Lži a pomsta za protiimigrační politiku. Maďarský ministr odmítl kritiku stavu demokracie ve své zemi

Nahrávám video

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó ostře odmítl kritiku své vlády znějící čím dál hlasitěji z evropských institucí i západoevropských zemí kvůli odklonu od demokratických principů. Jsou to prý jen lži a pomsta za protiimigrační politiku. Zdůraznil mimo jiné, že jeho strana Fidesz bude vždy prosazovat upřednostňování křesťanské kultury v Evropě. Rozhovor, který s ním vedl Martin Řezníček, se dotkl i evropského rozpočtu.

„Máme plné zuby náznaků znějících z evropských institucí, že středoevropské země jen berou výhody členství. Evropské fondy nejsou založeny na štědrosti našich západoevropských přátel. Jsou založeny na smlouvách,“ zdůraznil šéf maďarské diplomacie.

Všechny státy Visegrádské skupiny jsou čistými příjemci peněz z unijního rozpočtu. Některé západoevropské politiky rozladilo, že středoevropské vlády nejsou ochotné přijmout ani symbolickou část žadatelů o azyl z Itálie a Řecka, které kvůli své geografické poloze jejich nápor zvládají jen stěží. Naznačovali, že to není solidární, a proto by se dotace měly snížit.

Takovou logiku Szijjártó striktně odmítl s tím, že středoevropské země udělaly mnoho, aby ochránily vnější hranici EU. Maďarsko na to utratilo více než miliardu eur (asi 25 miliard korun). To je podle ministra projev solidarity, protože jinak by statisíce dalších lidí přišly do Německa nebo Rakouska, které by musely jejich pobyt zaplatit.

Připomněl také, že přesun peněz ze západu na východ prostřednictvím EU je jen jednou částí celého procesu. Za přístup k těmto penězům už podle něj středoevropské země musely otevřít své trhy pro západoevropské firmy. „Podle odhadů Evropské komise se 70 procent peněz přicházejících z evropských fondů do střední Evropy vrací na západ prostřednictvím těchto firem,“ vysvětlil.

Zhasínající demokracie

Szijjártó také odmítl proces řízení s Maďarskem, který inicioval Evropský parlament kvůli obavám z porušování nezávislosti justice, svobody projevu a práv menšin nebo z vysoké míry korupce. Zpráva parlamentu upozorňuje na odklon devítileté vlády strany Fidesz od demokratických principů směrem k autoritářství.

Není sama. Organizace Freedom house kritizuje Fidesz za to, že prostřednictvím ústavních změn ovládl nezávislé instituce a v posledních letech zastrašuje občanskou společnost i politickou opozici. Považuje kvůli tomu Maďarsko za nejméně svobodnou zemi v EU.

Reportéři bez hranic hovoří o koncentraci maďarských médií v rukou „oligarchů napojených na premiéra Viktora Orbána“. Kritizují, že k vládě kritická média musela skončit. Svoboda tisku je podle nich v Maďarsku druhá nejmenší v EU po Bulharsku.

V žebříčku indexu vnímání korupce Transparency International zaujímá Maďarsko v rámci EU třetí nejhorší pozici po Bulharsku a Řecku.

Lži a pomsta

Podle šéfa maďarských diplomatů je zpráva Evropského parlamentu jen sérií lží. „Je to politická pomsta proti Maďarsku a jeho současné vládě za velmi silnou protiimigrační politiku, která jde zřetelně proti evropskému hlavnímu proudu,“ myslí si.

Doufá, že nová Evropská komise změní přístup k jeho zemi. Že nastolí atmosféru vzájemného respektu a nebude pokračovat ve „stigmatizaci, obviňování, urážkách a poučování“, kterých se prý dopouštěla odcházející Komise.

Chce také dále jednat o budoucnosti Evropské lidové strany (EPP). Ta v březnu právě kvůli porušování principů právního státu pozastavila členství Fideszu. Její nový šéf Donald Tusk v souvislosti s Maďarskem varoval před „populisty, manipulátory a autokraty“.

„EPP se bohužel posunula do středu a doleva,“ komentoval to Szijjártó. Fidesz je připraven pokračovat v debatě o směřování frakce. „Máme své limity, jimiž jsou ochrana křesťanské kultury a její upřednostňování na evropském kontinentu, protiimigrační politika, nebo spolupráce s vlasteneckými stranami místo socialistů, liberálů nebo zelených,“ popsal jádro stranické politiky.

Zdůraznil, že Fidesz vyhrál desatery volby v řadě a v těch parlamentních získal dvoutřetinovou většinu: „Nikdo nemá právo zpochybňovat vůli maďarského lidu.“

Peter Szijjartó
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 46 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...