zatím vyšetřuje válečné zločiny na Ukrajině samostatně. Policie a Finanční analytický úřad také pátrají po majetku, který v Česku mají lidé napojení na současný ruský režim.

Finanční analytický úřad už Rusům obstavil majetek za více než miliardu korun. Po dalších firmách a nemovitostech pátrá ve spolupráci s dalšími státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 1 hhodinou

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 4 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 8 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 8 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 8 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.