„Lidé, kteří tu žijí, chtějí evropské životy,“ prohlásil Navalnyj v dosud nezveřejněném rozhovoru

Nahrávám video

Zesnulý ruský opozičník Alexej Navalnyj mluvil často o lepší budoucnosti pro svou zemi. To zopakoval i v dosud nezveřejněném rozhovoru z roku 2020. Slova nejhlasitějšího kritika Kremlu z interview pořízeného původně pro filmový dokument teď opět citují světová média – těsně předtím, než se s ním naposledy rozloučí jeho blízcí.

Svým podporovatelům Alexej Navalnyj několik let sliboval Rusko bez Putina a konec korupce v zemi. Charismatický politik evropského střihu, který se nakonec nemohl účastnit prezidentských voleb, si získal na svou stranu tisíce Rusů.

Slova o svobodném Rusku zazněla i v dosud nezveřejněném rozhovoru, natočeném už v roce 2020 v rámci neodvysílaného dokumentárního seriálu After The Fall. „Je to evropská země. Lidé, kteří tu žijí, chtějí žít evropské životy,“ prohlásil například o Rusku. Brání jim v tom však režim současného vládce Kremlu Vladimira Putina.

„Doufám, že až se mnou budete za deset let znovu dělat rozhovor, budu vám moci říct, jak se nám podařilo zdolat problém korupčního praní špinavých peněz,“ pronesl rovněž v rozhovoru Navalnyj.

Z Navalného smrti viní jeho rodina a podporovatelé Putina. Jeho spolupracovnice Marija Pevčichová navíc tvrdí, že opozičník měl být součástí výměny vězňů mezi Moskvou a Washingtonem. „Navalnyj měl být v nejbližších dnech na svobodě, protože se podařilo dosáhnout přijetí rozhodnutí o jeho výměně,“ prohlásila. Konkrétně Spojené státy americké měly podle Pevčichové vyměnit Navalného a dva americké občany za Vadima Krasikova, ruského zabijáka a pravděpodobně důstojníka ruské zpravodajské služby FSB, který si v Německu odpykává doživotní trest za vraždu.

Moskva údajné plány na výměnu oficiálně nekomentovala. Vyjádřit se důrazně odmítlo i ministerstvo zahraničí USA a německá vláda.

Spolupracovníci Navalného nyní vyzývají k rozsáhlým protestům proti šéfovi Kremlu. Konat by se měly v poslední den březnových ruských prezidentských „voleb“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...