Lukašenko se setkal s Putinem. Podle médií ho požádá o úvěr na jadernou elektrárnu

Ruský prezident Vladimir Putin během pondělka přivítal v černomořském letovisku Soči svého běloruského spojence Alexandra Lukašenka. Ruská média předpokládají, že Lukašenko požádá o další část přislíbeného úvěru na jadernou elektrárnu ve výši nejméně tří miliard dolarů (asi 64 miliard korun). Rusko ale v této souvislosti podle listu Kommersant naléhá, aby se běloruský lídr pustil do slibované ústavní reformy. „I když je jasné, že Lukašenko bude Putina žádat o peníze, není známo, co bude Putin požadovat na oplátku,“ napsal opoziční server Belorusskij partizan.

Díky ruské podpoře mohl Lukašenko bez jakýchkoliv ústupků odolat bezprecedentnímu protestnímu hnutí, kterému čelil od voleb z loňského srpna, jež běloruská opozice i EU neuznala jako zmanipulované. Lukašenko tehdy odmítl odstoupit a jakkoli se podělit o moc v zemi, které vládne již od roku 1994.

Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská o víkendu přiznala, že mnohaměsíční demonstrace proti autoritářskému režimu neuspěly. Sliby ústavní reformy, která by zmenšila prezidentovy pravomoci, pokládá opozice jen za Lukašenkovu zdržovací taktiku.

Lukašenko v úvodu pondělní schůzky podle ruských médií poděkoval Putinovi za pomoc poskytnutou běloruské ekonomice a ujistil, že tyto „peníze nebyly vyhozeny do větru“. Putin podle agentury TASS zase ocenil, že se podařilo naladit nástroje součinnosti mezi oběma státy a že Moskva zůstává největším ekonomickým a obchodním partnerem Minsku.

Politici proberou společné projekty i integraci

„Rád konstatuji, že se potvrzuje úroveň součinnosti, strategického partnerství, spojenectví,“ řekl Putin. Ocenil také úspěšné plnění společných projektů v energetice. Rusové totiž loni dostavěli první blok první běloruské jaderné elektrárny, kterou Lukašenko uvedl do provozu 7. listopadu, na výročí bolševické revoluce, které se v dobách Sovětského svazu slavilo v obou zemích.

Na pořadu pondělní schůzky jsou podle Kremlu společné projekty ve sféře obchodu, energetiky, kulturní a humanitární spolupráce, jakož i další postup v integračních procesech v rámci svazového soustátí obou republik. Běloruská strana jako téma vyznačila také vojenskou spolupráci, poznamenal list Vedomosti.

Předchozí schůzka obou prezidentů se odehrála také v Soči v polovině loňského září a trvala skoro čtyři hodiny. Lukašenko si tehdy odvezl domů ruský úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (asi 32 miliard korun), připomněl list Kommersant.

Lukašenko poděkoval za vakcíny

Lukašenko podle TASS poděkoval Putinovi za ruskou pomoc s očkováním, zejména pokud jde o dodávky ruských vakcín proti covidu-19. Ty běloruský prezident označil za „nejúčinnější na světě“. Zdůraznil také, že komplikace po očkování se podle něj vyskytly všehovšudy pouze v jediném případě. Nicméně doufá, že Bělorusko bude mít na podzim očkovací látku z vlastního vývoje a výroby.

Oba prezidenti v pondělí také vyrazili na sjezdovku a po společném lyžování přesedlali na sněžné skútry. „Putin mírně snížil rychlost, aby pokynul dalším lyžařům, které na sjezdovku vylákalo ideální počasí,“ podotkl TASS a připomněl, že Lukašenko označil lyžování s Putinem za „jeden z aspektů moderní politiky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Po úderu vzplála dvacetipatrová obytná budova v Oboloňské čtvrti, kde byla zasažena i kancelářská budova. Požáry jsou podle starosty hlášeny i z dalších částí města.
před 8 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 4 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 8 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 9 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 9 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 9 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.