Lotyšsko trápí vysoký počet sebevražd

Podle nejnovějších údajů za rok 2024 jsou sebevraždy v Lotyšsku nejčastější vnější příčinou úmrtí. Znamená to, že si tam život vezme více lidí, než kolik jich zemře při dopravních nehodách. Vysoká je navíc míra sebevražd jak mezi dospívajícími, tak mezi dospělými, uvedl pořad lotyšské televize LTV De Facto.

Mezi odborníky na duševní zdraví převládá názor, že sebevraždám lze do značné míry předcházet. Ve skutečnosti se ale musí sejít řada příznivých okolností, aby se to podařilo. Při pohledu na data jsou takové podmínky v Lotyšsku spíše vzácné.

Od roku 2010 do roku 2024 spáchalo sebevraždu celkem 98 dětí. Vysoce rizikovou skupinou jsou také muži v produktivním věku. Z celkových 250 sebevražd v roce 2024 jich většinu – 202 – spáchali muži. Nejohroženější je věková skupina mezi 45 a 50 lety.

„Data o užívání alkoholu a jeho souvislosti se sebevraždami ukazují, že téměř polovina lidí, kteří spáchali sebevraždu, byla pod vlivem alkoholu. (…) Existuje přímá souvislost s tím, jak alkohol ovlivňuje prefrontální kůru a zvyšuje impulzivitu,“ uvedla klinická a zdravotní psycholožka Santa Laimiņaová-Rubeneová.

Cesta k sebevraždě je vnitřním bojem, v němž touha ukončit duševní utrpení postupně převáží nad vůlí žít. Často začíná myšlenkami na ukončení života. Ty samy o sobě nejsou výjimečné, podle vědců je má v průměru každý pátý člověk. Rozhodující ale je, jak intenzivní a trvalé tyto myšlenky jsou. Pokud jsou silné, neustupují a nikdo člověku nepomůže je zmírnit, mohou následovat další kroky: představy o sebevraždě, mluvení o přání zemřít a nakonec její plánování.

Psychiatr a docent Rižské Stradiņšovy univerzity Nikita Bezborodovs se domnívá, že sebevraždám, při nichž člověk projde všemi zmíněnými fázemi velmi rychle, tedy za méně než hodinu, nelze zabránit.

„Nejdůležitějším ukazatelem nebo varovným signálem nejspíš bude to, že člověk mluví o tom, že chce zemřít. Na jednu stranu to zní velmi jednoduše. Na druhou stranu ale často my – blízcí přátelé, příbuzní nebo kolegové – prostě ztuhneme a nevíme, co dělat. A někdy je jednodušší předstírat, že jde jen o vtip. Mluví tak ten člověk poprvé? Možná neříká přímo, že chce zemřít. Možná říká, že bez něj bude všechno jednodušší,“ popsala Laimiņaová-Rubeneová.

Ilustrační grafika (Nápis v lotyštině: Ztracené životy. Lze „epidemii“ sebevražd zastavit?)
Zdroj: LSM

Odhady Světové zdravotnické organizace ukazují, že na každou dokonanou sebevraždu připadá přibližně dvacet pokusů.

V loňském roce záchranné služby reagovaly na 3977 volání souvisejících s pokusy o sebevraždu. Z toho 426 hovorů se týkalo dětí. Při rozdělení na celý rok to v průměru znamená jedenáct takových volání denně. „Ve chvíli, kdy se na nás člověk obrátí, nesmíme mu klást žádné překážky, aby tuto pomoc dostal. Ale znovu opakuji – tento negativní fenomén sebevražd je společným tématem společnosti, které je třeba řešit,“ zdůraznila psychiatrička a zvláštní poradkyně lotyšského ministra zdravotnictví Liene Sīleová.

Plán na omezení sociálních sítí u dětí

Letošní World Happiness Report se zaměřil na dopad sociálních sítí na duševní zdraví mladých lidí. Data ze studií zahrnutých ve zprávě ukazují, že čím více hodin děti, zejména dívky, tráví na sociálních sítích, tím výraznější jsou u nich příznaky deprese. Hlavním závěrem zprávy je, že sociální sítě nejsou pro děti a dospívající bezpečné.

V této otázce plánuje Lotyšsko, stejně jako další země v Evropě i ve světě, podniknout kroky k omezení používání sociálních sítí dětmi. Ministerstvo zdravotnictví nyní jedná o tom, jak by to bylo možné zakotvit v zákoně. „Ministerstvo zdravotnictví se už setkalo se zástupci konkrétních poskytovatelů technických řešení, aby jednalo o tom, jak na základě osvědčené evropské praxe omezit používání sociálních sítí dětmi a dospívajícími. Připomínám ale, že nikde v Evropě zatím neexistuje plně rozvinuté řešení. A nejde o jednu aplikaci ani o jednu funkci sociálních sítí. Jde o samotné zařízení,“ zdůraznila Sīleová.

Jak snížit počet sebevražd v Lotyšsku? Na tuto otázku odborníci obtížně hledají odpověď. Ministerstvo zdravotnictví se snaží zlepšit dostupnost návštěv u specialistů. Největší část zátěže však nese neziskový sektor. Problémem je, že ten jen obtížně zajišťuje návaznost služeb.

Například sdružení Ogle pořádá vzdělávací program Līdzcilvēks (bližní, pozn. red.), který propojuje lidi, kteří kvůli sebevraždě přišli o své blízké. Tito lidé přitom sami patří do vysoce rizikové skupiny. Akce se uskuteční v červnu. Zda bude poté pokračovat, není jasné. „Myšlenka je taková, že lidé, kteří prošli podobnou zkušeností, se navzájem podporují. Skutečné porozumění vzniká tehdy, když mě podpoří a vyslechne někdo, kdo si prošel tím stejným a ví, jak se cítím nebo jak se mohu cítit,“ vysvětlila Alona Aleksejevová, projektová manažerka Ogle.

Článek napsala Laine Fedotová (LSM English, pořad De Facto), poprvé byl publikovaný 11. května 2026 v 08:32 (SELČ)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...