Kyjev vyzývá Česko k pomoci s vyšetřováním ruských válečných zločinů přímo na místě, mezinárodní tým tvoří sedm zemí

Nahrávám video

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Buča, Irpiň, Charkov nebo Cherson – to jsou oblasti, kde ukrajinští vyšetřovatelé odhalují nejvíce případů válečných zločinů. „Hlavní příklad je v Charkovském regionu, který byl osvobozený v září. Vyšetřovatelé tam stále pracují. Svět ví o masovém hrobě s 451 těly,“ uvedl ukrajinský prokurátor Andrij Kostin.

Na většině území nacházejí vyšetřovatelé konkrétní stopy týrání civilistů. „Také jsme našli místa s nelegálními věznicemi, kde byli lidé mučeni. Našli jsme tam nástroje na mučení,“ prozradil Kostin.

V české Poslanecké sněmovně se ve čtvrtek sešli zástupci ukrajinských humanitárních organizací, které situaci na místě monitorují. Mezi nimi byly tři ženy, které bojují za lidská práva: Marija Suljalinová z Centra občanského vzdělávání Almenda dokumentuje válečné zločiny, vedoucí organizace Děvčata Julija Sporyšová se snaží pomáhat obětem, právnička Daryna Pidhornová z Regionálního centra pro lidská práva připravuje soudní žaloby.

„Je pro nás důležité už nyní využít všechny možné způsoby, jak přivést k odpovědnosti všechny, kteří tam porušují lidská práva. A to prostřednictvím soudních rozhodnutí, ale také je možné dostat je na sankční seznamy, což je jednodušší,“ vysvětlila Suljalinová.

Při objasňování zločinů je podle Sporyšové těžké především získat svědectví. „Pro přeživší je velmi bolestivé znovu popisovat někomu, co se mu stalo,“ popsala. „Kvůli tomu, že se stydí, lidé nechtějí otevírat případy. Nechtějí se obracet na policii nebo prokurátory.“

Rusové zneužívají i děti, říkají aktivisté

Podle aktivistů Rusko na okupovaných územích zneužívá také děti. „Mají tam speciální kurzy a výcvik, kde se děti učí střílet,“ uvedla Suljalinová. 

„Zdokumentovali jsme také velké množství deportací ukrajinské populace na ruské území,“ sdělila Pidhornová. Dětem, které Moskva nechala deportovat na ruské území, věnuje Ukrajina mimořádnou pozornost. Dostat zpátky se podařilo jen děti, které byly na táborech v okupovaných územích před protiofenzivou u Charkova.

„Děti, které jsou do Ruska deportovány, nejsou jen sirotky bez rodičovské péče. Může jít o děti, které rodiče mají, ale jeden z rodičů byl v této válce zabit. A příbuzné má na území pod ukrajinskou kontrolou. Přesto bylo toto dítě vzato, deportováno a adoptováno ruskými rodinami,“ popsala Suljalinová.

Nahrávám video

Kyjev: Ruští velitelé vyzývají vojáky k sexuálnímu násilí

Podle Kyjeva ruští velitelé nebrání sexuálnímu násilí, často k němu dokonce vojáky vyzývají. Mluví o tom svědci z míst, odkud se okupační jednotky stáhly. „Ty ženy rodí Ukrajince. A pokud jsou znásilněny, tak jejich děti (podle Rusů) už nebudou ukrajinské. Zvlášť se snažili najít učitelky, vychovatelky, intelektuálky, protože podle nich pozvedají národ. Proto je toto sexuální násilí během války součástí genocidy Ukrajinců. To bych chtěla zdůraznit, nejde tu jen o sexuální násilí,“ říká Sporyšová.

„Budeme vyvíjet tlak na to, aby se zřídil mezinárodní vyšetřovací tribunál. Takový, který potrestá tyto zločiny,“ uvedla předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Česko by mělo pomoci na místě, říká ukrajinská prokuratura

Podle ukrajinské prokuratury by mělo Česko pomoci s vyšetřováním přímo na místě. Společný tým už tvoří sedm zemí. Kromě Ukrajiny a pobaltských států se jedná o Polsko, Slovensko a Rumunsko. „Byli bychom rádi, kdyby se Česká republika také připojila do mezinárodního vyšetřovacího týmu,“ prohlásil Kostin.

Česko jako další evropské země zatím vyšetřuje válečné zločiny na Ukrajině samostatně. Policie a Finanční analytický úřad také pátrají po majetku, který v Česku mají lidé napojení na současný ruský režim.

Finanční analytický úřad už Rusům obstavil majetek za více než miliardu korun. Po dalších firmách a nemovitostech pátrá ve spolupráci s dalšími státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...